Druhá světová válka
Zákon z roku 1946 amnestující zločiny na Němcích není třeba
Při příležitosti 70. výročí konce druhé světové války a začátku vysídlení německy mluvících spoluobčanů bychom měli zrušit zákon č. 115/1946 Sb., jenž ospravedlňoval všechny zločiny na nich spáchané. Dáme tím najevo, že nepatří do našeho právního řádu a že odsuzujeme násilí na zástupných obětech.
Alanova válka aneb Po stopách amerického vojáka
Na letošní 8. květen se francouzský výtvarník Emmanuel Guibert těšil 21 let. V roce 1994 náhodou potkal amerického veterána Alana Copea, jednoho z prvních vojáků osvoboditelů v květnové Plzni. Jeho příběh popsal v komiksové trilogii Alanova válka. Minulý týden přijel do Česka, aby zahájil svou výstavu v Plzni. A aby se vydal po Alanových stopách.
Po transportu smrti: Příběh pokračuje
Pět uprchlíků z osvětimského vlaku smrti přežilo poslední válečné měsíce díky pomoci české vesnice na Kolínsku. LN koncem ledna jejich příběh publikovaly. Několik dnů poté se na základě otištěné dobové fotografie ozvala čtenářka a autorce článku vyprávěla, jak tito přeživší žili po válce.
Uctěme sovětské vojáky. Osvobodili nás
Osvobodila Československo v roce 1945 Rudá armáda, nebo šlo o začátek druhé okupace? Otázka v Česku objevila v souvislosti s květnovou návštěvou prezidenta Miloše Zemana v Moskvě. Historik Jan Němeček se v rozhovoru pro LN ohrazuje proti ahistorickému přístupu ke konci druhé světové války.
Reparace Řecku za nacistickou okupaci: Peníze, nebo jen gesto?
Německo považuje problematiku reparací za právně uzavřenou. A částka vyčíslená aténskou vládou je astronomická a její vyplacení zřejmě nereálné.
Jiří Padevět: Vítězové nemusejí odpouštět, ale velkorysí by být měli
V roce 2013 vydal ředitel nakladatelství Academia Průvodce protektorátní Prahou, na nějž volně navazuje aktuální Krvavé finále o zbytečném vraždění v dubnu a květnu 1945 – až na samotném konci války. „Události si netroufám hodnotit, jen předkládám fakta,“ říká Jiří Padevět.
Konečně domů. Jak Praha vítala naše letce v roce 1945
Fotograf Ladislav Sitenský dokumentoval život našich pilotů v Anglii i jejich návrat do Prahy v srpnu 1945. Jeho snímky jsou k vidění na výstavě Perutě, která probíhá v Českém centru Praha.
Winston S. Churchill: Triumf a tragédie po 50 letech
Díky britskému státníkovi Winstonu Churchillovi, který zemřel 24. ledna 1965, naše civilizace v letech 1939 až 1945 přežila. Na konci druhé světové války ale neměl dost mocenské síly, jen tu rétorickou, kterou však na rozdíl od období 1936 až 1940 stejně skvěle nepoužil. V tom spočívá triumf i tragédie jeho státnictví. Píše Roman Joch.
Západ využívá i válečnou minulost, aby dal Kremlu za vyučenou
V zostřující se konfrontaci Ruska se Západem se stává rukojmím i minulost. Evropa si letos připomíná 70 let od vítězství nad nacistickým Německem, ale částečně s vyloučením Ruska, jež se na něm podílelo. Malicherné a nezdvořilé gesto zvětšuje propast mezi oběma póly eurasijského prostoru.
Nacista Adolf Eichmann nepředstavoval banalitu zla
Historička Bettina Stangnethová ukazuje Eichmanna v protikladu k filozofce Hannah Arendtové. Vnucuje se však, nakolik může být neschopnost myslet za sebe zdrojem zla, jako byl holocaust. Zlo z poslušnosti může být banální, ale nezdá se, že by zlo hlavních nacistů postrádalo hloubku.
Druhá světová válka skončila v roce 1989
Cílů západních demokracií ve válce, jež v Evropě začala 1. září 1939, nebylo dosaženo v roce 1945, ale až v roce 1989, kdy Polsko – a celá střední Evropa – nabylo skutečné svobody a samostatnosti. Proto lze rok 1989 považovat za (zatím?) definitivní konec konfliktu, jehož výročí vypuknutí si připomínáme.
Poslanec Jakubčík ve vosím hnízdě Vatikánu, Židů a nacistů
Debata o výrocích zákonodárce za ČSSD ve sněmovně o roli katolické církve za druhé světové války ukazuje zažranost toho, co jsme si zvykli označovat za „komunistické falšování dějin“. A že kritické hlasy, jakkoli nešikovné a nepřesné, nelze uřvat ani přemlčet. Budeme se k nim muset vrátit – bez emocí a totalitních manýrů. Píše Jan Schneider.
V době relativismu, v němž žijeme, je i hodně riskantních věcí
Co vlastně určuje dění v naší společnosti a její vývoj v posledních desetiletích? Vláda rozhodně ne. Oficiální vládci vytvářejí pouze představu pohybu. Moc třímají bezmocní, říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI sociolog Jiří Kabele, jehož doménou jsou sociální transformační procesy. Kabele upozorňuje na úskalí otevřeného světa a nastiňuje, proč máme být obezřetní vůči proroctvím.
Konec dějin v nedohlednu
Někteří současní evropští politici se nehodlají ponaučit z několikasetletého geopoliticky expanzivního jednání eurasijské mocnosti Ruska.
Obstáli, nebo selhali intelektuálové v dějinách světa?
Historici Timothy Snyder a Tony Judt díky znalosti téměř všech významných peripetií 20. století dávají svému knižnímu dialogu výrazný náboj.
