Fotovoltaika

Nikdo neví, jak bude evropská energetika vypadat za deset let

Martin Durčák, šéf státní společnosti ČEPS.

„Chceme být aktivním hráčem, a nejen pasivním příjemcem rozhodnutí někoho jiného,“ říká v prvním velkém rozhovoru po lednovém nástupu do postu šéfa státní společnosti ČEPS top manažer se zkušenostmi zejména z chemického průmyslu Martin Durčák. Vysvětluje v něm, jak chce firmu vyladit a aktivně prosazovat její zájmy v Evropské unii.

Snahu „ozelenit“ českou ekonomiku zaplatí prakticky všichni

Obnovitelné zdroje energie.

Dle Národního klimaticko-energetického plánu ministerstva průmyslu a obchodu se výroba elektřiny, vytápění či doprava výrazně změní. Byl už sice odeslán do Bruselu, ale stále se na něm pracuje a hotový má být do konce roku.

Roman Šitner 11.3.2019

Státní energetická inspekce prověří subvence výrobnám čisté energie

Obnovitelné zdroje energie.

Nezvládnutá podpora ze strany státu vedle prodražení spotřebitelských účtů zhoršila pověst čistých zdrojů energie. Na pranýři jsou především sluneční elektrárny. Nejdřív se stát zaměří na to, plynou-li nynější výplaty oprávněně. Ve druhém sledu zkontroluje, není-li veřejně dotovaný projekt tak ziskový, že tolik podpory nepotřebuje.

Globální změny klimatu nejsou mediální bublina

Globální oteplování.

Boj s globálním oteplováním přinesl v roce 2018 posuny zejména v energetice. O osudu Země se již dávno nerozhoduje v Evropě, neboť na EU připadá jen zhruba desetina světových emisí oxidu uhličitého. Navzdory tomu by Evropané měli jít příkladem.

Národní energetické zájmy ustoupí společné evropské energetice

Energetický guláš.

Česká energetická politika se věnuje výrobě a mixu, nikoliv dlouhodobé spotřebě energií.

Skoro polovina uhelných elektráren prodělává

Uhelná elektrárna Scholven v Německu

Podle studie britského think tanku Carbon Tracker by měla být v roce 2030 větrná a sluneční energie výrobně levnější než 96 procent produkce uhelných elektráren. A v současnosti i 21 procent uhelných zdrojů skupiny EPH, za níž stojí miliardář Daniel Křetínský, generuje vedle elektřiny také ztrátu. Čeští analytici to však zpochybňují.

Dostavba jaderných bloků je jedním z hlavních témat politiky

Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZ a expert na energetiku.

Bývalý generální ředitel ČEZ a expert na energetiku Jaroslav Míl vstoupil do diskuse o dostavbě jaderných elektráren. V rozhovoru říká, že stát by měl z hlediska bezpečnosti země k věci přistupovat opatrně a pečlivě a že nové jaderné bloky by měl zaplatit polostátní ČEZ. A nabádá, aby se do jednání zapojili všichni političtí hráči.

Ondřej Koutník 10.12.2018

Stát chce dát rodinám desítky miliard korun na fotovoltaiku

solární elektrárna

Stát chystá nový solární boom. Podpořit však nehodlá velkovýrobce, ale domácnosti. Vlastní solární elektrárnu by mělo co nejvíce rodin i firem. Dotace budou na solární panely na střechách, tepelná čerpadla nebo zateplení domů. V uplynulých pěti letech už stát na tyto účely dal více než 30 miliard, ale teď si spočetl, že to nestačí.

Roman Šitner 5.12.2018

Sníží zelené zdroje závislost Ukrajiny na ruském plynu?

Obnovitelné zdroje energie.

Jaká je energetická politika Ukrajiny, trh s elektřinou a současný i potenciální budoucí podíl obnovitelných zdrojů energie? Dočká se transparentního trhu s elektřinou?

Jakub Kučera 24.11.2018

Diskuse o ceně za zvládnutí změny klimatu je jako absurdní drama

Obnovitelné zdroje energie.

Chceme dát peníze na tuzemské továrny a výstavbu větrných elektráren, rychlou veřejnou dopravu a elektromobily, nebo je pošleme Kremlu za ropu a plyn či Kypru za uhlí, jež vytěžily firmy Pavla Tykače?

Má člověk šanci nevyloučit se z kosmicko-planetární evoluce?

Příroda a životní prostředí.

Na Zemi se nyní odehrávají dvě evoluce. Přírodní, kosmicko-planetární, která je biologická, samoregulační, bezodpadová, jež stvořila i dnešního člověka. A umělá, civilizační, nebiologická, tragicky odpadová, již vytvořil člověk. Současnou civilizaci však nebude přírodní evoluce za dvě až tři generace schopná hostit. Píše Jan Foff.

Jan Foff 10.10.2018

Češi stále víc preferují obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie.

V průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR, odpovědělo na otázku, zda mohou obnovitelné zdroje energie (OZE) nahradit jádro a uhlí, poprvé víc Čechů kladně (49 procent) než záporně (42 procent), pro 68 procent je však nepřijatelné kvůli podpoře OZE zvyšovat ceny energií.

Podíl zelené energie má zvýšit i výstavba slunečních elektráren

Solární panel (ilustrační foto)

V roce 2030 má z obnovitelných zdrojů energie dle nové směrnice Evropské unie vznikat 32 procent energie používané k výrobě elektřiny, v dopravě i k vytápění. Nyní tento podíl v Česku činí zhruba 15 procent. K tomu bude třeba více solárních elektráren více než při stavební mánii v letech 2009 a 2010, jež vedla ke zdražení elektřiny.

Roman Šitner 21.8.2018

Po roce 2025 se v Rakousku nebude vyrábět žádná elektřina z uhlí

Altstadt Salzach

Podle rakouského energetického experta Güntera Pauritsche Rakušané používají jako Němci pojem Energiewende, ale pokračují ve své dřívější politice. Rakousko nemá jaderné elektrárny, jen uhelné a 70 procent elektřiny vyrábí z obnovitelných zdrojů energie. Rakouská fotovoltaika se na rozdíl od Česka rozbíhá až nyní, říká v rozhovoru.

Jakub Kučera 10.8.2018

Zelené Německo, ušmudlané Česko?

Německá a česká zelenost.

Dle médií se zdá, že v souboji Německa s Českou republikou o ekologičtější zemi v energetice vítězí náš soused. Každá statistika „zelenosti“ však má slabiny. Při srovnání energetické politiky obou zemí je lepší sledovat jejich uvažování o energetice než kritéria pro „zelenost“.