Bůh

Patočkově filozofii dějin nelze vytýkat eurocentrismus

Jan Patočka na semináři o fenomenologii tělesnosti na psychiatrické klinice...

Před 40 lety – 13. března 1977 – zemřel po výsleších na StB kvůli setkání s tehdejším nizozemským ministrem zahraničí Maxem van der Stoelem filozof a jeden z prvních mluvčích Charty 77 Jan Patočka. Filozof Ivan Chvatík se v rozhovoru zamýšlí nad významem tohoto setkání i nad Patočkovým odkazem.

Yuval Noah Harari: Žádná vyšší autorita není třeba

Meditace.

Poprvé v dějinách se lidé rozdělí do biologických kast a vznikne více druhů. Z vyšší kasty se stanou bytosti odvážnější, chytřejší, kreativnější a žijící mnohem déle – možná nebudou umírat a stanou se bohy. Také tuto možnost v rozhovoru předpovídá světoznámý izraelský profesor historie Yuval Noah Harari.

Člověk jako bůh

Yuval Noah Harari, Homo Deus: A Brief History of Tomorrow.

Zkáza člověka začne, až ho noví, lidští bohové zaženou zpět do rajské zahrady, v níž bude v bezpečí, zdravý a dlouhověký, nebude se obávat válek ani násilí a bude užívat psychofarmaka ze strachu z budoucího strachu. Budoucnost nepatří vědění ani umění, ale videohrám a drogám.

Přesvědčení o bytostné hříšnosti člověka vzalo za své

Bůh a věda.

Zájem o sedm smrtelných hříchů jako zdroj zla přetrvává. Občas se však objevují snahy naplnit hřích novým obsahem. Je ale třeba vymýšlet nové katalogy hříchů? Není hřích spíš pozitivní silou v morální výbavě a motorem pohánějícím společnosti k bohatším zítřkům?

Jak se náboženství a jeho symboly promítají do politiky

Eric Voegelin, Politická náboženství.

„Řeč politiky“ může mít a má rysy podobné náboženské řeči s jejím „vzrušením“ a symbolikou. Sakrální božská substance proniká do politické zkušenosti člověka žijícího ve společenství, které ovládá jeho kultura, jazyk a symbolika.

Jak „narafičit“svůj život, aby vyzněl jako osud

Daniel Kehlmann, F.

Osudy hlavních postav románu F – příslušníků rodiny Friedlandů, kteří jsou stejně jako my všichni upachtění vytvářením sebe samých, svého života a vlastní důležitosti – jsou promyšleny tak, aby do sebe zapadly jako správně složená Rubikova kostka. Výsledek ji připomíná – román nese stopy umělosti, řemeslnosti a vykonstruovanosti.

Ztratil Západ víru ve své civilizační vědomí a poslání?

Oswald Spengler, Zánik Západu. Obrysy morfologie světových dějin.

Dílo Oswalda Spenglera Zánik Západu dodnes fascinuje monumentálností, fatalismem i jazykem. Spengler ho začal psát už před první světovou válkou, dokončil a vydal během ní, revidoval a o druhý díl doplnil v roce 1922. Jeho tezí je, že západní civilizace zaniká – je odsouzena k neodvratnému zániku –, což odpovídalo náladě v Německu.

Zbídačování chudých pokračuje

Všeobecný základní příjem.

K tématům uplynulých měsíců patřil všeobecný základní příjem. Tomu, že se dostal do centra pozornosti, pomohlo i švýcarské referendum. Na zkoušku začal fungovat ve Finsku, zavést se jej chystá Nizozemsko a jeho určité formy existují v USA.

Pravda, že svoboda znejišťuje, je jediná, kterou máme

Boualem Sansal, 2084: La fin du monde

Román alžírského spisovatele Boualema Sansala zavádí mezi stoupence fanatického náboženství a jeho srovnání islamismu a nacismu je přijatelnější, i proto, že pochází z muslimského prostředí.

Osobní cesta k probuzení s určujícím ženským prvkem

Dante Alighieri, Božská komedie.

Poezie Dante Alighieriho je osobním příběhem, více či méně skrytým podobenstvím i pojednáním o okultním zasvěcení. Obsahuje však také řadu tehdy nových prvků, jež se slily do kompaktního tvaru. Takovou celistvost měl zřejmě na mysli Dante, když prohlásil: „Jsem čtverhran, stojím, ač vržen jakkoli.“

Čeští prezidenti by měli být střízliví a slušní úředníci

Prezidentský úřad.

Zdá se, že nazrává doba na „odkouzlení“ českého prezidentského postu. Dokázali bychom si tím, že už jsme skutečně dospěli, a nepotřebujeme nejen falešné, ale ani „pravdivé“ otce a ochranitele, jako byl Tomáš Garrigue Masaryk nebo Václav Havel. Předpokladem takového odkouzlení však je poprava „prvního muže“.

Morální relativismus odporuje nejen Bibli, ale i rozumu

Bohoslužba (ilustační foto).

Na dva články na ČESKÉ POZICI – Jiřího Hanuše Křesťané, pohané a Poslední večeře Páně a Michala Semína Ukřižování jako dobrovolné a svobodné jednání – zareagoval spisovatel J. S. Cash.

Ježíšovo poselství: Není osvobození bez utrpení

Ježíš Kristus, spočinutí v hrobě a zmrtvýchvstání.

Velikonoční příběh vypovídá o cestě za svobodou, o mocnosti, jež není ekonomické, politické ani vědecké povahy. Bílá sobota je ve znamení hrobu – Ježíšovy smrti –, velikonoční neděle jeho vzkříšení.

Ukřižování jako dobrovolné a svobodné jednání

Ježíš Kristus a ukřižování.

Kříž, popravčí nástroj pohanských Římanů, se Ježíšovou smrtí stává v křesťanském podání symbolem vítězství nad lidskou zlobou a smrtí. Kristova oběť na kříži je svědectvím o nezměrné Boží lásce.

Dokud se dodržovaly hodnoty, jež shrnuje Desatero, bylo dobře

František Radkovský, dosluhující biskup pizeňské diecéze.

Katolický duchovní a dosluhující plzeňský biskup František Radkovský v rozhovoru hovoří o symbolice Velkého pátku, uprchlické krizi i o nebezpečí radikalizace české společnosti.