Genetika

Právo není dostatečně připravené na příchod umělé inteligence

Právo a umělá inteligence.

Problém není v tom, že by umělá inteligence nebyla či nemohla být „dostatečně inteligentní“, ale v tom, že není „lidsky inteligentní“. Suma informací, jimiž disponuje, je obří, navzdory tomu se nikdy nemůže rovnat rozumu průměrného člověka.

Regulace úpravy genů plodin způsobily zaostávání Evropy

geny - ilustrační foto

Soudní dvůr EU rozhodl, že i pokročilou metodou úpravy genů rostlin vzniká geneticky modifikovaný organismus. A na ty se v EU dle směrnice z roku 2001 vztahují striktní pravidla. V Evropě se však šikují vědci, kteří rozhodnutí soudu kritizují – hází prý do téhož pytle precizní postupy vedle vkládání cizích genů či náhodných mutací.

Martin Rychlík 14.12.2018

Politické elity jsou odtržené i od technologického vývoje

Politici a moderní technologie.

V poslední době se často hovoří o moderních technologiích. Například o Facebooku, blockchainu či o samořiditelných autech. Otázkou je, které téma, jemuž se dnes věnují texty o technologickém vývoji, bude za rok či dva zase šokovat.

Petr Pietraš 20.7.2018

Až se lidské snění o nesmrtelnosti stane realitou...

Průvod doprovázela smrtka.

Navzdory slibům a nadějím není jisté, zda lidstvo dosáhne nesmrtelnosti, a pokud ano, zřejmě ne v dohledné době. Hlavní otázka možná nezní, jak, ale proč dosáhnout nesmrtelnosti.

Václav Hořejší: Mělo by se psát o vědě, ale i proti pavědám

Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

„Vrátil jsem se zpátky do laboratoře, pracuji rukama. Připadá mi, že jsem omládl tak o 30 let. A hrozně mě to baví,“ říká Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který na konci loňského roku dostal od její předsedkyně Evy Zažímalové cenu za propagaci vědy. A v její popularizaci chce pokračovat.

Jak zpomalit stárnutí

Stárnutí.

Většina z nás touží po co nejdelším zdravém životě. Stárnutí je však spojeno se zvýšenou četností řady chorob. Osmdesátiletý člověk má 40krát větší šanci, že dostane rakovinu, a 600krát, že Alzheimerovu chorobu. Je stárnutí rizikový faktor těchto chorob? Není stárnutí také jedna komplexní choroba?

Nesmrtelnost aneb Jak člověk vyrazil bohu taktovku z ruky

Průvod doprovázela smrtka.

Prodloužení doby lidského života je spojené s mnoha otázkami. Jde o univerzální lidské právo nebo pouze pro některé skupiny? Kdo o této záležitosti bude rozhodovat? Bude privilegiem majetných? Pokud bude možné lidský život prodloužit, kdo ponese odpovědnost za rozhodnutí o konci dějin Homo sapiens v dnešní podobě? Píše Petr Pietraš.

Grant Evropské výzkumné rady získalo 24 českých vědců v cizině

Věda- ilustrační

Spočítat přesný počet českých vědců, kteří získali grant Evropské výzkumné rady mimo svou vlast, není snadné, za pomoci expertů Technologického centra Akademie věd však LN sestavily první přehled oceněných Čechů.

Nežijeme v dostatku ani nedostatku. Spíše v nekonečné nabídce

Evoluce člověka

Dostatek ani nedostatek neexistuje. Existuje pouze dnešní „málo“ a budoucí „stále více“. Společnost má ve svých genech zakódován růst bez konce – jde o společnost nekonečna.

Pouze mravní kritéria zaručují konzistentnost společnosti

Spor o genetiku.

Umělou bytost stvoří jediný tvor, jenž je nositelem morálky. Dokud bude lidstvo přesvědčeno o etické nepřijatelnosti klonování, dotud musí být toto přesvědčení podepřeno právní zábranou ukotvenou státem.

Postfaktická doba už trumfla ničením hodnot dobu postmoderní

Myslitelé v postfaktické době.

Během 70 tisíc let člověk jakž takž zvládl vztahy já-ty a já-my, ale vůbec my-oni. U druhu Homo sapiens sapiens pak není dodnes zodpovězeno, zda jde o jednoúčelový obal na přenos DNA, nebo o duchovní bytost směřující k vyšším cílům.

Civilizace se hroutí, ale lidské vědění přetrvává

A začali upravovat a především stavět Athény a s nimi celé Řecko podle svých představ, jak by taková kolébka civilizace měla vypadat..

Na rozdíl od předchozích civilizací je ta dnešní celosvětová a z hlediska šířky poznání teprve na začátku. Budoucnost Země je v našich rukách. Budou-li to však jen ruce rovnostářů, moci chtivých a kazatelů nenávistných a demagogických krátkodobých účelových cílů bez dlouhodobé strategie, může opravdu nastat chaos.

Jan Svoboda 22.10.2016

Petr Nečas lobbuje pro skupinu Michaela Brody

Michael Broda, specialista na cenné papíry .

Genetický a papírenský mág Michael Broda si spolupráci s Petrem Nečasem chválí. Autorita bývalého politika prý dává velký benefit a otvírá dveře k byznysu jeho finanční skupině Delta Capital v Číně i do evropských institucí.

Jen akademická svoboda zaručí posun vědy kupředu

Profesor Jan Svoboda, biolog.

Profesor Jan Svoboda, světově uznávaný biolog, který byl v roce 2015 zvolen zahraničním členem Akademie věd USA, se v rozhovoru věnuje virologii i tuzemské a světové vědě. Zamýšlí se nad významem vědy pro demokracii, potřebou nezávislých vědeckých institucí, angažovaností vědce ve společnosti a nad důležitostí tradice pro vzdělání.

Svět zítřka? Radikální technologické změny i riziko přelidnění.

Roboti - ilustrační foto

Veřejnost si zatím ani moc neuvědomuje, jak rychle a zásadně se mění svět kolem ní. Zatímco vědci vedou učené disputace, zda je přípustné editovat lidská embrya (protože to již umí), politici ani občané se debat neúčastní. Ale asi by měli.