Kůrovec

Kůrovcová kalamita ničí i cenu dřeva

Nákladní přeprava zasaženého dřeva ohrožuje české lesy.

Každé úterý vypisuje státní podnik Lesy ČR elektronické aukce na těžbu dřeva. Během roku se v nich cena za kubík prudce propadla. Podle podnikatelů jsou i proto podmínky natolik nevýhodné, že ho nemá smysl kupovat ani za „směšné“ ceny. Aukce se tudíž musejí opakovat, což je při potřebě kácet dřevo, jež je napadené kůrovcem, potíž.

Eliška Nová 17.7.2018

KOŽELOUH: Spalování uschlých smrků problémy našich lesů nevyřeší

Jak už vyplývá z názvu, brouk napadá převážně oslabené nebo poražené smrky,...

Je třeba zásadně omezit novou výsadbu smrků tam, kde nyní hynou, a začít zalesňovat buky a jedlemi, přirozenými druhy stromů našich lesů.

Je třeba změnit druhovou skladbu lesů. A vrátit do nich listnáče

Krkonošské lesy postiženy kůrovcem

Česko čelí největší kalamitě kůrovce. Loni se vytěžilo na 5,4 milionu kubíků kůrovcového dřeva, celková těžba přitom činila 17 milionů kubíků. Ekologové sestavili opatření, jež by měla zlepšit stav českých lesů. Navrhují například změnu druhové skladby v lesích, v nichž převládá smrk. Podle nich by se mělo úplně změnit hospodaření.

Eliška Nová 25.6.2018

Kůrovcová kalamita: Kůrovec nezná ani hranice, ani vlastníka

Poražené napadené stromy svozí na hromadu a odvezou je před vyrojením dospělých...

Kůrovcová kalamita je největší v české historii. Kromě problémů s nedostatkem zaměstnanců musí stát také řešit, že pro dřevo není odběratel. Očekává se, že letos se nenajde zájemce pro 1,5 až 2,5 milionu kubíků kalamitního, převážně kůrovcového dřeva. Sklady jsou přitom přeplněné, ministerstvo zemědělství proto bude hledat další.

Eliška Nová 13.6.2018

Boj s kůrovcem podle současných pravidel: Žádný dospělý smrk

Lesy hl.m. Prahy odstraňují v Kunratickém lese zdravotně nevhodné stromy...

Ministerstvo zemědělství chce v důsledku kůrovcové kalamity století lesníkům víc uvolnit ruce, a proto by v českých lesích měla začít panovat nová pravidla. Zdravé stromy se například nebudou muset v takové míře kácet kvůli takzvaným lapákům – poraženým stromům, které se položí do části lesa napadené kůrovcem a brouk do nich naletí.

Eliška Nová 27.3.2018

Přemnožený kůrovec devastuje české lesy

Za rozšířenost kůrovce s největší pravděpodobností může velmi suché počasí v...

Kůrovec podle současných odhadů zničí až rekordních šest milionů kubíků smrků – polovinu roční těžby dřeva z jehličnanů.

Eliška Nová 8.12.2017

Vzkaz Karla-Friedricha Sinnera: Chránit divočinu je konzervativní

Karl Friedrich Sinner (16. 4. 1946–18. 3. 2017).

Karl-Friedrich Sinner, 13 let ředitel Národního parku Bavorský les, zřejmě v posledním rozhovoru před nečekaným úmrtím 18. března líčí, jak napětí mezi ochranou unikátního prostoru a požadavky na jeho ekonomické využití vyřešili v Bavorsku.

Šumavské čekání na Godota

Vloni v létě se poprvé od roku 1948 otevřelo návštěvníkům Luzenské údolí v centrální části Šumavy. Snímek z historického hraničního přechodu na česko-bavorské obchodní stezce Modrý Sloup (1200 m n. m.).

Problém nespočívá v tom, že byl Národní park Šumava zřízen, ale ve způsobu, jakým je spravován a jak je naloženo s obcemi na jeho území.

Šumavu by měl chránit raději Schwarzenberg

Oč mohl být vládní návrh „zelenější“, kdyby ministr Chalupa nesmetl připomínky ministerstva zahraničních věcí.

Správa šumavského parku prohrála soud, Duha bude moci do lesa

Předběžné opatření, které loni bránilo Hnutí Duha pomáhat občanům v protestech proti kůrovcovému kácení na Šumavě, skončilo v koši.

Přiznejme si pravdu: Národnímu parku Šumava statut II. kategorie nepřísluší

Uschlý les na Černé hoře směrem od státní hranice s Bavorskem do vnitrozemí v Národním parku Šumava na leteckém snímku z 11. září 2012.

Šumavská kauza nevychládá, živí ji škodlivé „myši“, jelen sika a nyní i tlaky Mezinárodního svazu ochrany přírody, píše Radomír Mrkva.

Šokující vize ředitele Mánka pro Šumavu

Šéf národního parku představil své plány – elektrické vláčky do divočiny, zpoplatnění běžeckého lyžování, rodinné farmy. A co příroda?

Nová hrozba pro Šumavu: Co nesežral kůrovec, to okoušou myši

Norník rudý (na snímku) ohryzává mladou kůru a lýko především v zimě.

Správa národního parku si po odeznění kůrovcového žíru našla nový důvod pro tažení proti vlastním bezzásahovým zónám: přemnožené myši.

Dejte jim medaili, šumavským hrdinům!

Náhlé probuzení inspekce životního prostředí, jež udělila národnímu parku pokutu, může vzbuzovat dojem, že se snažíme šumavský problém řešit.

Šumava jako otázka kulturní vyspělosti národa

Profesor ekologie Pavel Kindlmann polemizuje s názorem, že ideál divočiny je přitažlivý pro frustrovaného městského intelektuála.