Chemie

Procesy v půdě nefungují, jak by měly. Ta trpí nedostatkem žížal

Dědictví minulosti. Neuvážené zemědělství způsobilo problémy, které se...

Sucho jim škodí, avšak aby se s ním dobře vypořádala půda, jsou zásadní. Například na jižní Moravě vymizeli tvorové, kteří pomáhají v boji se suchem. Žížaly zvyšují průsak do půdy zhruba dvakrát až třikrát. Kdyby se sucha měla opakovat, poklesne populace kroužkovců, říká v rozhovoru Václav Pižl z Ústavu půdní biologie Akademie věd.

Eliška Nová 12.7.2018

Žebříčku nejcitovanějších českých vědců vládnou chemici

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

V elitní desítce výzkumníků dlouhodoběji působících v Česku, kteří mají největší měřitelný vliv, převažují chemici. Je jich sedm. Dále jsou v ní jeden botanik a dva fyzikové. Ženy v ní chybějí. Českou jedničkou je Pavel Hobza, profesor fyzikální chemie, s více než třiceti tisíci citacemi.

Výzkum se plánuje velmi obtížně

Jiří Málek, rektor Univerzity Pardubice

„Rád bych, aby naše vzdělávací a výzkumné prostředí bylo dvojjazyčné. A to nejen mezi učiteli a studenty, ale i na dalších úrovních. Aby zahraniční pracovník mohl komunikovat aspoň v elementární angličtině,“ říká v rozhovoru Jiří Málek, nový rektor Univerzity Pardubice.

Drašar: Glyfosát by se měl ideálně používat v protiatomovém obleku

Lidé a plasty.

Glyfosát je i v balené vodě. Zahrádkářům by tato látka neměla přijít do ruky vůbec, říká profesor Pavel Drašar z Ústavu chemie přírodních látek VŠCHT v Praze. Tento herbicid by se prý měl ideálně používat v protiatomovém obleku. Evropská unie nicméně na konci minulého roku prodloužila licenci na prodej glyfosátu na dalších pět let.

Eliška Nová 17.1.2018

Je třeba reflektovat požadavky na moderní chemický výzkum

Karel Melzoch.

„Skvělých vědců máme řadu. Škola je líhní nápadů. Mezi studenty dívky tvoří asi dvě třetiny. Ženy dnes výrazně pronikají i do dřív dost ,maskulinních‘ oborů, jako byly chemická technologie, chemické inženýrství,“ říká v rozhovoru Karel Melzoch, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, jež si vaří i vlastní pivo Lachout.

Kde vědci v Česku píší nejkvalitnější články

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

Jedním ze způsobů, jak zjistit, kdo činí velké objevy a kdo bádá na domácím kolbišti, je sledovat četnost studií v různě vlivných časopisech daných oborů.

Audit Akademie věd ukázal to nejlepší, co v ní je

Hodnocení Akademie věd.

Proces hodnocení Akademie věd (AV) od dubna 2015 do března 2016 měl tři hlavní cíle: získat informace, jak si věda v AV vede, a údaje pro strategické řízení včetně financování a zpětné vazby ústavům.

Profesorka Roithová: Vědkyně to nesmějí vzdávat

Jana Roithová, profesorka chemie Univerzity Karlovy .

„Snažím se přenášet do Česka správné postupy,“ říká profesorka chemie Univerzity Karlovy Jana Roithová, která získala elitní ERC Consolidator grant ve výši 43 milionů korun.

Česká (nano)stopa v budoucnosti solárních panelů

V soutěži Evropské výzkumné rady (ERC) zabodoval Jan Macák se svým projektem na...

Je mu teprve pětatřicet let, bádá v Pardubicích, ale ve svém oboru se podílí na určování nejžhavějších světových trendů. Specializací českého elektrochemika Jana Macáka je vývoj nanotrubic z oxidu titaničitého.

Virus „zapnutý“ laserem. Posun v boji s HIV

Konvalinka a Schimer v laboratoři.

Průlomem ve studiu viru HIV může být nový objev českých vědců: skupina Jana Konvalinky vytvořila světločivný inhibitor virového enzymu, který HIV potřebuje pro životní cyklus. Studie, kterou nyní zveřejnil Nature Communications, vznikala několik let. Podílelo se na ní 13 vědců, především z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Martin Rychlík 15.3.2015

Manželé Šponerovi odhalují tajemství původu života

Jiří a Judit Šponerovi z Akademie věd a centra CEITEC

Judit a Jiří Šponerovi z Akademie věd a centra CEITEC v prestižních vědeckých časopisech nastínili, jak se před čtyřmi miliardami let začal na Zemi vyvíjet život – na počátku byl prý formamid. Manželský pár sklízí slávu za „bitvy“ se zastánci starších teorií, kteří se novému vysvětlení dlouho bránili.

Budoucí „nobelisté“ se nemusejí nobelovky ani dožít

Od roku 1974 jsou Nobelovou cenou oceňováni pouze žijící vědci, umělci a mírotvůrci.

Věk oceněných vědců v průměru stále roste, píše časopis Nature. Od svého objevu čekají na plaketu čím dál častěji více než 20 let.

Profesor Michl: Dejte mladým vědcům šanci dělat samostatnou a tvůrčí práci

Na slavnostním zahájení přednášek Rudolf Zahradník Lecture Series se sešli...

Na Univerzitě Palackého v Olomouci se minulý týden setkali výjimeční muži: profesor Rudolf Zahradník a jeho žáci Pavel Hobza a Josef Michl, dva z nejcitovanějších českých vědců. Citace nepočítám, ani jsem je nikdy nepočítal. Nemám na to čas, řekl ČESKÉ POZICI profesor Michl.

Profesor Pavel Hobza: Musíme ukazovat, že věda je napínavá a krásná

Profesor Pavel Hobza se věnuje kvantové chemii, působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a učí na Univerzitě Palackého. Má přes 25 tisíc citací a h-index 83.

„Vědeckých článků je dnes tolik, že musíte zaujmout už titulkem, jinak jej nikdo nepřečte,“ říká vědec, jenž se zná i s Angelou Merkelovou.

Ožije v Česku mecenášství vědy?

Z Nadačního fondu Karla Janečka (na snímku vpravo) se po třech letech činnosti stal nadační fond Neuron na podporu vědy. Chce dávat vzkaz, že péče o vědu je společenskou prioritou.

Nadační fond Karla Janečka pro podporu vědy se změnil na Neuron, přibyli dva další dárci, čtvrtý je jistý. Přidají se čeští milionáři?