Filozofie

O lidské pýše aneb Jak vyčistit vodu od plastových mikročástic

ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jsme každodenně konfrontováni s vážnou devastací nejen vnější přírody (vzduch, voda, půda), ale i té „vnitřní“ (duchovno a morálka), a je jasné, že se buď zastavíme a najdeme východisko z této slepé uličky, či budeme nečinně čekat na bohyni Nemesis, aby nás bez výjimky ztrestala. I když voda s mikroplasty je dost brutálním trestem.

Jak vyslovit nevýslovné

Martin Buber, Extatická vyznání. Mystická svědectví různých dob a národů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Z mystického zážitku a sebeosvícení může vzejít skutečné poselství – v extatikovi zaplane básnické slovo a myslivý mystik začíná promlouvat, „uchovávat v čase bezčasé“.

Navzdory buřičství učenec staré školy

Zdeněk Neubauer, Hledání společného světa. Úvahy o filosofii a proměnách vědění. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zesnulý český myslitel Zdeněk Neubauer přesahoval hranice svého původního vědeckého oboru biologie a posunoval představy o dnešním muži vědoucím – intelektuálovi – a moudrém – filozofovi. Neubauerova nejnovější kniha studií, respektive esejů a úvah z různých časových období, je klíčem k jeho chápání, prožívání i reflektování světa.

Latina vytváří z barbarů mravné lidi

Wilfried Stroh, Latina je mrtvá, ať žije latina!. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Údělem latiny je od jejího vzestupu umírat a vstávat z mrtvých. Tradičně byla nositelkou toho nejlepšího z evropské vzdělanosti. Poučeni tím, bychom se neměli oddávat iluzi, že bez latiny lze budovat zdárný školský systém – ponecháme-li ji totiž dnes mrtvou, měli bychom uznat, že s tím zemřelo i to nejlepší z evropské vzdělanosti.

Opakujeme, vědomě či nevědomě, co řekl či udělal někdo jiný

Internet. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jak se lidé, analogové bytosti, adaptují na rozvíjející se digitální svět? Jakou budoucnost v něm má demokracie a soukromí? I na tyto otázky se pokouší v rozhovoru odpovědět Luciano Floridi, italský filozof a oxfordský profesor filozofie informací.

Současnost stravuje spíše nostalgie

Mark Lilla, The Shipwrecked Mind: On Political Reaction. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Heslo „dříve bylo lépe“ spojuje nebezpečné proudy Blízkého východu s těmi Západu. Nostalgie je však projevem intelektuální nepoctivosti – nelze s ní polemizovat, je nevyvratitelná. Naděje mohou splasknout, realita je může pošlapat, ale bájná minulost je imunní vůči všem námitkám – blouznění o minulosti nemá s přítomností slitování.

Ladislav Hejdánek: 90 let hyperkritického filozofa

Filozof Ladislav Hejdánek a teolog Jakub Trojan na společné oslavě svých 85.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Český filozof Ladislav Hejdánek oslavil 10. května 90. narozeniny. Jeho o tři dny mladší celoživotní přítel Jakub S. Trojan v rozhovoru představuje Hejdánkovo pojetí filozofie. Zaměřuje se na význam pravdy a kritiky ta totality i demokracie, a připomíná podněty, jež formovaly Hejdánkovo myšlení.

Fyzika končí – ve 21. století by měla dominovat biologie

Robert Lanza, Bob Berman, Biocentrismus. Život a vědomí jako klíče k pochopení... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ve vědeckém výzkumu lidského vědomí se naráželo a naráží na fyzické zákony či jejich nepoznatelnost, respektive proměnlivost. Dosavadní potíže má překonat biologie, již je třeba postavit nad jiné vědecké obory. Stačí k tomu korekce nastavení: z dosavadního pozorovatele okolí učinit jeho tvůrce.

Patočkově filozofii dějin nelze vytýkat eurocentrismus

Jan Patočka na semináři o fenomenologii tělesnosti na psychiatrické klinice... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Před 40 lety – 13. března 1977 – zemřel po výsleších na StB kvůli setkání s tehdejším nizozemským ministrem zahraničí Maxem van der Stoelem filozof a jeden z prvních mluvčích Charty 77 Jan Patočka. Filozof Ivan Chvatík se v rozhovoru zamýšlí nad významem tohoto setkání i nad Patočkovým odkazem.

Niccòlo Machiavelli: Láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí

Niccòlo Machiavelli. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Spor o italského renesančního politického myslitele Niccòlu Machiavelliho zůstává nerozhodnut. Každá doba se totiž k němu musí kvůli vlastním výzvám vědomě i nevědomě vracet.

Člověk jako bůh

Yuval Noah Harari, Homo Deus: A Brief History of Tomorrow. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zkáza člověka začne, až ho noví, lidští bohové zaženou zpět do rajské zahrady, v níž bude v bezpečí, zdravý a dlouhověký, nebude se obávat válek ani násilí a bude užívat psychofarmaka ze strachu z budoucího strachu. Budoucnost nepatří vědění ani umění, ale videohrám a drogám.

Život mezi surrealismem, marxismem a obscénností

Jana Krejcarová–Černá, Anna Militz (ed.), Tohle je skutečnost (Básně, prózy,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zkusme Janě Černé, Honze Krejcarové najít nové místo v dějinách české literatury. Zkusme ji vytrhnout z ustáleného schématu dcery slavné matky, ženy, kvůli které se zbláznil Egon Bondy, zkusme se na ni dívat jinak než jako na prokletou básnířku a bílou labuť.

Bělohradský: Všichni jsme oběťmi i katy

Rozhovor s Václavem Bělohradským. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lze změnit systém, v němž žijeme? Lze aspoň žít v nějakém výklenku vně něj? Filozof a sociolog Václav Bělohradský se pokouší na tyto otázky v rozhovoru odpovědět a říká: „V ,individualizované‘ společnosti nelze změny strategicky domyslet až ke změně systému. Věk apokalyptických výzev k nápravě zkaženého světa snad navždy pominul.“

Přesvědčení o bytostné hříšnosti člověka vzalo za své

Bůh a věda. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zájem o sedm smrtelných hříchů jako zdroj zla přetrvává. Občas se však objevují snahy naplnit hřích novým obsahem. Je ale třeba vymýšlet nové katalogy hříchů? Není hřích spíš pozitivní silou v morální výbavě a motorem pohánějícím společnosti k bohatším zítřkům?

Masaryk byl spíše světoobčanem

Tomáš Garrigue Masaryk, Češi a Evropa. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Na článek Aleše Prázného Masarykovo politické mistrovství zareagoval překladatel Zdeněk Zacpal. Podle něho první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk rozlišoval spíše mezi demokratickými zeměmi a teokratickými režimy či ideologickými diktaturami.