Filozofie

Romantika se záporným znaménkem aneb O pohybu proti srsti

Petr Vaňous (ed.), Inverzní romantika.

Jeden z fenoménů současného umění – inverzní romantiku – nelze spojovat s vysokou kulturou. Má umění realitu kultivovat, či zpochybňovat? Je „temné“ umění léčbou šokem, či jen prohloubením krize? Jaké je místo kritického umění ve společnosti?

Tomáš Halík klesá na úroveň zavilých ideologů

Tomáš Halík na Hrad? Ilustrace Richard Cortés.

Tomáš Halík, zdatný rétor a sečtělý vzdělanec, autoritativně oznamuje, které názory jsou na úrovni a které nikoli. Filozofickou schopnost rozlišovat zrno od plev však lze získat jen teoretickým odůvodňováním.

Jiří Fuchs 4.5.2019

Ludwig Wittgenstein po 130 letech: Filozofie má vysvětlovat jazyk

Filozof Ludwig Wittgenstein (1889–1951).

Dnes, kdy se posuzuje práce filozofa podle počtu publikací a citací v odborných časopisech, by jeden z nejvlivnějších filozofů 20. století Ludwig Wittgenstein, narozený 26. dubna 1889, propadl.

Jak nebýt v neustálém pohybu

François-Xavier Bellamy, Demeure: Pour échapper à l’ère du mouvement...

Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.

Karl Jaspers: Filozofování učí žít i umírat

Karl Jaspers, německý filozof (1883–1969).

Jeden z nejvýznamnějších německých filozofů 20. století Karl Jaspers, jenž zemřel před 50 lety, patřil k intelektuálům, kteří se postavili nacistickému režimu. Dle něho k nacismu a komunismu vedl úpadek humanismu.

Štěstí: Hledání pilulky na nesnesitelnou každodennost

Michel Houellebecq, Sérotonine.

Francouzský spisovatel Michel Houellebecq ve svém novém románu Serotonin popisuje společnost, v níž jsou deprese a neschopnost milovat stejně nevyhnutelné jako se nadýchat výfukových plynů. Protagonistům jde o jediné – najít co nejúčinnější tišící prostředek na život. Štěstí objevují v bílé, ne modré pilulce. Píše Tereza Matějčková.

Ať Tomáš Halík o Svatojánských slavnostech neklame veřejnost

Svatojánské slavnosti NAVALIS.

Na rozhovor s Tomášem Halíkem Mladí lidé touží po intelektuálně poctivé víře zareagoval Zdeněk Bergman, převozník pražský, který v roce 2009 obnovil Svatojánské slavnosti, čímž chtěl uctít patrona všech lidí od vody.

Mlčení vzdělanců

Jan Patočka na semináři o fenomenologii tělesnosti na psychiatrické klinice...

Zamyšlení bývalého předsedy vlády a Senátu a signatáře Charty 77 Petra Pitharta nad výstavou Filozofovo bytí – a čas. Jan Patočka na pracovištích Akademie věd o významném českém filozofovi 20. století a jednom z prvních mluvčích Charty.

Vědecky troufalé pokusy plodí moderní technologická monstra

Frankenstein.

Dvě století od prvního vydání románu Frankenstein anglické spisovatelky Mary Shellyové se klenou mezi vznikem moderního světa a hypermoderním dneškem. Frankensteinův příběh byl ve své době výjimečný, protože v něm život monstru daroval člověk-vědec, zatímco do té doby byl za „dárce“ života považován pouze Bůh. Píše Pavlína Tomášová.

Vysoká hra malíře Josef Šímy: Vzpoura proti racionální civilizaci

Petr Ingerle, Anna Pravdová (ed.), Josef Šíma – Cesta k Vysoké hře.

Francouzské skupině Vysoká hra, která v letech 1927 až 1932 zářila v evropské avantgardě, šlo o víc než o novou literaturu a výtvarné umění.

Radan Wagner 2.1.2019

Nacházíme-li se v přelomové době, posoudí až příští generace

Axiální doba.

V současnosti se sice odehrávají technologické změny, ale struktury průmyslové a tržní ekonomiky a politických systémů zůstávají v podstatě stejné jako v minulosti. Technologický vývoj ale může vytvořit tlak, jenž natolik změní sociální vazby, že nastane podobný dějinný obrat jako před 2,5 tisíci lety.

Jak dlouho se bude Evropa zmítat v myšlenkovém vakuu?

Douglas Murray, Podivná smrt Evropy. Imigrace, identita, islám.

Současná krize západní společnosti je metafyzická a spočívá v absenci vize. Není ani pouze politická, ani ekonomická, ale smyslu jedince a společnosti. Aby západní společnost mohla najít smysl, musí se vrátit ke své náboženské a filozofické tradici.

Jak nově filozoficky uchopit politiku

Jacques Rancière, Neshoda. Politika a filozofie.

Filozofie se vždy snažila politiku zničit a podle její současné situace – postdemokracie – se jí to téměř podařilo. Proto je třeba nově filozoficky promyslet pojmy tradiční politické teorie a pokusit se nastolit nový vztah filozofie a politiky bez vzájemné redukce. Klíčem k zachování odlišnosti obou je neshoda jako princip politiky.

Jak najít zdravou filozofii daní

Philippe Nemo, Philosophie de l’impôt.

Díky digitalizaci stát zná finanční toky, a proto má údaje o platbách. Stává se inkvizicí, jež byla ve své době nenáviděná, a totéž hrozí moderním státům. Jsou nepřítelem toho, kdo je platí. Daně sice stále rostou, nikoli však kvalita služeb, jež stát zajišťuje.

V poezii hledám čistotu, světlo a soucit mezi dušemi

Manicheismus – dobro a zlo.

Střet dobra a zla je věčný. Tomuto dualistickému pojetí se v rozhovoru věnuje v kontextu své země i Abolghasem Esmailpour, íránský mytolog, básník a profesor íránských studií na Univerzitě v Teheránu. Podle něho síly zla v současnosti opětovně ohrožují říši světla a dobra a jedinými mastmi na naše rány jsou umění a poezie. Píše Zuzana Kříhová.