Ústav pro studium totalitních režimů

Nebyl to Ústavní soud Pavla Rychetského

Stanislav Balík, právní historik, emeritní soudce Ústavního soudu, advokát.

Při vzpomínání na deset let v postu soudce Ústavního soudu Stanislav Balík v rozhovoru říká, že mu byla některá rozhodnutí okamžitě jasná. Se snadným zdůvodněním: protože to dá rozum. A kritizuje dnešní tendenci řešit problémy trestním právem.

Byl by listopad 1989 bez agentů Státní bezpečnosti?

Zpravodajské služby.

Polistopadová mocenská „avantgarda“ našla viníky, kteří za všechno můžou, zatímco obyvatelé, ještě donedávna chodící volit zločinný režim, byli prohlášeni za nevinné oběti zrůdného režimu. Vinna byla StB a její agenti. I po více než 25 letech tématu změny režimu dominují spíše zjednodušené pohledy.

Ukončí kauza Pavla Wonky občanskou studenou válku?

Pavel Wonka

Pozitivním důsledkem bouřlivé diskuse o dokumentu Libuše Rudínské „Pavel Wonka se zavazuje“ by mohlo být zpochybnění dosud prosazovaných „badatelsko-lustračních“ postupů. Poučení z případu Wonka by mělo přispět i ke zrušení lustračního zákona.

Hlas digitalizace: ABS by měl dělat archivní práci, a to se neděje

Radek Schovánek

Radek Schovánek je zaměstnancem oddělení informatiky a digitalizace v Ústavu pro studium totalitních režimů. Kritická zpráva o kontrole digitalizace se proto logicky týkala i jeho. Místopředseda jedné z odborových organizací v ÚSTR se v rozhovoru pro ČESKOU POZICI brání.

ÚSTR byl továrnou na čísla. S archivářstvím to nemá nic společného.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra a ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková v rozhovoru pro ČESKOU POZICI říkají: ano, máme sice naskenované miliony stran, ale k čemu nám jsou, když se na ně nelze spolehnout, když kvantita měla přednost před kvalitou?

Absurdita v ÚSTR: Archiváři proti digitalizátorům

Ústav pro studium totalitních režimů alias Kocourkov

V Ústavu pro studium totalitních režimů se vyskytl nový problém: kontrola zjistila až čtyřprocentní chybovost při převodu archivních písemností do elektronické podoby. Archiváři považují situaci za tragickou a chtějí znovu digitalizovat část archiválií. Ti, co digitalizovali, chyby i kontrolu bagatelizují.

Fenomén ÚSTR: Úplný obraz zmaru

Ústav pro studium totalitních režimů alias Kocourkov

V posledních týdnech se přestalo psát o Ústavu pro studium totalitních režimů. Kdo by ale z toho vyvozoval, že mediální mlčení o soudobém českém Kocourkově znamená klid, pohodu a vědecký zápal ústavních historiků a archivářů, krutě by se mýlil.

Historik Oldřich Tůma: ÚSTR mě nezklamal, já od něj ani nic nečekal

Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma byl předsedou odborné komise, která se podílela na výběru ředitele ÚSTR.

Proč Ústav pro studium totalitních režimů dlouhodobě vyvolává vášnivé spory mezi historiky i laiky? Jsme svědky revize našich nedávných dějin? Nebo je ústav od počátku jen politickým projektem, jak říká ředitel Ústavu pro soudobé dějiny?

Adrian Portmann: „Postup rady ÚSTR byl amatérský. Budu se soudit.“

Chci dosáhnout neplatnosti výběrového řízení a vyhlášení nového, říká neúspěšný kandidát na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

Dokáže ÚSTR zahodit ideologii?

Ústav pro studium totalitních režimů vznikl jako pomník antikomunistické paměti prosazované politickou pravicí. A to je problém.

ÚSTR vybírá ředitele: Náklonnost poráží objektivitu

Výběrová komise hodnotící kandidáty na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů připomíná spíš sbor rozhodčích krasobruslení...

Volba ředitele ÚSTR: malý zájem historiků a podivný výběr

Uchazeči o ředitele Ústavu pro sudium totalitních režimů (zleva do prava): Adrian Portmann von Arburg, Muriel Blaiveová, Karel Světnička, Viktor Meca a Zdeněk Hazdra.

Ústav pro studium totalitních režimů bude mít na jaře nového šéfa. ČESKÁ POZICE zná jména všech pěti uchazečů.

Maďarská historička: Totalita trvala až do roku 1989. Jen teror skončil dřív.

„Nepoužíváte-li jazyk obyčejných lidí, nemůžete na svou stranu získat jejich srdce. A to se nám podařilo. To je náš nejdůležitější úspěch,“ říká Mária Schmidtová.

„Proti snaze levice zrušit muzeum zločinů komunismu v Budapešti demonstrovalo 130 tisíc lidí,“ vzpomíná jeho ředitelka Mária Schmidtová.

Co má vlastně zkoumat Ústav pro studium totalitních režimů?

Jan Schneider nesouhlasí s tezí novináře Marka Švehly, že „ÚSTR tu není od toho, aby kádroval řadové aktéry normalizace“.

Má-li ÚSTR bádat důstojně, musí hledat spravedlivé i mezi „estébáky“

Dokud Ústav pro studium totalitních režimů neprokáže nadhled a objektivitu, bude upadat a pracovat na svém zrušení.