Klimatické změny

Stát chce více menších vodních ploch. Změnou stavebních povolení

Déšť na rybníce.

Vybudovat na svém pozemku rybník či malou vodní nádrž trvá několik měsíců. Na povolení se ale čeká i roky. Jejich výstavba do dvou hektarů by se proto měla zjednodušit. Dle ministrů zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) a životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by lidé neměli potřebovat složité stavební povolení, ale jen ohlášení.

Eliška Nová 11.9.2018

Žhavější podmínky zřejmě částečně změní skladbu plodin

Zralý čirok tvoří palice, které jsou ve skutečnosti jen několik centimetrů...

Zasít pšenici, nebo čirok? Jak vytvářet zásoby vody v krajině kvůli suchu? Jak zajistit pružnější výrobu potravin? Tím vším se zabývají experti Akademie věd, kteří mohou připravit českou společnost na dopady změn klimatu. Vědci se snaží zajistit budoucí potravinovou bezpečnost Česka a na zemědělský výzkum získali 340 milionů korun.

Starý les mizí. Sazenic listnatých dřevin je však nedostatek

Na letošní rok park už dopředu plánoval pokácet do 50 tisíc krychlových metrů stromů zasažených škodlivým broukem. Jde o nejmenší zásahy za posledních sedm let. Na snímku jsou smíšené lesy nedaleko Borových Lad.

Stále častější výkyvy počasí, zejména sucho, ničí smrkový porost, jenž převažuje. Proto vlastníci lesů začali víc poptávat odolnější listnáče. Jejich sazenice ale nejsou. Především proto, že ještě před dvěma lety byla poptávka zejména po smrku, ačkoli se podíl listnáčů navyšuje. Druhým důvodem je nedostatek osiva v minulých letech.

Eliška Nová 27.8.2018

Klimatolog Farda: Návrat k původnímu klimatu je z říše fantazie

Kvůli horkům v Bingenu přišel Rýn o velkou spoustu vody (Bingen, Německo)

„Nynější sucho a vysoké teploty nyní chápeme jako anomálie či extrém, neboť v minulosti to obvyklé nebylo. Ale v budoucnu nynější počasí může být novým normálem,“ říká v rozhovoru Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Poučné horko: Změna klimatu urychluje degradaci krajiny a měst

Svítání v Rudolci na Vysočině.

Změna klimatu nemusí být jen strašidlem a ukazatelem k pohromě, ale i výzvou k ekologicky a sociálně prospěšné proměně ekonomiky a způsobu života.

Politici budou už brzy nuceni reagovat na klimatické změny

Geolog a ekolog Václav Cílek.

Česká republika letos zažila velice brzký nástup léta, sucho začalo už v jarních měsících a květen byl nejteplejší od chvíle, kdy jsme teploty začali sledovat. „Nejsme ani tak ohroženi tím, co se děje u nás, ale tím, co se děje okolo. Skutečná rizika a šoky přicházejí z ciziny,“ říká geolog a ekolog Václav Cílek.

Zelené Německo, ušmudlané Česko?

Německá a česká zelenost.

Dle médií se zdá, že v souboji Německa s Českou republikou o ekologičtější zemi v energetice vítězí náš soused. Každá statistika „zelenosti“ však má slabiny. Při srovnání energetické politiky obou zemí je lepší sledovat jejich uvažování o energetice než kritéria pro „zelenost“.

Spalování uhlovodíků nelze vinit ze všech potíží s ovzduším

Spalování uhlovodíků.

Světová banka vyhlásila moratorium na úvěry pro těžbu a dopravu ropy a plynu. Toto politicko-ekologické rozhodnutí změní globální ekonomiku. Myslí politici a ochránci životního prostředí na blaho lidstva, nebo člověka?

Boj s kůrovcem podle současných pravidel: Žádný dospělý smrk

Lesy hl.m. Prahy odstraňují v Kunratickém lese zdravotně nevhodné stromy...

Ministerstvo zemědělství chce v důsledku kůrovcové kalamity století lesníkům víc uvolnit ruce, a proto by v českých lesích měla začít panovat nová pravidla. Zdravé stromy se například nebudou muset v takové míře kácet kvůli takzvaným lapákům – poraženým stromům, které se položí do části lesa napadené kůrovcem a brouk do nich naletí.

Eliška Nová 27.3.2018

Odstranění atomové bomby rozumem zatím nemá politickou odezvu

Karl Jaspers, Atomová bomba a budoucnost lidstva. Politické vědomí v naší době.

Úsilí o filozofické uchopení nebezpečí, jež představuje atomová bomba, odstartoval v roce 1957 německý filozof Karl Jaspers (1883–1969) zveřejněním své knihy Atomová bomba a budoucnost lidstva. Šedesát let poté, co byla poprvé vydána, vyšel její český překlad, což je příležitost k zamyšlení nad změnou světové situace za tuto dobu.

Změny způsobené lidmi stále více ohrožují přírodní zdroje

Antropocén.

Člověk, jenž se během své dosavadní historie z přírody do velké míry vydělil, se s ní opět spojuje, ale ne už jako její součást, ale naopak, příroda se stala součástí světa lidského.

Celosvětová petice vědců: Zahráváme si s naší budoucností

Země

Předminulý týden zveřejnil ekolog William Ripple článek v online časopise BioScience formou odborné petice. Po 25 letech od prvního Varování světových vědců lidstvu jde o druhý takto pojmenovaný apel, který zaštítilo 15 400 vědců ze 184 zemí.

Nebojme se! Jako individua nemizíme. Stáváme se otevřenějšími…

Antropocén.

„Naděje je nesmírně dynamická. Na světě je všechno křehké. Neděsme se křehkosti!“ říká v rozhovoru světově uznávaný britský filozof Timothy Morton, který se ve svém hojně citovaném díle zabývá německým existencialismem i současnou populární kulturou.

Kvůli nešetrnému hospodaření a změně klimatu tikají lesní hodiny

Lesy hl.m. Prahy odstraňují v Kunratickém lese zdravotně nevhodné stromy...

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) stále může splnit vládní závazek – přimět ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) i obrany Martina Stropnického (ANO), aby zasáhli ve prospěch zdraví lesů, českého průmyslu a zaměstnanců zejména na venkově.

Sucho potřebuje jednotný politický dohled

Klimatické změny.

Klimatická změna má dopady i na politiku. V Česku spojila všechny relevantní politické hráče. Politické strany přemýšlejí, jak jejím dopadům čelit lépe, a potřeba řešit klimatické dopady v celé jejich šíři se promítla i do jejich volebních programů a plánů. Většina si přeje, aby agenda nebyla rozporcovaná mezi několik ministerstev.

Eliška Nová 5.9.2017