Geopolitika

Na Blízkém východě posilují Rusko, Čína a Írán

K Putinovi a Erdoganovi se připojí na tureckém summitu ještě prezident Íránu... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Západní demokracie se snaží ovlivňovat dění na Blízkém východě válkami i diplomacií, ale jejich vliv slábne. Na síle nabírají země, které západní lídři a komentátoři v uplynulých letech hodnotili spíše s nevolí a přezíravostí. Touto optikou je možné vnímat i některé kroky amerického prezidenta Trumpa.

Donald Trump a Emmanuel Macron aneb Dva odlišní alfa samci

Olivier Piton, Les transgressifs au pouvoir | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Navzdory některým shodným postojům v prezidentských kampaních se americký a francouzský prezident Donald Trump a Emmanuel Macronse skoro ve všem liší – v názorech, osobnostech i v kariérách.

Spalování uhlovodíků nelze vinit ze všech potíží s ovzduším

Spalování uhlovodíků. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Světová banka vyhlásila moratorium na úvěry pro těžbu a dopravu ropy a plynu. Toto politicko-ekologické rozhodnutí změní globální ekonomiku. Myslí politici a ochránci životního prostředí na blaho lidstva, nebo člověka?

Střední Evropa není protievropská. Ani se nevrací na Východ

vlajky v4 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Téměř 30 let po pádu komunismu začíná v důsledku geopolitiky, historického vývoje a politické situace vznikat střední Evropa coby specifický subjekt ztělesňovaný zejména státy Visegrádské čtyřky.

Andrej Duhan 21.4.2018

Václav Smil: V minulých 50 letech žádná přelomová inovace nebyla

Václav Smil - vědec s českými kořeny, kterého obdivuje Gates a Zuckerberg. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Profesor Václav Smil, v současnosti asi nejvlivnější vědec českého původu, v rozhovoru říká: „Bez pokroku v osmdesátých letech 19. století by nebylo v naší moderní civilizaci nic. Podle mne byla nejpodstatnější pro další pokrok výroba, rozvod a používání elektřiny.“

Americko-ruská přetahovaná o Nikulina: Česko mezi dvěma velmocemi

Jevgenij Nikulin a jeho bílé lamborghini na stránkách ruského serveru Gazeta.ru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ruský hacker Jegenij Nikulin čeká ve vazební věznici v Praze na Pankráci na verdikt o svém vydání, přičemž o něho mají enormní zájem USA i Rusko. Velmocenská hra o Nikulina působí kromě politiků vrásky i českým bezpečnostním složkám. Dle nich se může stát terčem únosu. Stoprocentní ochranu totiž nejde zajistit ani ve vazební věznici.

Martin Shabu 13.3.2018

Občanská válka v Sýrii je globální katastrofou

Frédéric Pichon, Syrie: Une guerre pour rien | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Syrský konflikt končí. Co bude následovat a co vyvolá porážka Islámského státu? Syrský stát se neobejde bez zahraniční pomoci, přičemž hlavní slovo budou mít velmoci USA, Rusko a Čína a lokální mocnosti Turecko, Írán a Izrael. Dozvuky tohoto konfliktu budou trvat dlouho, protože není jen vojenský, ale také kulturní a ideologický.

Sto let vytěsňování Arabů v Palestině

Avi Shlaim, historik a emeritní profesor mezinárodních vztahů na Oxfordské... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Balfourova deklarace z 2. listopadu 1917 vyjadřuje postoj britské vlády k vytvoření židovské domoviny na území, jež po první světové válce ztratila Osmanská říše. Oxfordský profesor historie Avi Shlaim v rozhovoru připomíná kořeny dnešní nestability Blízkého východu a kritizuje dokument, jímž Britové slíbili arabskou Palestinu Židům.

Macron chce vrátit Francii mezi velmoci

Emmanuel Macron během proslovu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„Sotva se mnozí nadechli po vítězství Macrona a poté Merkelové, přišla katalánská krize, starosti přidává německá vnitřní politika. Evropa se potácí z krize do krize a úleva před půl rokem patří minulosti,“ říká v rozhovoru francouzský politolog Arnaud Dubien, ředitel analytického centra L’Observatoire.

Gábor Stier 9.12.2017

Valdajský klub: Rusko vstoupilo do globální soutěže

Projev ruského prezidenta Vladimira Putina na letošním setkání Valdajského... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Seznam osob na letošním setkání Valdajského klubu odrážel hlavní geografické směry ruského zahraničněpolitického uvažování, jeho tematika pak zvýšený zájem Kremlu o globální procesy.

Gábor Stier 6.11.2017

Rusko není moderní národní stát, ale poslední evropská říše

Demonstrantka na protestu v Moskvě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Rusko by mohlo s Evropou spolupracovat, aniž by ji potenciálně ohrožovalo, až nic nebude Moskvu nutit k centralismu, jenž udržuje ruskou říši pohromadě. Zhruba o sto let opožděný rozpad ruské říše by usnadnil život Evropě i Rusům samotným.

Vít Kučík 4.11.2017

Barack Obama: Mickey Mouse plnící přání globální superstruktury

Karikatura dnes již bývalého prezidenta USA Baracka Obamy zachycená na zdi v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Bývalý americký prezident Barack Obama dostal historickou příležitost, aby změnu USA v „bezvýznamný národní stát“ předpřipravil tak, aby byl otřes jak pro národní stát Ameriku, tak pro celý svět co nejmenší. Tuto příležitost však promarnil.

Německá politika – mohutný parní kotel s nefunkčním chlazením

Německá vlajka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Teoreticky by se Německo mohlo snažit pragmaticky dohodnout s prezidentem USA Donaldem Trumpem, nepřehánět to s integračním tlakem v EU a vyhýbat se nejasným pletkám s Kremlem. Mohlo by. Německé elity si však nezvykly poslouchat něčí rady.

Michal Kuź 23.9.2017

Návrat německé otázky

Německo, USA, Rusko a střet o Ukrajinu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Německo se osamostatňuje a přerůstá své institucionální zakotvení v EU a NATO. To nutně neznamená jeho agresivitu a snahu ovládnout Evropu, je to však realita, jež bude mít následky. Je paradoxní, že instituce, které úspěšně řešily německou otázku, vytvořily podmínky pro její návrat.

Andrej Duhan 16.9.2017

Rusko: Válečné námořnictvo by mělo podporovat velmocenské ambice

Ruské námořnictvo čtyřmi střelami s plochou dráhou letu, odpálenými z plavidel... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Dekret č. 327, který ruský prezident Vladimir Putin vydal deset dnů před přehlídkou válečného námořnictva v Petrohradu 30. července, překvapuje tím, že jeho bojové schopnosti mají být do roku 2030 druhé na světě v konfrontaci s USA a Čínou. Není však zřejmé, jak hodlá tohoto ambiciózního cíle dosáhnout.