Víra

Západ a křesťanství jsou v úpadku

Nová Noemova archa pro křesťany.

„Křesťané jsou stále se zmenšující menšinou a mají nejvyšší čas začít stavět archy, jako byla ta Noemova. Ať už se politicky či ekonomicky stane cokoli, musíme posilovat náboženské vazby a vytvořit silnější rodiny i menší komunity, jež pomohou přetrvat obtížnou dobu před námi,“ říká v rozhovoru americký křesťanský novinář Rod Dreher.

Roman Joch 11.11.2018

Víra v Boha je důležitější než rodinné role či sňatky homosexuálů

Katolická církev začala proškolovat faráře, jak bojovat proti škodlivým vlivům...

Homosexuálové svět nikdy neovládali, a ani neovládnou, pokud však katolická církev neudělá svou hlubokou sebereflexi, ovládnou ji. Z kazatelen by pak měla zaznívat snaha o prohloubení duchovního života věřících i nevěřících, a nikoli plamenné odsuzování špatné morálky jako v kázání Petra Piťhy.

Karel Hlaváček 10.11.2018

Jak nás popírání boha vzdálilo božímu domu

Na graffiti německé levicové mládeže stojí heslo „Pusťte kostel z vesnice!“,...

Globalizovaný moderní člověk díky techno-evoluční mašinerii dokáže vyrobit tahač, jímž může z vesnice odtáhnout nepotřebný kostel. Primát Homo sapiens je už natolik inteligentní a racionální Homo economicus, že Boha, náboženství ani kostel nepotřebuje. Opiem se stala víra v to, že za svou ubohost nemusíme zaplatit. Píše László Bogár.

Katoličtí biskupové versus Istanbulská úmluva

Bůh a věda.

Spor katolických biskupů s liberálním feminismem Istanbulské úmluvy nemá vítěze. Správně sice kritizují její filozofické základy narušující „přirozený řád“ rodiny, ale z filozoficky sporné pozice.

Je odkaz Cyrila, Metoděje a Jana Husa stále živý?

Příchod Cyrila a Metoděje a upálení Mistra Jana Husa.

Trvalé hodnoty existují, národní státy jsou oprávněné a cyrilometodějský svátek 5. července k příchodu slovanských věrozvěstů v roce 863 i památka na upálení Jana z Husince 6. července 1415 patří k naší kulturní identitě. Proto je třeba si připomínat historické osudy jejich protagonistů i tradice, jež je obklopují. Píše Petr Bahník.

Nad křesťanskou civilizací se smráká. Ale náhrada za ni není

Panna Marie a Ježíš.

Po pádu pozitivistické filozofie se křesťanství stává posledním hájemstvím, v němž se lze dovolávat nehmotných metafyzických i přirozených hodnot.

Místo mačkání tlačítek mobilního telefonu otevřeme svá srdce

Hashtagy „světový mír“, „budoucnost pro nás“, „sny“, „kéž by“ na jedné z...

Budoucnost se stala takřka synonymem úzkosti. Svými sny, jež jsou ovládané falešnými tužbami, přivoláváme, čeho se obáváme nejvíc – permanentní válku. Přitom by možná stačilo, aby v nás nebyl strach, úzkost, vztek a podráždění. Tak jednoduchý a současně nesnadný je velký mobil bytí, Stvoření.

Cenou za zvýšení zisku může být i zničení světa

Pro zvýšení profitu bude moje rodina v deštném pralese minimalizována, zní...

Dnešní lidstvo se s perverzní odhodlaností snaží udělat vše pro to, aby hlavní pilíře existence představované zemí, vodou a vzduchem jako elementárními zdroji života zničilo.

Víra je neoddělitelnou lidskou vlastností

Bůh a věda.

Řada lidí dělí ostatní lidské bytosti na „iracionální“ věřící a „rozumné“ skeptiky. Toto dělení je ale iluzorní. Sklon k iracionální víře je totiž vlastní všem. Bylo by mylné považovat víru za něco negativního, protože posiluje vlastnosti, jako je odvaha, obětavost. Všechny pokusy o její „zničení“ vedou k vytvoření dalšího druhu víry.

Je třeba opustit mýtus, že většina migrantů se začlení

Migranti na přeplněném člunu (Ilustrační foto)

Evropa může zůstat Evropou, nejen pokud si bude uvědomovat evropské hodnoty, ale i za nimi pevně stát.

Robot a jeho pán aneb Může mít umělá inteligence vlastní etiku?

Roboti a jejich etická pravidla.

V Evropě i USA se debatuje, zda mají i roboti dostat svá práva. Jaká práva a povinnosti však má v době překotného rozvoje umělé inteligence člověk? Etický problém v robotice již dávno není jen teoretický.

Křesťané by se měli stáhnout a vytvořit paralelní komunity

Rod Dreher, The Benedict Option: A Strategy for Christians in a Post-Christian...

Moderní západní svět se ocitl v hodnotovém vakuu – hroutí se řád spjatý s křesťanskou kulturou. Největším problémem nejsou lidé odmítající křesťanství, ale spíše to, že ani křesťané nejsou křesťany. Zachráncem zbloudilých se má stát nový svatý Benedikt, jenž by měl následovat toho starého (470–543), zakladatele západního mnišství.

Ježíš na kříži nevolá po trestu. Ale po odpuštění cizích hříchů

Ježíš na kříži.

Pod zmrtvýchvstáním si lze představit víru navazující na Ježíšův historický příběh. Člověk věří, že se v tomto příběh, jenž přesáhl dějiny, odhalil smysl života.

Má setkávání s kardinálem Vlkem

Na fotografii je zesnulý kardinál Vlk, který zemřel 18. března ve věku 84 let.

Miloslavu kardinálu Vlkovi, v letech 1991 až 2010 35. arcibiskupu pražskému, který zesnul v 84 letech 18. března, v roce 1978 komunistická moc odebrala státní souhlas s výkonem kněžského povolání. Na dobu, kdy spolu pracovali v podniku Úklid a přátelství s ním vzpomíná bývalý ministr zahraničních věcí a velvyslanec Jaroslav Šedivý.

Obětuje-li Západ své principy náladám voličů, opustí sám sebe

Vzájemné myšlenkové ovlivňování Západu a muslimů.

Uprchlická krize nutí k reflexi o evropské identitě i přístupu zemí, jež byly zdrojem uprchlíků, ale dnes je odmítají. Navíc se prolínají náboženské tradice se společným základem, jež se ale dnes v mnohém vylučují. Hledání sjednocující ideje umožňující soužití lidí i tradic je pro Evropu výzvou.