Evropská centrální banka

Zatěžkávací zkouška nové šéfky ECB: Stimulace evropské ekonomiky

Christine Lagardeová.

Nová šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová naznačila, že ECB bude politicky aktivnější. Nechce bojovat jen proti nepříznivému vývoji evropské ekonomiky, ale na rozdíl od svého předchůdce Maria Draghiho se soustředí i na ekologii. ECB může například koupit dluhopisy firem, jež přispějí ke snížení uhlíkových emisí.

Vojtěch Wolf 12.11.2019

Česká ekonomika zatím na německé závisí

Jak to, že se výpadek německého růstu v minulém pololetí příliš nebo skoro...

Česká ekonomika se údajně chová jako ekonomika další spolkové země, o čemž však nesvědčí nejnovější vývoj. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Projevuje se provázanost české a německé ekonomiky se zpožděním, nebo se česká ekonomika od německé v poslední době do určité míry emancipuje?

Jan Macháček 24.10.2019

Inflace nepřichází, neboť ji chybně měříme

Jaký je vztah mezi mírou nezaměstnanosti a inflací?

V eurozóně rostou mzdy, což se však nepromítá do růstu cen. Podobné je to s měnovou zásobou, jež sice silně roste, ale úvěry veřejné sféře klesají, a inflace nikde. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co se s tím dá dělat? Jak hodnotíte měnovou politiku ECB? Proč nepřichází inflace?

Jan Macháček 10.10.2019

Politika odcházejícího šéfa ECB byla rozumná

Mario Draghi představuje politickou vizi pro Evropu.

Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi zachránil eurozónu před rozpadem, ale paranoia z negativních úroků v Německu roste. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co soudíte o negativních úrocích a odcházejícím šéfovi ECB Draghim?

Investice do státních dluhopisů se záporným výnosem jsou racionální

Americké dluhopisy

Hlavní roli na dluhových trzích nehrají drobní investoři, ale velcí institucionální hráči (fondy, pojišťovny). V prostředí ultranízkých úrokových sazeb neexistuje pro tyto subjekty rozumnější alternativa než státní dluhopisy se záporným výnosem.

Nová šéfka Evropské centrální banky nemá znalosti, ale zkušenosti

Christine Lagardeová.

Budoucí hlavou Evropské centrální banky (ECB) se stane dosavadní šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, ekonomka-samouk. Měla by pokračovat v politice současného šéfa ECB Maria Draghiho a uvolňovat měnovou politiku, tedy nízké úrokové sazby, bez ohledu na inflaci s cílem stimulovat hospodářský růst v Evropské unii.

Itálie potřebuje reformy, ne paralelní měny

Kam povede nápad Itálie vydávat takzvané mini-BOTy?

Mnozí ekonomové Itálii před tím, aby vydávala takzvané mini-BOTy, varují. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co soudíte o tom, že Itálie bude vydávat mini-BOTy?

Jan Macháček 13.6.2019

Vrazi z Wall Street pražskou bytovou krizi nezpůsobili

Projekt počítal s výstavbou celkem čtyř bytových domů s celkem 189 byty.

Byty jsou v Praze drahé a nová levice chce problém řešit soudružsky – někteří její představitelé prosazují daň na neobsazené byty, jiní navrhují zestátnit byty velkých vlastníků. Jediným řešením bytové krize v Praze je snížit nerovnováhu nabídky a poptávky.

Pavel Matocha 14.5.2019

HLAVÁČ: Přijmout dnes euro by byla chyba pro nás i pro eurozónu

Řecko a odchod z eurozóny.

Hlavní motivace vzniku eura sice byla politická, ale otcové-zakladatelé argumentovali i výhodami ekonomickými. Technicky bylo zavedení eura v roce 2000 úspěchem, občané i podniky si na ně rychle zvykli. Ve špatném smyslu si na ně rychle zvykly zejména jižní členské státy EU, jež se do eurozóny nikdy neměly dostat. Píše Tomáš Hlaváč.

Sociální stát je opium lidstva

Ekonomika v roce 2019.

Evropa nepřiměřeně závisí na bankách. Ty se z předchozí finanční krize nepoučily a na případnou budoucí hospodářskou recesi nejsou připravené. Hlavní dnešní drogou potom jsou dávky, podpory, garance a výhody.

Eurozóna zažívá relativní konjunkturu. Co nastane, až skončí?

Řecko a odchod z eurozóny.

Na rozdíl od vícerychlostní Evropy, by dvourychlostní Evropa byla pro Česko i celou střední Evropu neblahá. Kdyby se platila společná evropská daň, možná by evropská politická identita vznikla rychle. Žádná relevantní politická síla ji však nyní nežádá, ani ji nikdo nemá v plánu. Změnu lze zřejmě čekat až po příští ekonomické krizi.

Jan Macháček 16.9.2018

Systém volného trhu nikdy a nikde neexistoval a ani nebude

Euro a Pán prstenů na zdi v Drážďanech.

Důvodem neexistence systému volného trhu je, že není přítomna ani jedna ze základních podmínek „konkurenčního prostředí volného trhu“. Rozdíly mezi hráči v dnešní globální ekonomice a v globálním mocenském prostoru jsou, co se týče velikosti, vlivu a vědomostí, takřka nepředstavitelné.

Euro je past, z níž není uniku

Janis Varufakis, Et les faibles subissent ce qu’ils doivent?: Comment l’Europe...

Jednou z chyb projektu eura je představa, že monetární politika může být apolitická. Řecko se stalo první zemí eurozóny v bankrotu, protože němečtí bankéři nebyli ochotní půjčovat peníze méně rozvinutým zemím. Mělo sloužit jako odstrašující příklad pro Paříž a Řím.

Inflace v jistém smyslu bere hodnotu lidem a přidává ji státu

Christopher Sims, nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

Eurozóna by měla mít mocný úřad, jenž bude dohlížet na zadlužování jednotlivých vlád i na společný dluh, říká v rozhovoru profesor Christopher Sims, nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

Jan Klesla 8.12.2017

Centrální banky by měly změnit svou monetární politiku

Patrick Artus, Marie-Paule Virardová, La folie des banques centrales: Pourquoi...

Stanovit přesné datum příští finanční krize je obtížné, neboť budoucnost je nepředvídatelná. Navíc centrální banky mají mocný nástroj v podobě kvantitativního uvolňování, jímž mohou krizi oddálit.