Filozofie

Není radno poddat se řádu ani chaosu

Jordan B. Peterson, 12 Rules for Life: An Antidote to Chaos

Protijed proti chaosu netkví ve skupině, ale v jedinci a v přebírání osobní odpovědnosti za sebe, své blízké a svět. Nikoliv skupina, ale jedinec je společenskou jednotkou, na níž stojí a padá budoucnost světa. Máme mluvit pravdu, být zdvořilí, ostatním pomáhat a naslouchat jim.

Memento politologa: Stará pravidla vztahů mezi státy už nefungují

Pierre Hassner, francouzský filozof.

Liberální demokracie je dnes napadána ze všech stran. Francouzský filozof Pierre Hassner, který zemřel 26. května ve věku 85 let, tvrdil, že stoupenci liberální demokracie vyklízejí zbytečně pole. Nejsou na výši a zůstávají pasivní.

Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením

Carl Gustav Jung, Wolfgang Ernst Pauli, Příroda a duše.

Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.

Medicína nezužitkovává, co by organismus dokázal sám

Placebo.

Současná medicína nebere v úvahu nic, co nelze změřit. Vidí v člověku jen oživený stroj Reného Descarta, ve kterém probíhají výlučně mechanické pochody, které můžeme dohledat a pozorovat. Jenže tak to není, je třeba vzít v úvahu i psychologii a sociální kontext. Placebo není žádná lumpárna, říká v rozhovoru psychiatr Radkin Honzák.

Karel Marx není černobílý, ale barevný

Socha Karla Marxe v nadživotní velikosti byla dnes po poledni odhalena v...

Karel Marx byl rozporuplný myslitel – lze u něho objevit sklon k totalitarismu i principiální antitotalitarismus. Marxovu sochu není třeba považovat za zneuctění obětí komunismu, ale za otázku, jež se týká našeho postoje k Marxovi. Nebojujme proti Marxově soše, ale jeho nekritické oslavě, či nekritickému odsudku. Píše Karel Hlaváček.

Moderna se stala obětí morální katastrofy

Moderní společnost.

Skotský filozof Alasdair MacIntyre kritizuje představu, že se máme mít dobře, a dělat, co nás baví. Jeho nejnovější kniha Etika v konfliktech modernity je smířlivější než jeho přelomové dílo morální filozofie Ztráta ctnosti, ale na modernu, jež si spletla morální život s moralizováním, názor nezměnil.

Přestane-li být nevinný lidský život nedotknutelný, vše končí

Lidský život a nevinnost.

Trest smrti lze hájit. Mučení je v jistých případech odůvodnitelné. Eutanazie není řešením. Potrat je morálně zavrženíhodný. Tyto postoje v rozhovoru hájí australský profesor etiky na britské Univerzitě v Readingu David S. Oderberg.

Dokáže francouzský prezident Macron vést bez konfliktu?

Régis Debray, Le nouveau pouvoir.

Francouzský prezident Emmanuel Macron je jedním z průkopníků rodícího se nového světa, v němž mladí lidé už nesledují každodenně televizní zprávy a jejich hlavním zdrojem informací se stal smartphone.

Odstranění atomové bomby rozumem zatím nemá politickou odezvu

Karl Jaspers, Atomová bomba a budoucnost lidstva. Politické vědomí v naší době.

Úsilí o filozofické uchopení nebezpečí, jež představuje atomová bomba, odstartoval v roce 1957 německý filozof Karl Jaspers (1883–1969) zveřejněním své knihy Atomová bomba a budoucnost lidstva. Šedesát let poté, co byla poprvé vydána, vyšel její český překlad, což je příležitost k zamyšlení nad změnou světové situace za tuto dobu.

Přímá demokracie nebude nikdy v Česku fungovat jako ve Švýcarsku

Přímá demokracie.

Idea přímé demokracie, tedy referend, pokouší mnoho občanů, protože si myslí, že je demokratičtější. Zodpovědná politika ale občas vyžaduje nepopulární rozhodnutí, možná jen v demokracii reprezentativní.

Jak vyvést společenský dialog ze slepé uličky osočování

Společenská smlouva.

To, že někdo věří lživým faktům a ignoruje pravdu, není jedinou příčinou polarizace společnosti. Je jí neuvědomění si, že odlišné předsudky způsobují odlišné pojetí reality. Pak si uvědomíme, že lidé s odlišným názorem mají odlišné předporozumění, a nejsou pomýlení ignoranti.

Nad křesťanskou civilizací se smráká. Ale náhrada za ni není

Panna Marie a Ježíš.

Po pádu pozitivistické filozofie se křesťanství stává posledním hájemstvím, v němž se lze dovolávat nehmotných metafyzických i přirozených hodnot.

Život jako hra aneb Sázka na pravdu

Internetová ruleta – ilustrační foto.

Žijeme ve světě, v němž se lidé tváří, že vědí, přičemž neexistuje autorita, která by mohla posoudit, co je a není pravda. Neměli bychom být ochotní za svůj názor zemřít ani někoho zabít, neboť nemusí být pravdivý.

Je možné dlouhodobě žít ve společnosti ovládané fikcemi?

Rémi Brague, Giulio Brotti, Où va l’histoire ? Entretiens avec Giulio...

Postmoderní kultura není schopná uvažovat o dlouhodobých vztazích lidí ve společnosti a je nepřátelská k historicitě, subjektivitě a pravdě. Cestou z krize je nový přístup k humanismu, přičemž překážkou jsou dva odlišné požadavky – svoboda pro všechny a rovnost. Oba jsou ale fikce.

Časnost a věčnost aneb Chronos a Kairos

Heslo „Žádná budoucnost“ na zdi domu ve španělské Valencii.

Svoboda představ a jednání uvolnila v průběhu několika uplynulých století obrovské množství tvůrčí energie. Západ se tímto způsobem stal pánem světa. Jenže stejně je možné vidět, že tato svoboda uvolnila i energie ničivé. Bude uspokojování krátkodobých fyzických požitků znamenat pro budoucnost skutečně konečnou? Ptá se László Bogár.