Nacismus

Živnobanka aneb Smutný konec 150leté legendy

Budova Živnostenské banky v Praze v ulici Na Příkopě

Živnostenská banka, jež letos slaví 150 let svého vzniku, byla za první republiky nejen největší československou bankou, ale i jednou z největších ve střední Evropě. Po listopadu 1989 Živnobanka ztělesňuje osud českého bankovního odvětví. Dostává se do zahraničních rukou a její značka před jedenácti lety zřejmě definitivně zanikla.

Petr Kain 8.12.2018

Dnešek je nejbezpečnější za sto let Československa či Česka

Vojenská přehlídka na Evropské třídě ke stému výročí založení Československa.

Za sto let své existence byla naše armáda v roli hrdého lva odhodlaného bránit svou zemi i beránka, jehož klaun s rudým nosem krmil k obětování.

Středoevropská mocnost by možná zabránila nacismu a bolševismu

Národní státy versus střední Evropa.

V první polovině roku 1918 se státy Dohody odklonily od programu středoevropské federace a přiklonily se ke „cordon sanitaire“ neuhájitelných států, z nějž vznikla i Československá republika.

Jak multikulturalismem subtilně ovládat společnost

Paul Gottfried, Multiculturalism and the Politics of Guilt: Towards a Secular...

Označování odpůrců populismu za liberály a populistů za fašisty neodpovídá realitě. Nejde totiž o střet liberálních a neliberálních sil, ale dvou postliberálních demokratických konceptů – multikulturně zaopatřovacího s národním.

Není radno poddat se řádu ani chaosu

Jordan B. Peterson, 12 Rules for Life: An Antidote to Chaos

Protijed proti chaosu netkví ve skupině, ale v jedinci a v přebírání osobní odpovědnosti za sebe, své blízké a svět. Nikoliv skupina, ale jedinec je společenskou jednotkou, na níž stojí a padá budoucnost světa.

Memento politologa: Stará pravidla vztahů mezi státy už nefungují

Pierre Hassner, francouzský filozof.

Liberální demokracie je dnes napadána ze všech stran. Francouzský filozof Pierre Hassner, který zemřel 26. května ve věku 85 let, tvrdil, že stoupenci liberální demokracie vyklízejí zbytečně pole. Nejsou na výši a zůstávají pasivní.

Většina lidí potřebuje ke spokojenému životu nepřítele

Jiříh Padevět

„Českým dějinám 20. století by měly být věnovány – na základní i střední škole – nejméně dva roky výuky. Tyto události vždy někdo bude chtít zneužít jako politický kapitál,“ říká v rozhovoru Jiří Padevět, šéf nakladatelství Academia, jenž právě vydal své dvě knihy o temných časech 20. století.

Potřebuje rozvoj kultury sdílenou představu lepší budoucnosti?

Fred L. Polak, The Image of the Future.

Všechny totalitní režimy měly představu lepší budoucnosti. Proto je možná konec takových představ a utopií a začátek obav z budoucnosti a nástup dystopií pozitivní.

Nejde jenom o Lety

Tábor v Letech.

Dvacet let diskuse o táboru v Letech u Písku naznačuje, že ve skutečnosti jde o cosi mnohem hlubšího a komplexnějšího. Pokusy získat účelově z historie politický kapitál jako v případě bývalého romského tábora jsou však kontraproduktivní..

Jan Schneider 25.3.2018

Odstranění atomové bomby rozumem zatím nemá politickou odezvu

Karl Jaspers, Atomová bomba a budoucnost lidstva. Politické vědomí v naší době.

Úsilí o filozofické uchopení nebezpečí, jež představuje atomová bomba, odstartoval v roce 1957 německý filozof Karl Jaspers (1883–1969) zveřejněním své knihy Atomová bomba a budoucnost lidstva. Šedesát let poté, co byla poprvé vydána, vyšel její český překlad, což je příležitost k zamyšlení nad změnou světové situace za tuto dobu.

Polsko-německé dějiny v evropské omáčce

Polsko - Německo. Vlajky. Ilustrační foto.

Dějiny rozdělují nejen Polsko a Německo. Různé narace a interpretace, jež do sebe nezapadají, existují v celé Evropě. Je třeba si však uvědomovat stále důležitější roli historie v současném světě.

Paweł Ukielski 11.11.2017

Míru skupinové iracionality politické strany ukazuje její slovník

Předvolební debata lídrů politických stran 12. září v pražském kině Lucerna.

Extremistický politik cílí na emocionálně vybuzené voliče a s umírněným slovníkem nevystačí. Analýza jeho proslovů může pomoci k jeho usvědčení i k obhájení těch, kteří si negativní označení nezaslouží.

Milan Petrák 16.10.2017

Jedno z největších tajemství světové fotografie vyřešeno

Tereska Davida Seymoura.

Z fotky legendárního fotografa Davida Seymoura (přezdívaného Chim) asi sedmileté Teresky se stal emblematický snímek druhé světové války. Identita dívky byla téměř 70 let neodhalena. Až letos polští badatelé zaměření na lidská práva – Patryk Grażewicz a Aneta Wawrzyńczaková – vypátrali, kdo byla dívka u tabule a jaký byl její osud.

István Léko 4.5.2017

Postfaktická doba už trumfla ničením hodnot dobu postmoderní

Myslitelé v postfaktické době.

Během 70 tisíc let člověk jakž takž zvládl vztahy já-ty a já-my, ale vůbec my-oni. U druhu Homo sapiens sapiens pak není dodnes zodpovězeno, zda jde o jednoúčelový obal na přenos DNA, nebo o duchovní bytost směřující k vyšším cílům.

Neochota podřídit se autoritám je rysem dnešní společnosti

Tomáš Lichovník, soudce Ústavního soudu.

„Liberální a demokratický režim musí lidem dopřávat svobodu a volnost, ale také je chránit. Nesmí být naivní a slabý. Nesmí doplatit na to, že je příliš liberální a demokratický. Je důležité dívat se do historie, znát vývoj společnosti a vědět, proč určitá práva začala být chráněna,“ říká v rozhovoru ústavní soudce Tomáš Lichovník.