Evropská centrální banka

Francouzi zřejmě chtějí vyzkoušet jiný způsob vlády

Podle nejnovějších volebních průzkumů by se měl stát novým francouzským prezidentem socialista François Hollande (vlevo). Svého protivníka, současného prezidenta Nicolase Sarkozyho, by měl porazit o šest procent hlasů.

Voliči jsou nespokojení zejména s tím, že Sarkozy nedodržel hlavní slib, jejž dal před pěti lety: „Pracovat víc, vydělávat víc.“

Čeká nás vlna španělské chřipky?

Výnosy desetiletých státních dluhopisů Španělska se v uplynulém týdnu vyšplhaly k úrovni 5,5 procenta.

Francouzský prezident bude známý až 6. května. Ale mrkve jsou už uvařené...

Preference hlavního favorita na francouzského prezidenta, socialisty Françoise Hollanda, se pohybují okolo 28 procent, podobně (byť s o pár procentními body méně) je na tom i kandidát pravice Nicolas Sarkozy. Oba by měli postoupit do druhého kola voleb 6

Favority na postup z prvního kola voleb v neděli 22. dubna jsou socialista François Hollande a současný prezident Nicolas Sarkozy.

Řecko zachraňuje Západ

V přístavu Volos vznikla clearingově-barterová měna „tem“. A není ojedinělá. Řekové spontánně nacházejí západní cestu z měnové pasti. 

Na dluhopisovém trhu začíná být opět zle

Horší výsledky ekonomických ukazatelů se promítly ve výprodeji středoevropských měn, korunu nevyjímaje.

Francie: Čekání na nového Charlese de Gaulla

Hlavní body programu Françoise Hollanda se od cílů současného francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho příliš neliší.

Pokud nenastane překvapení, měl by se prezidentem stát buď socialista François Hollande nebo dosluhující hlava státu Nicolas Sarkozy.

Kampaň Západu proti volbě Putina je pokrytecká

S vítězstvím Vladimira Putina v souboji o ruský prezidentský trůn se počítalo. Proto se již dlouho před jeho zvolením začalo v západních mainstreamových médiích psát, že průběh voleb bude neregulérní a jejich výsledek zmanipulovaný.

Politika v Rusku je plná stínů, v jistém ohledu je však demokratičtější a víc reflektuje mínění vlastního obyvatelstva než současná EU.

Michal Semín 12.3.2012

Chuť k riziku se na finanční trhy vrátila až koncem týdne

Koruna měla zpočátku tendenci ztrácet, ale nakonec zůstala u hladiny 24,7 Kč za euro. Vůči dolaru se obchodovala v pásmu 18,60 až 19 Kč.

Dluhy se splácet nemusejí, vzkazují Řekové. Dostanou za to 130 miliard eur.

Účast soukromých investorů na „dobrovolné“ výměně řeckých dluhopisů dosáhla téměř 96 procent. Zemi se tím uleví o více než 100 miliard eur.

Pomůže bilion eur oživit ekonomiku?

Na to, zda půjčka ECB evropským bankám splní svůj účel, si budeme muset počkat minimálně do poloviny letošního roku.

Řekové dostanou další půjčku. A jejich zadlužení klesne?!

Nad druhým „záchranným“ balíkem úvěrů pro Řecko ve výši 130 miliard eur aby si člověk ukroutil hlavu.

I Zeus by už mohl ztratit nervy

Protesty proti úsporným opatřením si v Řecku vyžádaly desítky vypálených domů a stovky zraněných, zejména v Aténách (na snímku). Zasahovat musejí policejní těžkooděnci.

Řecko po třech tisíciletích vývoje a před pondělkem 20. února 2012. Sociální inženýrství pokračuje.

Kolik příležitostí má ještě Řecko, než zbankrotuje?

Ministři financí eurozóny neschválili požadovanou půjčku a stanovili si několik dodatečných podmínek, čímž znervóznili finanční trhy.

To si snad Řecko dělá legraci...

Řekové prý musejí ještě něco uhrát v pokeru. Ten se ovšem hraje v Las Vegas a jinde v hernách. Do seriózní politiky hodinu po dvanácté nepatří.

Evropská komise v pondělí 6. února oficiálně oznámila, že termín pro nespuštění bankrotu Řecka skutečně tentokrát (?) vypršel.

U Atén se nebojuje za Prahu

Rituální tance okolo Evropské fiskální unie a jejích počestných úmyslů problém nevyřeší – nenahradí vypořádání starých dluhů.