Elita

Zachrání demokracii a západní kulturu antielitářská rétorika?

Liberální demokracie.

Pohled na elity jako na neformálního hybatele zavání revolucí. Revoltovat proti střední a vyšší třídě je nesmyslné, proti elitě složité a nepřesvědčivé. Smysl nyní i do budoucna dává jen boj o veřejné instituce.

Jan Frank 6.10.2018

Pro lidi začalo být přirozené nepodepsat se pod to, co napsali

Jugonostalgie.

Nejvýznamnější slovinský spisovatel Drago Jančar navštívil v květnu Prahu. Přestože ho rozhovory o politice unavují, byl ochotný bavit se o demokracii a kapitalismu nebo také o tom, co dnes, po vynálezu internetu, znamená autor.

Patrick Buisson: Francouzský Steve Bannon

Patrick Buisson, La cause du peuple.

Podle Patricka Buissona, který v roce 2007 vedl volební kampaň bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, jež byla založená na Buissonových myšlenkách, například národní identity, Sarkozy zklamal své voliče.

Rozdělení na pravici a levici ztratilo opodstatnění

Alain de Benoist, Le moment populiste: Droit-gauche c’est fini!.

Jedno ze současných klišé tvrdí, že populismus je extrémně pravicový, což se však zdá být v rozporu s realitou. Jde totiž především o postoj proti elitám, což z něj dělá spíše levicový směr. Navíc je reakcí lidu na nečinnost politiků a na zklamání z demokracie. Populismus nechce zakládat nic nového, jen obydlet demokratický systém.

Miloš Zeman Hrad ubránil

Miloš Zeman v TOP hotelu Praha po vítězství v druhém kole prezidentské volby.

Jedním z faktorů výhry Miloše Zemana v prezidentských volbách nad Jiřím Drahošem byla vysoká volební účast. Dokázal zmobilizovat i ty, kteří k volbám nechodí. Přesvědčil více voličů než před pěti lety. Navzdory tomu zvítězil těsně.

Eliška Nová 30.1.2018

Vlak dezintegrace již opustil nádraží v Bruselu

Ivan Krastev, Europadämmerung.

Projekt Evropské unie spočívá v představě, že se lidstvo vyvíjí k demokratické a tolerantní společnosti. Migrační krize ukázala, že to platí jen za příznivých okolností – Evropa je po roce 2015 jiná než před ním. Unie čelí několika krizím, které ji rozdělují. Důsledkem nemusí být válka, ale chaos a mezinárodní bezvýznamnost Evropy.

Francouzská společnost není rovnostářštější, ale rozdělenější

Christophe Guilluy, Le Crépuscule de la France d’en haut.

Rozdělení Francie na periferii a velká města má dvě roviny: sociální – obyvatelé měst mají vyšší příjmy – a morální – jejich názor je považovaný za správnější než těch z periferie. Ti mají sklon hlasovat pro extremistické pravicové nebo levicové strany, obyvatelé měst pro umírněné.

Matěj Široký 25.10.2017

Německá politika – mohutný parní kotel s nefunkčním chlazením

Německá vlajka

Teoreticky by se Německo mohlo snažit pragmaticky dohodnout s prezidentem USA Donaldem Trumpem, nepřehánět to s integračním tlakem v EU a vyhýbat se nejasným pletkám s Kremlem. Mohlo by. Německé elity si však nezvykly poslouchat něčí rady.

Michal Kuź 23.9.2017

Tomáš Halík: Pravda a láska zvítězí až na posledním soudu

S oceněním za výjimečný přínos pro duchovní rozměr života je spojena odměna 1,1 milionu liber (asi 36 milionů korun). Tu má oceněný použít nikoli k osobnímu obohacení, ale k dalšímu rozvoji činností ve svém oboru.

„Džentlmen neznamená jen etiketu, reprezentativní chování, ale především etické hodnoty a životní moudrost. A dnes také velkou dávku statečnosti,“ říká v rozhovoru katolický kněz Tomáš Halík.

Současnost stravuje spíše nostalgie

Mark Lilla, The Shipwrecked Mind: On Political Reaction.

Heslo „dříve bylo lépe“ spojuje nebezpečné proudy Blízkého východu s těmi Západu. Nostalgie je však projevem intelektuální nepoctivosti – nelze s ní polemizovat, je nevyvratitelná. Naděje mohou splasknout, realita je může pošlapat, ale bájná minulost je imunní vůči všem námitkám – blouznění o minulosti nemá s přítomností slitování.

Postfaktická interpretace reality ohrožuje demokracii

Návštěva Theresy Mayové v Bílém domě.

Donald Trump a Theresa Mayová představují generační protest – rok 1968 naruby. Problém spočívá v tom, že v průběhu Trumpovy kampaně i referenda o brexitu hrály lži neboli alternativní fakta důležitou roli, přičemž záchrana liberálního řádu jejich pomocí je více než pochybná.

Petr Pietraš 21.4.2017

Středoevropská soudržnost jako mýtus oxfordských akademiků

Univerzita v Oxfordu se dočkala nové přístavby. Futuristickou stavbu navrhla...

Část oxfordských elit staví proti západoevropské společnosti, v níž se rozvírají nůžky v majetkové i v kulturní rovině, představu Středoevropanů, kteří se snaží dohnat Západ, ale současně si zachovávají pospolitost. Otázkou je, zda by u nich při střetu se středoevropskou realitou nenastalo odkouzlení.

Člověk jako bůh

Yuval Noah Harari, Homo Deus: A Brief History of Tomorrow.

Zkáza člověka začne, až ho noví, lidští bohové zaženou zpět do rajské zahrady, v níž bude v bezpečí, zdravý a dlouhověký, nebude se obávat válek ani násilí a bude užívat psychofarmaka ze strachu z budoucího strachu. Budoucnost nepatří vědění ani umění, ale videohrám a drogám.

Kdo tvrdí, že existuje rovnost v myšlení, chce vládnout

Kupředu k realismu!

Na rozhovor o současném umění s českým filozofem Michaelem Hauserem pod titulem Leninismus dřímá i v Masarykovi zareagoval výtvarník Jiří David, jehož příliš nenadchl. Proto s ním vznikl kontrarozhovor na stejné téma – agonie umění –, v němž říká: „Umění v agonii? Silácká, a tudíž laciná metafora.“

Budoucnost světa je v rukou blbů

Georges Bernanos, La France contre les robots.

Dnešní svět je nereformovatelný, neboť jej zcela prosákla technika. Odloučení od zdravého názoru na život je dílem blbů neboli samozvaných elit. Dokud se však člověk dokáže povznést svobodně a s láskou k nadpřirozenému světu, svoboda myšlení je zaručena a roboti ji nezasáhnou.