Dějiny

Padevět: Nynější demonstrace jsou i sérem proti budoucím lágrům

Demokracii musíme soustavně hájit a pěstovat, jinak nám může velmi snadno...

„Člověk si rychle zvyká na lepší. I proto se snažím připomínat, že tu poměrně nedávno existovaly tábory protektorátní, nacistické nebo komunistické,“ říká v rozhovoru historik Jiří Padevět.

Máme za sebou 30 šťastných let. Měli bychom na ně být hrdí

Michal Vaněček, Mlýn. Fascinující příběh podle skutečné události.

„Bude to znít pateticky, ale v nadaci se pokoušíme měnit svět, prolamovat tabu a bariéry, hovořit o tématech, o nichž se příliš nemluví,“ říká v rozhovoru Michal Vaněček, podnikatel, filantrop a muž, který na konci loňského roku zveřejnil historický román Mlýn.

Současný boj za svobodu se vede špekáčky, nikoli zbraní

Boj za svobodu na aktuálním graffiti v Drážďanech.

Revoluce v červenci 1830 byla pučem naplánovaným a krutě uskutečněným globální finančně-mocenskou superstrukturou. Co stojí za téměř 200letou cestou, na jejímž konci pozvedla alegorická žena nad hlavu místo zbraně k boji za svobodu šňůru špekáčků?

Západ ohrožuje jeho humanitní ideologie

Demokracie, stát a soukromá firma

Západní civilizace stojí před největší výzvou. Jeho ideologie lidských práv a demokracie se hroutí. Konce dějin se ale obávat nemusíme. Spíše se zdá, že 21. století ovládnou technologické a vědecké objevy, které zvýší produktivitu a minimalizují počet pracovních sil.

Je třeba dát fakta ve vědeckých souvislostech, ale neumořit

Ředitel Národního muzea Michal Lukeš v prostorách původní ředitelna. Ta bude...

„K 17. listopadu bychom rádi otevřeli novou stálou expozici 20. století. Nechceme se v ní věnovat jen politickým událostem, ale ukázat celé novodobé dějiny v kontextu,“ říká v rozhovoru ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

SCHNEIDER: Chvályhodná BIS

Výuka ruštiny (ilustrační snímek).

Dle BIS je ve školních osnovách cítit silný vliv Ruska a výklad dějin je poplatný sovětskému vzoru. Jan Schneider sdělení BIS odmítá a poukazuje na jednostrannost výuky moderních dějin – jenže naopak, než tvrdí ve své zprávě zpravodajci.

Jan Schneider 22.1.2019

Mladí lidé touží po intelektuálně poctivé víře

„Není kámen tak těžký,aby jednoho rána nemohl být odvalen,“ připomíná Tomáš...

„Dodnes pracuji, jak jsem se na to připravoval od začátku sedmdesátých let – spojuji kněžskou službu s civilním povoláním, pedagogickou a vědeckou prací univerzitního profesora na necírkevní fakultě,“ říká v rozhovoru katolický kněz a teolog Tomáš Halík.

Spíše devítky než osmičky na konci roku tvoří osu českých dějin

Sv. Václav měl mít tvář Václava Havla. Nakonec ale památku vyzdobí sv. Václav dle návrhu Tomáše Skořepy.

Významné události v letech končících devítkou začínají v roce 929 odevzdáním části suverenity východofranskému království knížetem Václavem. Posledním takovým devítkovým rokem je 2009, kdy jsme odevzdali část své suverenity EU. „Devítkový“ rok 2019 ukáže, bylo-li to dobře.

Nacházíme-li se v přelomové době, posoudí až příští generace

Axiální doba.

V současnosti se sice odehrávají technologické změny, ale struktury průmyslové a tržní ekonomiky a politických systémů zůstávají v podstatě stejné jako v minulosti. Technologický vývoj ale může vytvořit tlak, jenž natolik změní sociální vazby, že nastane podobný dějinný obrat jako před 2,5 tisíci lety.

Páni Googlu vidí i do nejskrytějších koutů naší duše

Google: kontrola mysli, hlásá nápis na jedné z londýnských zdí.

Google pozvolna mění náš obraz o světě. To, co s námi provádí, není ničím jiným než „kontrolou mysli“. Zůstává jen „nepodstatná“ otázka, za jakým účelem. Uspokojivou odpověď neznáme, ale měli bychom se pokusit vzít kontrolu vlastní mysli do vlastních rukou.

Po listopadu 1989 rozvoj občanských aktivit nenastal

Listopad 1989

Signatář Charty 77 a jeden z nejpůvodnějších českých historiků Jan Tesař žije v Brezové pod Bradlom na Slovensku, ale občas zavítá i do moravské metropole. A právě v Brně umožnil vést rozhovor a debatovat nejen o roli státu, konformitě, disentu a českých a československých dějinách, ale především o současnosti, zvláště pak o tom, co se mu na ní nelíbí.

Přemysl Houda 17.11.2018

Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením

Carl Gustav Jung, Wolfgang Ernst Pauli, Příroda a duše.

Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.

Historik Šebek: Kardinál se konečně dočkal satisfakce

Z baziliky Panny Marie v areálu pražského Strahovského kláštera vyšlo smuteční...

Silně lidsky na mne působil moment, kdy Beranova rakev opouštěla kapli římské koleje za zvuku české státní hymny. Byl jsem dojat, přiznává církevní historik Jaroslav Šebek z Akademie věd ČR. Podle něj lze převoz Beranových ostatků srovnat s gesty papežů směřujících k rehabilitaci Jana Husa.

Odstranění atomové bomby rozumem zatím nemá politickou odezvu

Karl Jaspers, Atomová bomba a budoucnost lidstva. Politické vědomí v naší době.

Úsilí o filozofické uchopení nebezpečí, jež představuje atomová bomba, odstartoval v roce 1957 německý filozof Karl Jaspers (1883–1969) zveřejněním své knihy Atomová bomba a budoucnost lidstva. Šedesát let poté, co byla poprvé vydána, vyšel její český překlad, což je příležitost k zamyšlení nad změnou světové situace za tuto dobu.

Demokratický právní stát: Pán, jenž trestá, káže a protežuje

Společenská smlouva.

Brodíme se tekutými písky moderní společnosti, jež neoznačují jen relativismus postpravdového světa, ale přinášejí i efekt písečné bouře – oslepují. Místo vědění nastupuje víra – nikoli v ušlechtilé ideály pravdy, spravedlnosti, rovnosti, svobody a rozumu, ale v postideály ohrožující společenskou smlouvu.