Bůh

Posouzení upřímnosti je věcí Boha

Obrácený Csanád Szegedi (vlevo) a rabín Báruch Oberlander.

Zločin, pokání a odpuštění – Sam Blair a Joe Martin v dokumentu Keep Quiet skvěle uchopili téma staré jako lidstvo samo. Příběh Csanáda Szegediho, který si vysloužil přezdívku „král antisemitů 21. století“, vyrazil dech i americkým divákům. Zlom v kariéře tohoto politika nastal, když mu bylo 28 let. V dubnu 2012 zjistil, že je Žid.

Jak vyslovit nevýslovné

Martin Buber, Extatická vyznání. Mystická svědectví různých dob a národů.

Z mystického zážitku a sebeosvícení může vzejít skutečné poselství – v extatikovi zaplane básnické slovo a myslivý mystik začíná promlouvat, „uchovávat v čase bezčasé“.

Robot a jeho pán aneb Může mít umělá inteligence vlastní etiku?

Roboti a jejich etická pravidla.

V Evropě i USA se debatuje, zda mají i roboti dostat svá práva. Jaká práva a povinnosti však má v době překotného rozvoje umělé inteligence člověk? Etický problém v robotice již dávno není jen teoretický.

Žijeme-li v simulaci, Ježíš mohl vstát z mrtvých

Virtuální realita v podobě Sony a jeho produktu PlayStation VR.

Kniha Genese líčí, jak Bůh stvořil svět, což se podobá vzniku počítačové hry. Ve Starém zákoně Bůh zasahuje mnohokrát, činí zázraky. V kontextu hypotézy simulace, jež poskytuje nový pohled na Boha, lze říct, že tvůrce vstupuje do světa, který stvořil. Ježíš vybízí ,,hrát hru“ podle jeho pravidel.

Nesmrtelnost aneb Jak člověk vyrazil bohu taktovku z ruky

Průvod doprovázela smrtka.

Prodloužení doby lidského života je spojené s mnoha otázkami. Jde o univerzální lidské právo nebo pouze pro některé skupiny? Kdo o této záležitosti bude rozhodovat? Bude privilegiem majetných? Pokud bude možné lidský život prodloužit, kdo ponese odpovědnost za rozhodnutí o konci dějin Homo sapiens v dnešní podobě? Píše Petr Pietraš.

Ježíš na kříži nevolá po trestu. Ale po odpuštění cizích hříchů

Ježíš na kříži.

Pod zmrtvýchvstáním si lze představit víru navazující na Ježíšův historický příběh. Člověk věří, že se v tomto příběh, jenž přesáhl dějiny, odhalil smysl života.

Patočkově filozofii dějin nelze vytýkat eurocentrismus

Jan Patočka na semináři o fenomenologii tělesnosti na psychiatrické klinice...

Před 40 lety – 13. března 1977 – zemřel po výsleších na StB kvůli setkání s tehdejším nizozemským ministrem zahraničí Maxem van der Stoelem filozof a jeden z prvních mluvčích Charty 77 Jan Patočka. Filozof Ivan Chvatík se v rozhovoru zamýšlí nad významem tohoto setkání i nad Patočkovým odkazem.

Yuval Noah Harari: Žádná vyšší autorita není třeba

Meditace.

Poprvé v dějinách se lidé rozdělí do biologických kast a vznikne více druhů. Z vyšší kasty se stanou bytosti odvážnější, chytřejší, kreativnější a žijící mnohem déle – možná nebudou umírat a stanou se bohy. Také tuto možnost v rozhovoru předpovídá světoznámý izraelský profesor historie Yuval Noah Harari.

Člověk jako bůh

Yuval Noah Harari, Homo Deus: A Brief History of Tomorrow.

Zkáza člověka začne, až ho noví, lidští bohové zaženou zpět do rajské zahrady, v níž bude v bezpečí, zdravý a dlouhověký, nebude se obávat válek ani násilí a bude užívat psychofarmaka ze strachu z budoucího strachu. Budoucnost nepatří vědění ani umění, ale videohrám a drogám.

Přesvědčení o bytostné hříšnosti člověka vzalo za své

Bůh a věda.

Zájem o sedm smrtelných hříchů jako zdroj zla přetrvává. Občas se však objevují snahy naplnit hřích novým obsahem. Je ale třeba vymýšlet nové katalogy hříchů? Není hřích spíš pozitivní silou v morální výbavě a motorem pohánějícím společnosti k bohatším zítřkům?

Jak se náboženství a jeho symboly promítají do politiky

Eric Voegelin, Politická náboženství.

„Řeč politiky“ může mít a má rysy podobné náboženské řeči s jejím „vzrušením“ a symbolikou. Sakrální božská substance proniká do politické zkušenosti člověka žijícího ve společenství, které ovládá jeho kultura, jazyk a symbolika.

Jak „narafičit“svůj život, aby vyzněl jako osud

Daniel Kehlmann, F.

Osudy hlavních postav románu F – příslušníků rodiny Friedlandů, kteří jsou stejně jako my všichni upachtění vytvářením sebe samých, svého života a vlastní důležitosti – jsou promyšleny tak, aby do sebe zapadly jako správně složená Rubikova kostka. Výsledek ji připomíná – román nese stopy umělosti, řemeslnosti a vykonstruovanosti.

Ztratil Západ víru ve své civilizační vědomí a poslání?

Oswald Spengler, Zánik Západu. Obrysy morfologie světových dějin.

Dílo Oswalda Spenglera Zánik Západu dodnes fascinuje monumentálností, fatalismem i jazykem. Spengler ho začal psát už před první světovou válkou, dokončil a vydal během ní, revidoval a o druhý díl doplnil v roce 1922. Jeho tezí je, že západní civilizace zaniká – je odsouzena k neodvratnému zániku –, což odpovídalo náladě v Německu.

Zbídačování chudých pokračuje

Všeobecný základní příjem.

K tématům uplynulých měsíců patřil všeobecný základní příjem. Tomu, že se dostal do centra pozornosti, pomohlo i švýcarské referendum. Na zkoušku začal fungovat ve Finsku, zavést se jej chystá Nizozemsko a jeho určité formy existují v USA.

Pravda, že svoboda znejišťuje, je jediná, kterou máme

Boualem Sansal, 2084: La fin du monde

Román alžírského spisovatele Boualema Sansala zavádí mezi stoupence fanatického náboženství a jeho srovnání islamismu a nacismu je přijatelnější, i proto, že pochází z muslimského prostředí.