Racionalita

Jak dosáhnout byznysového úspěchu v digitální éře

Plakát levicových antiglobalistů v Drážďanech kritizuje společnost Amazon,...

Osazenstvo byznysového trůnu se obměnilo – místo ropných či bankovních kolosů jej obsadily technologické firmy. Ve všech byznysových příbězích však lze objevit sedm dovedností, jež dělají rozdíl mezi „dobrým“ a „vynikajícím“.

Pavel Kysilka 25.4.2019

Brexit aneb Jak zajistit, aby další členská země neopustila EU

Brexit.

Tradičně uvažující Brit institucím Evropské unie nedůvěřuje. Z vyjednávání o brexitu se stala válka vedená jinými prostředky, přitom díky němu víme, kterou z možností být obáván, či být milován si vybrala Evropská komise.

Pavel Kohout 31.3.2019

V hodnocení nelze odlišný názor nahradit kritickým myšlením

Sociální bublina.

Pokud chceme více kritického myšlení, musíme budovat prostor pro konstruktivní nesouhlas a otevřenou svobodnou diskusi, v níž se můžeme učit argumentovat beze strachu, že se zmýlíme, a kde mohou být tvrdé názorové konfrontace.

Vědecky troufalé pokusy plodí moderní technologická monstra

Frankenstein.

Dvě století od prvního vydání románu Frankenstein anglické spisovatelky Mary Shellyové se klenou mezi vznikem moderního světa a hypermoderním dneškem. Frankensteinův příběh byl ve své době výjimečný, protože v něm život monstru daroval člověk-vědec, zatímco do té doby byl za „dárce“ života považován pouze Bůh. Píše Pavlína Tomášová.

Vysoká hra malíře Josef Šímy: Vzpoura proti racionální civilizaci

Petr Ingerle, Anna Pravdová (ed.), Josef Šíma – Cesta k Vysoké hře.

Francouzské skupině Vysoká hra, která v letech 1927 až 1932 zářila v evropské avantgardě, šlo o víc než o novou literaturu a výtvarné umění.

Radan Wagner 2.1.2019

Lesk a bída neurovědy

Mozek a mysl.

V uplynulých 20 letech zažíval neurovědecký výzkum explozi nadšení, ale posunu k pochopení lidské mysli nebylo tolik, jak se očekávalo. V současnosti může zásadní vhled o lidské mysli přijít odkudkoliv. Budoucnost kognitivní neurovědy může být optimistická, ale až se vzdáme receptu na rozklíčování duševních obsahů. Píše Adam Růžička.

Jak nově filozoficky uchopit politiku

Jacques Rancière, Neshoda. Politika a filozofie.

Filozofie se vždy snažila politiku zničit a podle její současné situace – postdemokracie – se jí to téměř podařilo. Proto je třeba nově filozoficky promyslet pojmy tradiční politické teorie a pokusit se nastolit nový vztah filozofie a politiky bez vzájemné redukce. Klíčem k zachování odlišnosti obou je neshoda jako princip politiky.

Jak nás popírání boha vzdálilo božímu domu

Na graffiti německé levicové mládeže stojí heslo „Pusťte kostel z vesnice!“,...

Globalizovaný moderní člověk díky techno-evoluční mašinerii dokáže vyrobit tahač, jímž může z vesnice odtáhnout nepotřebný kostel. Primát Homo sapiens je už natolik inteligentní a racionální Homo economicus, že Boha, náboženství ani kostel nepotřebuje. Opiem se stala víra v to, že za svou ubohost nemusíme zaplatit. Píše László Bogár.

Jak rozlišovat mezi lží a pravdou

Brad Blanton, Radikální upřímnost. Jak může říkání pravdy změnit váš život.

Neříkáme-li nejbližším pravdu o tom, co cítíme, drží nás to uzamčené v mentálním vězení. Čím déle v tomto uzamčeném vězení zůstáváme, tím rychleji náš život upadá do šedi a vytrácí se z něj radost. Máme na výběr se buď z tohoto vězení vysvobodit, nebo pomalu umřít. Cestou, jak se z tohoto vězení můžeme dostat, je stát se upřímnými.

Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením

Carl Gustav Jung, Wolfgang Ernst Pauli, Příroda a duše.

Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.

V centru Prahy je třeba omezit spíše auta než jízdní kola

Osobní automobil zaparkovaný na kolejích způsobil dopravní kolaps v Praze 5.

Na Praze 1 nastal čas pro racionální řešení dopravy – omezit neekonomickou, neekologickou a na prostor náročnou a nezdravou a podpořit ekonomickou, prostorově skromnou, ekologickou a zdravou.

Z antihrdiny hrdina

Daniel Kehlmann, Tyll.

Světoznámý německo-rakouský spisovatel Daniel Kehlmann ve svém novém románu Tyll zasazuje šprýmaře ze 14. století do třicetileté války. A na pozadí blízkovýchodního konfliktu se brutalita jeho varianty Tilla Eulenspiegela jeví sympaticky.

Odstranění atomové bomby rozumem zatím nemá politickou odezvu

Karl Jaspers, Atomová bomba a budoucnost lidstva. Politické vědomí v naší době.

Úsilí o filozofické uchopení nebezpečí, jež představuje atomová bomba, odstartoval v roce 1957 německý filozof Karl Jaspers (1883–1969) zveřejněním své knihy Atomová bomba a budoucnost lidstva. Šedesát let poté, co byla poprvé vydána, vyšel její český překlad, což je příležitost k zamyšlení nad změnou světové situace za tuto dobu.

Do každodenního života je třeba vrátit náboženství a etiku

Ježíš vytvořený z dobrovolníků.

Měli bychom nově promyslet náboženskou a etickou neutralitu jak ve veřejném prostoru, tak ve vzdělávání a humanitních vědách. Současně je třeba začít nově přemýšlet o člověku z etického a náboženského hlediska. Lidé by měli vědět, že existují křesťanské, židovské, buddhistické i sekulární tradice.

Demokratický právní stát: Pán, jenž trestá, káže a protežuje

Společenská smlouva.

Brodíme se tekutými písky moderní společnosti, jež neoznačují jen relativismus postpravdového světa, ale přinášejí i efekt písečné bouře – oslepují. Místo vědění nastupuje víra – nikoli v ušlechtilé ideály pravdy, spravedlnosti, rovnosti, svobody a rozumu, ale v postideály ohrožující společenskou smlouvu.