Akademie věd ČR

Sociologové: Češi nezávidí, druhým přejí

Česká republika

Sociologové v nové knize 47krát odpovídají, jací jsme. A svými odpověďmi boří mýty. Z jejich populárně laděných esejů totiž plyne, že jsme ve srovnání s jinými spíš ti spokojenější. A poukazují ještě k jedné věci: rádi si přivlastňujeme běžné lidské rysy a postoje a prezentujeme je za typicky „české“.

Mapa české vědy: Na které obory můžeme být pyšní?

Česká věda ve světě.

Česko má vědní obory, na něž může být pyšné. Ale máme tu i disciplíny, kde vědci sedí v koutku a spíše výzkum předstírají. Své výsledky směrují do lokálních žurnálů, které nemají nadnárodní přesah. A tak se tu mnohdy vyrábí vědecký balast.

Jak efektivně podporovat aplikovaný výzkum

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež...

Profesor fyziky Jiří Chýla reaguje na tři texty o financování výzkumu: „Podpora aplikovaného výzkumu už tři roky klesá“ viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Zbyňka Frolíka a „Stát se brání tomu, co funguje“ a „Peníze na aplikovaný výzkum klesají, šancí jsou evropské fondy“ prezidenta Asociace výzkumných organizací Libora Krause.

Dobrodružství vědce Davida Š. aneb Cesta tam a (snad) zase zpátky

Dalším problémem pravidel pro podporu mladých vědců je, že je vytvářejí lidé,...

Příběhy českého vědce Davida Š. ukazují, v čem je podpora (nejen) mladých vědců v této zemi problematická. Kromě nestability ve financování výzkumu je charakteristické lpění na pravidlech, i jsou-li nejasně definovaná, nebo nedomyšlená.

Michael Komm 21.7.2015

Odměňování vědců: Jak se přiblížit nejrozvinutějším zemím?

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež...

Systém odměňování vědeckých pracovníků značně ovlivňuje efektivitu jejich práce. Jak by měl fungovat? Mají mít vědci pevně dané platy, nebo se rozptylovat sháněním časově omezených peněz z grantů? Jak systém funguje v Česku a jak v zahraničí?

Vědec Kuneš: V Česku bych moc spolupracovníků nenašel

Teoretický fyzik Jan Kuneš se zabývá pevnými látkami.

Výzkum excitonových izolátorů najde i praktické uplatnění, říká fyzik Jan Kuneš, který řeší supergrant za 39 milionů korun. Počítá spíše s vědci ze zahraničí. Díky podpoře z Evropské výzkumné rady jim teď bude moci nabídnout plat na spodní hraně kvalitních francouzských nebo německých ústavů.

Objev z Olomouce pomůže v boji s rakovinou

Jiří Bártek (vlevo) a Martin Mistrík.

Mutace pouhých dvou genů způsobuje dědičnou dispozici pro karcinom prsu a vaječníků. Právě na tyto nádory se zaměřili vědci z Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci.

S rýčem za tajemstvím rondelů

Etnolog a archeolog Jaroslav Řídký odkrývá minulost.

Jsou obří: mívají od třiceti až po více než 200 metrů v průměru, byly složeny z palisád i příkopů a měly dva, tři nebo čtyři vchody. Po dekády si archeologové lámou hlavy (a rýče), aby zjistili, k čemu sloužily.

Virus „zapnutý“ laserem. Posun v boji s HIV

Konvalinka a Schimer v laboratoři.

Průlomem ve studiu viru HIV může být nový objev českých vědců: skupina Jana Konvalinky vytvořila světločivný inhibitor virového enzymu, který HIV potřebuje pro životní cyklus. Studie, kterou nyní zveřejnil Nature Communications, vznikala několik let. Podílelo se na ní 13 vědců, především z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Martin Rychlík 15.3.2015

Česká věda: Ohromné zlepšení, ideál to ale není

Docent Petr Svoboda (vlevo) se svým doktorandem Matyášem Flemrem. Společně v...

Molekulární biolog Petr Svoboda (41) získal prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) v hodnotě 56 milionů korun. Pro českou vědu to představuje nadějný příběh.

Manželé Šponerovi odhalují tajemství původu života

Jiří a Judit Šponerovi z Akademie věd a centra CEITEC

Judit a Jiří Šponerovi z Akademie věd a centra CEITEC v prestižních vědeckých časopisech nastínili, jak se před čtyřmi miliardami let začal na Zemi vyvíjet život – na počátku byl prý formamid. Manželský pár sklízí slávu za „bitvy“ se zastánci starších teorií, kteří se novému vysvětlení dlouho bránili.

Úspěch české vědy: Tajemství „Pravčických bran“ odhaleno

Národní přírodní památka Pravčická brána se nachází na území Národního parku...

Jak vznikla Pravčická brána? Podobné pískovcové útvary jsou po celém světě: skalní brány Arches v Utahu, sloupky ve Venezuele, ale i „sochy“ či věže v Adršpachu nebo Českosaském Švýcarsku. Přestože se jejich vznikem zabývali mnozí geologové, nedokázali vysvětlit, jak se rodí. Od neděle je vše jinak.

Žaloby na ministerstvo školství: Spustí drtivou lavinu?

Zatím dospěly dvě kasační stížnosti až k Nejvyššímu správnímu soudu. Podal je Fyziologický ústav Akademie věd ČR a Vysoká škola báňská. Soud obě stížnosti zamítl.

V situaci, kdy pravidla čerpání evropských peněz kolidují s českou legislativou, se akademické i vědecké instituce neváhají s ministerstvem školství soudit. Někteří příjemci dotací už podali žaloby. Vadí jim, že ke krácení přiznané dotace postačují pouze „domněnky“ žalovaného ministerstva, proti čemuž neexistuje soudní dovolání. Důsledkem může být i přezkum vedoucí k Ústavnímu soudu ČR.

Kanál Dunaj–Odra–Labe: A nyní ke střízlivější diskusi...

Baťova vize. Ilustrace inspirovaná grafikou filmového dokumentu z roku 1945 o přínosech průplavu Dunaj–Odra–Labe pro Československou republiku, který vyrobila firma Baťa.

Získal nálepku megalomanský sen Miloše Zemana. Existují však přinejmenším tři důvody, proč se otevřené debatě o vodním koridoru nebránit.

Polemika: Kritika kroků předsednictva Grantové agentury je oprávněná

Na horkém křesle. Petr Matějů, předseda Grantové Agentury ČR, která v posledních dnech čelí tvrdé kritice.

Způsob rozdělování prostředků GAČR by měl být zcela průhledný a pravidla, jimiž se řídí, musejí být dobře rozmyšlena, upozorňuje Jiří Chýla.