Fyzika

Jak nechat zmizet čas kvůli rehabilitaci bezčasí

Carlo Rovelli, The Order of Time.

Málokdo dokáže propojit dnešní myšlení o čase a prostoru, v němž se odehrávají naše představy o univerzu, jako italský astrofyzik Carlo Rovelli, který působí na Univerzitě v Marseille a překračuje dělení na přírodní a humanitní vědecké obory. Jeho teorie přitom říká možná víc o útěše v naší složité době než o současné fyzice vesmíru.

Jak nebýt v neustálém pohybu

François-Xavier Bellamy, Demeure: Pour échapper à l’ère du mouvement...

Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.

Je na tom ekonomie špatně, nebo je chyba jinde?

Máme se bát splasknutí další finanční bubliny?

Problémem ekonomie není ona sama, ale že ji populisté a ideologové všeho druhu ignorují.

Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením

Carl Gustav Jung, Wolfgang Ernst Pauli, Příroda a duše.

Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.

V současnosti není nikdo stejně daleko jako my

Fyzik Tomáš Jungwirth.

Od objevu fyzikálního jevu spojeného se spinem elektronů až k potenciální revoluci v pojetí i rychlosti zápisu počítačových dat. Na takové cestě je možná tým Tomáše Jungwirtha z Akademie věd, specialisty na fyziku pevných látek.

Fyzika končí – ve 21. století by měla dominovat biologie

Robert Lanza, Bob Berman, Biocentrismus. Život a vědomí jako klíče k pochopení...

Ve vědeckém výzkumu lidského vědomí se naráželo a naráží na fyzické zákony či jejich nepoznatelnost, respektive proměnlivost. Dosavadní potíže má překonat biologie, již je třeba postavit nad jiné vědecké obory. Stačí k tomu korekce nastavení: z dosavadního pozorovatele okolí učinit jeho tvůrce.

Neznalosti studentů z matematiky a fyziky jsou obrovské

Petr Kulhánek, teoretický fyzik, vyučuje na fakultách ČVUT a popularizuje...

Na prestižní univerzitě učí fyziku a teorii plazmatu, ale varuje: vysoké školy nesmějí pro dnes tolik preferovaný výzkum zapomínat na kvalitní výuku. „Zejména když matematické znalosti příchozích studentů ze středních škol šly za 33 let velice dolů,“ popisuje v rozhovoru své zkušenosti profesor Petr Kulhánek, fyzik z ČVUT v Praze.

Žijeme v době digitálního rokoka

Zakladatel a majitel Jablotronu Dalibor Dědek.

„Má-li mít produkt smysl a prodat se, musí být na něm od prvního pohledu vidět, co to je a jak se to používá. Nemůže to fungovat tak, že musíte nejdříve hodinu studovat manuál,“ říká v rozhovoru Dalibor Dědek, zakladatel a spolumajitel firmy Jablotron.

Petr Kain 1.10.2016

Kde vědci v Česku píší nejkvalitnější články

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

Jedním ze způsobů, jak zjistit, kdo činí velké objevy a kdo bádá na domácím kolbišti, je sledovat četnost studií v různě vlivných časopisech daných oborů.

Audit Akademie věd ukázal to nejlepší, co v ní je

Hodnocení Akademie věd.

Proces hodnocení Akademie věd (AV) od dubna 2015 do března 2016 měl tři hlavní cíle: získat informace, jak si věda v AV vede, a údaje pro strategické řízení včetně financování a zpětné vazby ústavům.

Vzestup, pád a znovuzrození pentakvarků

Ilustrace možného rozložení kvarků v pentakvarku, jak bylo objeveno v...

Ve středu 15. července prolétla většinou médií zpráva, že v CERN byla objevena nová částice – pentakvark. Evidence, že existují částice složené z bezbarvých kombinací více než tří kvarků, je důležitá, ale nepředstavuje takový milník ve zkoumání struktury hmoty, jako byl objev Higgsova bosonu.

Jiří Chýla 28.7.2015

Vědec Kuneš: V Česku bych moc spolupracovníků nenašel

Teoretický fyzik Jan Kuneš se zabývá pevnými látkami.

Výzkum excitonových izolátorů najde i praktické uplatnění, říká fyzik Jan Kuneš, který řeší supergrant za 39 milionů korun. Počítá spíše s vědci ze zahraničí. Díky podpoře z Evropské výzkumné rady jim teď bude moci nabídnout plat na spodní hraně kvalitních francouzských nebo německých ústavů.

Do nitra fukušimských reaktorů – díky mionům

Jaderná elektrárna Fukušima na snímku z 11. března 2013.

Po čtyřech letech od havárie jaderné elektrárny Fukušima I se v elektrárně podařilo zajistit cirkulované chlazení zničených reaktorů i bazénů s vyhořelým palivem. To ale není to nejnáročnější.

Budoucí „nobelisté“ se nemusejí nobelovky ani dožít

Od roku 1974 jsou Nobelovou cenou oceňováni pouze žijící vědci, umělci a mírotvůrci.

Věk oceněných vědců v průměru stále roste, píše časopis Nature. Od svého objevu čekají na plaketu čím dál častěji více než 20 let.

Ožije v Česku mecenášství vědy?

Z Nadačního fondu Karla Janečka (na snímku vpravo) se po třech letech činnosti stal nadační fond Neuron na podporu vědy. Chce dávat vzkaz, že péče o vědu je společenskou prioritou.

Nadační fond Karla Janečka pro podporu vědy se změnil na Neuron, přibyli dva další dárci, čtvrtý je jistý. Přidají se čeští milionáři?