Demografie

Čeští šedesátníci se ani nezamýšlejí, zda zvládnou pracovat déle

Spoření na důchod - ilustrační foto

Česká populace stárne a trh práce se bez starších lidí neobejde. V roce 2030 bude každému čtvrtému občanovi více než 65 let. Podíl pracujících důchodců – 13 procent – je v Česku pod průměrem Evropské unie, ale v Norsku či Švédsku až 35 procent. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) Česko problém řeší, je ale na začátku cesty.

Škola už dávno nemá monopol na informace a vzdělávání

Miroslav Hřebecký, programový ředitel infocentra o vzdělávání EDUin.

„Školství se snaží v mezích možností improvizovat, ale stále víc mu ujíždí vlak. V době prudkých změn, inovací a digitálních technologií nevystačíte s tím, že učíte 20 let staré věci 30 let starými pedagogickými metodami! Pro mnoho dětí je škola muzeem,“ říká v rozhovoru školský expert Miroslav Hřebecký.

Zaměstnavatelé se o nezaměstnané nad 55 let neperou

Proč stagnuje produktivita práce?

Zaměstnavatelé nyní shánějí pracovníky, protože nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997. V Moravskoslezském kraji s nejvyšší nezaměstnaností skončil projekt, jenž si kladl za cíl pomoci starším ženám. Ty kromě věku mají i zdravotní handicap, s nímž ale mohou pracovat – například rakovinu. Z 20 ale mají v současnosti práci jen čtyři.

Visegrádská čtyřka a budoucnost Evropy

Budoucnost Evropy.

Stephen Bannon, stratég kampaně Donalda Trumpa, maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, americký ekonom David P. Goldman, britský novinář Douglas Murray. Ti a další přednesli teze o dnešním světě na konferenci Budoucnost Evropy 23. až 24. května v Budapešti. Ideová reportáž Romana Jocha.

Moderní stratégové rozumějí demografickému vývoji

Moderní společnost.

Vůči vývoji ekonomiky není imunní žádná oblast našeho života – od politiky přes umění, vědu či sport až po sociální péči. Za ekonomickými ději ale stojí „mocnější“ faktor, jenž jimi vládne stejně jako byznysem či politikou – demografie. Úspěšným stratégům politických kampaní, firem či uměleckých těles to už došlo. Píše Pavel Kysilka.

Ekonomiky Visegrádu rostou. Měly by se ale připravit na ochlazení

Česku recese nehrozí

Středoevropským ekonomikám se bude nadále dařit dobře, ale na vrcholu byly loni. Po nejsilnějším růstu od boomu před globální krizí je čeká zpomalování. Na vině není jen situace v eurozóně, ale i nepříznivý demografický vývoj.

Tim Gosling 23.6.2018

Jak deset trendů změní lidstvo a svět

Mezi letošními trendy sociálních sítí, jak je pojmenovávají především...

V současnosti existují megatrendy – internetizace, demokratizace, individualizace, snižování nerovnosti, rozvoj vzdělanosti, rozvoj trhu, sdílení, pokles násilí, stárnutí, globalizace kultury –, které pravděpodobně budou pokračovat i v příštích desetiletích a na jejichž základě lze předpovědět budoucnost lidstva.

Dva miliony Čechů si kvůli robotům budou muset hledat novou práci

Robotizace ve službách (ilustrace).

Věštby, kolik lidí přijde kvůli umělé inteligenci, robotizaci a automatizaci o práci, nás bombardují několik let. Ekonom David Marek vzal se svými kolegy ekonomický model z roku 2013 a přepočítal jej pro dnešní českou ekonomiku.

Jan Klesla 14.4.2018

Václav Smil: V minulých 50 letech žádná přelomová inovace nebyla

Václav Smil - vědec s českými kořeny, kterého obdivuje Gates a Zuckerberg.

Profesor Václav Smil, v současnosti asi nejvlivnější vědec českého původu, v rozhovoru říká: „Bez pokroku v osmdesátých letech 19. století by nebylo v naší moderní civilizaci nic. Podle mne byla nejpodstatnější pro další pokrok výroba, rozvod a používání elektřiny.“

Kolaps liberální demokracie je z dlouhodobého hlediska nutný

Liberální demokracie.

Sedm nezpochybnitelných faktů poskytuje znepokojivý obraz. Hlavním důvodem krize současných liberálně demokratických sil je, že nejsou liberální ani demokratické.

Změny způsobené lidmi stále více ohrožují přírodní zdroje

Antropocén.

Člověk, jenž se během své dosavadní historie z přírody do velké míry vydělil, se s ní opět spojuje, ale ne už jako její součást, ale naopak, příroda se stala součástí světa lidského.

Praha se bez tolerance nestane světovou metropolí

Luděk Sýkora, profesor sociální geografie a regionálního rozvoje na...

Vedení Prahy nemá jasnou vizi, čímž se liší od většiny metropolí. „Ty se snaží vizi nastínit, sdílet a naplňovat – jednoduchou a srozumitelnou, kam se město chce posunout v následujících letech,“ říká v rozhovoru geograf Luděk Sýkora, desátém pokračování 20dílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí o budoucnosti Prahy.

Maďarská společnost je rozdělená stejně jako celá Evropa

Buďte vítáni, milí migranti, a Erdogan ať táhne, hlásá sticker v centru...

Nejžalostnější místní společnosti světa se velmi rychle množí, zatímco Evropa vykazuje úbytek obyvatel. To může po určitém čase odstartovat nebezpečné „vyrovnání“, přesun až několika stovek milionů lidí, což by mělo nedozírné následky.

László Bogár 25.11.2017

Pro OSN je mise v Mali zřejmě nejkrvavější

Jednotky OSN v Pobřeží slonoviny

Poté, co Francie na začátku roku 2013 vojensky zasáhla v Mali proti islamistům a OSN do oblasti vyslala příslušníky mírových sil, zdálo se, že tento sud prachu už neexploduje. Nadále však doutná.

Vyrovná se Praha ostatním světovým metropolím?

Praha.

Stěhování lidí z venkova do velkých měst je světovým trendem. Praha není výjimkou. Jaký bude její rozvoj, bude se v ní dobře žít? Stane se vstřícnou ke svým obyvatelům? Má vizi směřování, jak se hodlá profilovat? Budoucnosti Prahy se věnuje seriál LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), ve kterém se vyjádří 20 osobností.