Filozofie

Jak nově filozoficky uchopit politiku

Jacques Rancière, Neshoda. Politika a filozofie.

Filozofie se vždy snažila politiku zničit a podle její současné situace – postdemokracie – se jí to téměř podařilo. Proto je třeba nově filozoficky promyslet pojmy tradiční politické teorie a pokusit se nastolit nový vztah filozofie a politiky bez vzájemné redukce. Klíčem k zachování odlišnosti obou je neshoda jako princip politiky.

Jak najít zdravou filozofii daní

Philippe Nemo, Philosophie de l’impôt.

Díky digitalizaci stát zná finanční toky, a proto má údaje o platbách. Stává se inkvizicí, jež byla ve své době nenáviděná, a totéž hrozí moderním státům. Jsou nepřítelem toho, kdo je platí. Daně sice stále rostou, nikoli však kvalita služeb, jež stát zajišťuje.

V poezii hledám čistotu, světlo a soucit mezi dušemi

Manicheismus – dobro a zlo.

Střet dobra a zla je věčný. Tomuto dualistickému pojetí se v rozhovoru věnuje v kontextu své země i Abolghasem Esmailpour, íránský mytolog, básník a profesor íránských studií na Univerzitě v Teheránu. Podle něho síly zla v současnosti opětovně ohrožují říši světla a dobra a jedinými mastmi na naše rány jsou umění a poezie. Píše Zuzana Kříhová.

Svlékání z vlastního těla

Chris Krausová, I Love Dick.

Literární fikce I Love Dick americké spisovatelky Chris Krausové je o touze být akceptovanou bytosti skrze vlastní identitu a díky tomu být přijata jako umělkyně, jež uniká zaběhaným kánonům. A je i o urputném boji se smířením, často marným, ale jenž může motivovat, když se snaží osvobodit své myšlení od předem daného úhlu pohledu.

Není radno poddat se řádu ani chaosu

Jordan B. Peterson, 12 Rules for Life: An Antidote to Chaos

Protijed proti chaosu netkví ve skupině, ale v jedinci a v přebírání osobní odpovědnosti za sebe, své blízké a svět. Nikoliv skupina, ale jedinec je společenskou jednotkou, na níž stojí a padá budoucnost světa.

Memento politologa: Stará pravidla vztahů mezi státy už nefungují

Pierre Hassner, francouzský filozof.

Liberální demokracie je dnes napadána ze všech stran. Francouzský filozof Pierre Hassner, který zemřel 26. května ve věku 85 let, tvrdil, že stoupenci liberální demokracie vyklízejí zbytečně pole. Nejsou na výši a zůstávají pasivní.

Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením

Carl Gustav Jung, Wolfgang Ernst Pauli, Příroda a duše.

Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.

Medicína nezužitkovává, co by organismus dokázal sám

Placebo.

Současná medicína nebere v úvahu nic, co nelze změřit. Vidí v člověku jen oživený stroj Reného Descarta, ve kterém probíhají výlučně mechanické pochody, které můžeme dohledat a pozorovat. Jenže tak to není, je třeba vzít v úvahu i psychologii a sociální kontext. Placebo není žádná lumpárna, říká v rozhovoru psychiatr Radkin Honzák.

Karel Marx není černobílý, ale barevný

Socha Karla Marxe v nadživotní velikosti byla dnes po poledni odhalena v...

Karel Marx byl rozporuplný myslitel – lze u něho objevit sklon k totalitarismu i principiální antitotalitarismus. Marxovu sochu není třeba považovat za zneuctění obětí komunismu, ale za otázku, jež se týká našeho postoje k Marxovi. Nebojujme proti Marxově soše, ale jeho nekritické oslavě, či nekritickému odsudku. Píše Karel Hlaváček.

Moderna se stala obětí morální katastrofy

Moderní společnost.

Skotský filozof Alasdair MacIntyre kritizuje představu, že se máme mít dobře, a dělat, co nás baví. Jeho nejnovější kniha Etika v konfliktech modernity je smířlivější než jeho přelomové dílo morální filozofie Ztráta ctnosti, ale na modernu, jež si spletla morální život s moralizováním, názor nezměnil.

Přestane-li být nevinný lidský život nedotknutelný, vše končí

Lidský život a nevinnost.

Trest smrti lze hájit. Mučení je v jistých případech odůvodnitelné. Eutanazie není řešením. Potrat je morálně zavrženíhodný. Tyto postoje v rozhovoru hájí australský profesor etiky na britské Univerzitě v Readingu David S. Oderberg.

Dokáže francouzský prezident Macron vést bez konfliktu?

Régis Debray, Le nouveau pouvoir.

Francouzský prezident Emmanuel Macron je jedním z průkopníků rodícího se nového světa, v němž mladí lidé už nesledují každodenně televizní zprávy a jejich hlavním zdrojem informací se stal smartphone.

Odstranění atomové bomby rozumem zatím nemá politickou odezvu

Karl Jaspers, Atomová bomba a budoucnost lidstva. Politické vědomí v naší době.

Úsilí o filozofické uchopení nebezpečí, jež představuje atomová bomba, odstartoval v roce 1957 německý filozof Karl Jaspers (1883–1969) zveřejněním své knihy Atomová bomba a budoucnost lidstva. Šedesát let poté, co byla poprvé vydána, vyšel její český překlad, což je příležitost k zamyšlení nad změnou světové situace za tuto dobu.

Přímá demokracie nebude nikdy v Česku fungovat jako ve Švýcarsku

Přímá demokracie.

Idea přímé demokracie, tedy referend, pokouší mnoho občanů, protože si myslí, že je demokratičtější. Zodpovědná politika ale občas vyžaduje nepopulární rozhodnutí, možná jen v demokracii reprezentativní.

Jak vyvést společenský dialog ze slepé uličky osočování

Společenská smlouva.

To, že někdo věří lživým faktům a ignoruje pravdu, není jedinou příčinou polarizace společnosti. Je jí neuvědomění si, že odlišné předsudky způsobují odlišné pojetí reality. Pak si uvědomíme, že lidé s odlišným názorem mají odlišné předporozumění, a nejsou pomýlení ignoranti.