Tomáš Garrigue Masaryk

Vznik Československa: Po iluzích o republice přišlo rozčarování

Tomáš Garrigue Masaryk (vlevo) a Karel Čapek

„Vedle českého národa tady žilo mnoho občanů německé národnosti, menšina okolo tří milionů. A Němci zrod Československa neslavili,“ říká v rozhovoru Josef Tomeš, historik Masarykova ústavu Akademie věd. A jeho kolega Richard Vašek dodává: „Maďarů bylo okolo tři čtvrtě milionu a také měli na vznik československého státu jiný pohled.“

Rozvody se začaly častěji objevovat až po vzniku Československa

Alice Velková, historická demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

„Představa, že většina domácností v minulosti byla složena z více generací, je mýtus, který ani nebyl možný z biologického hlediska. Lidé zakládali rodiny relativně pozdě,“ říká v rozhovoru Alice Velková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Masaryk, Patočka a Havel na Nové scéně Národního divadla

Tomáš Garrigue Masaryk.

Ve foyeru Nové scény Národního divadla se v pondělí 29. října diskutovalo o třech klíčových českých osobnostech našeho „krátkého“ 20, století. Co pojí T. G. Masaryka s Janem Patočkou a Václavem Havlem? A v čem se jimi můžeme nechat inspirovat? Takové otázky si kladli Václav Bělohradský, Eliška Fulínová, Roman Joch a Martin Palouš.

Přemysl Houda 30.10.2018

Vznik Československa: Alois Rašín stejně jako T. G. Masaryk

Alois Rašín, jeden ze zakladatelů Československé republiky.

Podle prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka „se státy udržují ideály, z nichž se zrodily“. A ideály, podložené národohospodářskými názory prvního ministra financí Aloise Rašína, pomohly Československé republice se udržet.

Pro Středoevropany je státní suverenita posvátná. Zažili její smrt

Habsburskou říši rozmetala omezenost západních mocností a jimi šířený...

Společně se zesnulým Riem Preisnerem, českým Středoevropanem a exulantem po roce 1968, je možné se ptát, zda evropská politická, hospodářská, kulturní a mentální realita není natolik rozdílná, že brání většímu sjednocování.

Chlapci by měli ve věku soumraku otců unést břímě muže

Břímě mužů.

Problémem dnešní společnosti není, že mladíci v boji, jejž na ně svou básní Když… naložil anglický básník Rudyard Kipling, prohrávají, a občas hanebně. Zejména jím je, že zapomínají či nevědí, že životní úspěch nepřináší „majetek, zvučné úřady a sláva“, ale drobná vítězství, jež tento svět zpravidla neocení.

Nejlepší obrana českých bank: Být lepší než Google a Apple

Krásné nové peníze.

Bankovnictví zaspalo digitální revoluci a jako výmluvu používá slovo „regulace“. Finance jsou sice jedním z nejvíce regulovaných odvětví a jasná pravidla musejí chránit peníze klientů, ale největší příležitost dává trend, který se jmenuje otevřené bankovnictví, tedy spolupráce IT a bank díky legislativě.

Originalita českého myšlení tkví v apelu na odvážný veřejný postoj

Tomáš Garrigue Masaryk.

Pocit sounáležitosti a schopnost „otřesených“ převzít odpovědnost za celé společenství jsou důvody, proč nás diskuse o české otázce stále oslovují. Masaryk v ní akcentuje formování kulturně a morálně vyspělého národa, Patočka otevřenost a odpovědnost vůči celku a Havel snahu „učinit reálnou politickou sílu“ z fenoménu lidského svědomí.

Česká republika si nemůže dovolit prezidenty pro okrasu

Prezidentské volby.

Jaké ponaučení vyplývá z letošních prezidentských voleb? Zejména že naše politické strany nemají osobnosti schopné, ochotné a způsobilé vést národ a že na zneužití nominace prezidentského kandidáta zákonodárci by se mělo zareagovat změnou ústavy, zákonů i předpisů.

Praha není rezervací, ani by se jí neměla stát

Zdeněk Lukeš, historik architektury .

V Češích je jistá konzervativnost, je přesvědčen historik architektury Zdeněk Lukeš. To platilo i dříve, ale o stavbách se tolik nediskutovalo. „Zbourala se řada budov velké historické hodnoty, což by dnes bylo nemyslitelné,“ říká v osmnáctém rozhovoru 20dílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí o budoucnosti Prahy.

Máme mít názorově nevyhraněného prezidenta?

Vlajka prezidenta republiky - prezidentská standarta.

Volba reprezentativního prezidenta mohla zůstat v gesci Parlamentu. Společnost často rozdělují ti, kdo se nedokážou smířit s odlišnými názory, a proto urážejí voliče kandidáta, s nímž nesouhlasí. Zdravé rozdělení společnosti prospívá kritickému myšlení.

SCHNEIDER: Když vlaje prapor, je rozum v p...

Petr Žantovský, Otevřené dopisy.

Petr Žantovský měl nepochybně v námětech pro svých 50 dopisů za celý rok 2016 konkrétním adresátům zcela volnou ruku. Vznikla kniha nevázaná (pravda, brožovaná), obdivuhodná škála či spektrum neboli vějíř směrů, záměrů a nálad, jak jen polozapomenuté umění korespondence umí navodit. Jan Schneider si z ní dovoluje uvést ochutnávky.

Velká část Masarykova archivu má stále meziválečnou podobu

Tomáš Garrigue Masaryk.

Až letos na konci prázdnin – 80 let po úmrtí TGM – se naplní přání a odkaz prvního československého prezidenta, aby jeho ústav a knihovna měly vlastní budovu, říká v rozhovoru Luboš Velek, ředitel Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.

Čínské léčebné postupy vyžadují stejné studium jako západní

Čínská medicína (ilustrační foto)

V Lidových novinách vyšel v sobotu 4. března 2017 článek K čemu ta adorace čínské medicíny? Leoše Kyši, šéfa českého klubu Sisyfos. Zareagovala na něj lékařka Ludmila Bendová, která se tradiční čínské medicíně věnuje 25 let. A ptá se: Jak docílit rovnováhy mezi nekritickým přijímáním a dogmatickým odmítáním tradiční čínské medicíny?

Patočkově filozofii dějin nelze vytýkat eurocentrismus

Jan Patočka na semináři o fenomenologii tělesnosti na psychiatrické klinice...

Před 40 lety – 13. března 1977 – zemřel po výsleších na StB kvůli setkání s tehdejším nizozemským ministrem zahraničí Maxem van der Stoelem filozof a jeden z prvních mluvčích Charty 77 Jan Patočka. Filozof Ivan Chvatík se v rozhovoru zamýšlí nad významem tohoto setkání i nad Patočkovým odkazem.