Druhá světová válka

Odkaz reakcionáře s averzí k populismu: Historie jako detektivka

John Lukacs, americký historik maďarského původu (1924–2019).

Americký historik maďarského původu John Lukacs, který v 95 letech zemřel letos 6. května v Pensylvánii, nepovažoval za nejsilnější ideologii 20. století liberalismus, komunismus ani nacismus, ale nacionalismus. Lukacs měl jen jednoho hrdinu 20. století – Winstona Churchilla.

Na umělé inteligenci není nic pokrokového

Umělá inteligence.

Celou knihou britského spisovatele Iana McEwana Machines Like Me (Stroje jako já) se prolíná otázka, jež však v ní není jednoznačně zodpovězena: Kdo je bezcitný robot a kdo soucitný člověk?

Vandalství na soše maršála Koněva může zasáhnout i americké pomníky

Vandalové se na soše maršála Koněva opět ‚podepsali‘.

Případně odstraněná socha maršála Koněva se stane svou nepřítomností mnohem trvalejší vzpomínkou na něho. A vzpomínku, jež se neváže na předmět, není možné zlikvidovat.

Jan Schneider 2.9.2019

Film hraje v současném Rusku roli kolektivní paměti

Současný ruský film.

Odmyslí-li se patos a konstrukce nových hrdinů, některé filmy ruského Hollywoodu se podobají jeho americkému protějšku. Na rozdíl od Američanů točí Rusové filmy o nich téměř jen pro své publikum. Nejen to mladé, které Sovětský svaz nepamatuje, ale i pro generaci 40+, jež si jej potřebuje připomenout.

Evropská integrace včera, dnes a zítra

Krize identity Evropské unie.

Instituce Evropské unie jednají jako by pro ně voliči nebyli důležití. Evropská komise není zodpovědná poslancům Evropského parlamentu, ale hlavám členských států, které se musejí dohodnout. Kompromisy však neřeší problémy EU. Eurozóna pak musí nejprve vyřešit své současné potíže.

Jan Balcar 18.5.2019

Ať nového japonského císaře Naruhita nepotká osud jeho předchůdců

Novým japonským císařem se stal Naruhito.

V Japonsku 30. dubna skončilo období Heisei, kdy vládl císař Akihito, a od 1. května začalo období Reiwa, v němž bude na císařském trůnu sedět jeho syn Naruhito.

Odstranění atomové bomby rozumem zatím nemá politickou odezvu

Karl Jaspers, Atomová bomba a budoucnost lidstva. Politické vědomí v naší době.

Úsilí o filozofické uchopení nebezpečí, jež představuje atomová bomba, odstartoval v roce 1957 německý filozof Karl Jaspers (1883–1969) zveřejněním své knihy Atomová bomba a budoucnost lidstva. Šedesát let poté, co byla poprvé vydána, vyšel její český překlad, což je příležitost k zamyšlení nad změnou světové situace za tuto dobu.

Polsko-německé dějiny v evropské omáčce

Polsko - Německo. Vlajky. Ilustrační foto.

Dějiny rozdělují nejen Polsko a Německo. Různé narace a interpretace, jež do sebe nezapadají, existují v celé Evropě. Je třeba si však uvědomovat stále důležitější roli historie v současném světě.

Paweł Ukielski 11.11.2017

Miloš Zeman: Válečné reparace jsou vnitřní záležitostí Polska

Šéf polské vládnocí strany Pravda a Spravedlnost Jaroslaw Kaczyński.

Polsko otevřelo 72 let po druhé světové válce otázku německých reparací. Dle prezidenta Miloše Zemana bychom však neměli účet za válku s Němci otvírat a v rozhovoru říká: „Nemá smysl rozvíjet debatu nad tématem, nedošlo-li k oficiálnímu kontaktu.“

Odkaz Helmuta Kohla: Sjednocením Německa ke společné Evropě

Helmut Kohl zemřel ve věku 87 let.

Helmut Kohl, německý kancléř v období 1982 až 1998, který zemřel 16. června v 87 letech, patřil ke generaci, pro niž evropská vize nebyla spojená především s vysokými platy v bruselských institucích. S Kohlem éra této generace končí, a proto se projekt Evropské unie a osud celé Evropy začíná ubírat jiným směrem. Píše Petr Pietraš.

Petr Pietraš 24.6.2017

Jedno z největších tajemství světové fotografie vyřešeno

Tereska Davida Seymoura.

Z fotky legendárního fotografa Davida Seymoura (přezdívaného Chim) asi sedmileté Teresky se stal emblematický snímek druhé světové války. Identita dívky byla téměř 70 let neodhalena. Až letos polští badatelé zaměření na lidská práva – Patryk Grażewicz a Aneta Wawrzyńczaková – vypátrali, kdo byla dívka u tabule a jaký byl její osud.

István Léko 4.5.2017

Boris Spasskij po 80 letech: Dobrodružný život velmistra šachu

Šachový velmistr Boris Spasskij při návštěvě Prahy v roce 2006.

Desátý mistr světa šachové historie Boris Spasskij se narodil 30. ledna 1937 v Leningradě. V roce 1955 vyhrál juniorské mistrovství světa a v listopadu 1961 mistrovství SSSR. V roce 1969 se stal poprvé mistrem světa a tři roky vládl šachu. Pak přišel rok 1972 a zápas s Bobbym Fischerem, který byl nad jeho síly.

Pavel Matocha 17.2.2017

Ukončí Putinova návštěva Japonska druhou světovou válku?

Premiér Abe opakovaně vyjádřil vůli dosáhnout konečného urovnání teritoriálního...

Ruský prezident Vladimir Putin by sice chtěl během své návštěvy Japonska podepsat mírovou smlouvu, jež by ukončila druhou světovou válku, a rozšířit s touto zemí hospodářskou spolupráci, ale současně odmítá územní ústupky, byť by to mělo za následek její odložení.

Ve vztahu k válečným veteránům se odráží naše vyspělost

Veteráni během oslav 28. října na Vítkově

V Česku je evidováno více než třináct tisíc válečných veteránů, přičemž vztah naší společnosti k nim se v uplynulých letech zásadně změnil.

Ztratil Západ víru ve své civilizační vědomí a poslání?

Oswald Spengler, Zánik Západu. Obrysy morfologie světových dějin.

Dílo Oswalda Spenglera Zánik Západu dodnes fascinuje monumentálností, fatalismem i jazykem. Spengler ho začal psát už před první světovou válkou, dokončil a vydal během ní, revidoval a o druhý díl doplnil v roce 1922. Jeho tezí je, že západní civilizace zaniká – je odsouzena k neodvratnému zániku –, což odpovídalo náladě v Německu.