Evropská centrální banka

HLAVÁČ: Přijmout dnes euro by byla chyba pro nás i pro eurozónu

Řecko a odchod z eurozóny.

Hlavní motivace vzniku eura sice byla politická, ale otcové-zakladatelé argumentovali i výhodami ekonomickými. Technicky bylo zavedení eura v roce 2000 úspěchem, občané i podniky si na ně rychle zvykli. Ve špatném smyslu si na ně rychle zvykly zejména jižní členské státy EU, jež se do eurozóny nikdy neměly dostat. Píše Tomáš Hlaváč.

Sociální stát je opium lidstva

Ekonomika v roce 2019.

Evropa nepřiměřeně závisí na bankách. Ty se z předchozí finanční krize nepoučily a na případnou budoucí hospodářskou recesi nejsou připravené. Hlavní dnešní drogou potom jsou dávky, podpory, garance a výhody.

Eurozóna zažívá relativní konjunkturu. Co nastane, až skončí?

Řecko a odchod z eurozóny.

Na rozdíl od vícerychlostní Evropy, by dvourychlostní Evropa byla pro Česko i celou střední Evropu neblahá. Kdyby se platila společná evropská daň, možná by evropská politická identita vznikla rychle. Žádná relevantní politická síla ji však nyní nežádá, ani ji nikdo nemá v plánu. Změnu lze zřejmě čekat až po příští ekonomické krizi.

Jan Macháček 16.9.2018

Systém volného trhu nikdy a nikde neexistoval a ani nebude

Euro a Pán prstenů na zdi v Drážďanech.

Důvodem neexistence systému volného trhu je, že není přítomna ani jedna ze základních podmínek „konkurenčního prostředí volného trhu“. Rozdíly mezi hráči v dnešní globální ekonomice a v globálním mocenském prostoru jsou, co se týče velikosti, vlivu a vědomostí, takřka nepředstavitelné.

Euro je past, z níž není uniku

Janis Varufakis, Et les faibles subissent ce qu’ils doivent?: Comment l’Europe...

Jednou z chyb projektu eura je představa, že monetární politika může být apolitická. Řecko se stalo první zemí eurozóny v bankrotu, protože němečtí bankéři nebyli ochotní půjčovat peníze méně rozvinutým zemím. Mělo sloužit jako odstrašující příklad pro Paříž a Řím.

Inflace v jistém smyslu bere hodnotu lidem a přidává ji státu

Christopher Sims, nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

Eurozóna by měla mít mocný úřad, jenž bude dohlížet na zadlužování jednotlivých vlád i na společný dluh, říká v rozhovoru profesor Christopher Sims, nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

Jan Klesla 8.12.2017

Centrální banky by měly změnit svou monetární politiku

Patrick Artus, Marie-Paule Virardová, La folie des banques centrales: Pourquoi...

Stanovit přesné datum příští finanční krize je obtížné, neboť budoucnost je nepředvídatelná. Navíc centrální banky mají mocný nástroj v podobě kvantitativního uvolňování, jímž mohou krizi oddálit.

Představa pádu eura je podobná srážce Země s jinou planetou

Rozpad eurozóny (ilustrační foto)

Ted Malloch, příští velvyslanec USA při Evropské unii, oznámil brzký pád společné měny euro. Dopady na Evropu by byly nedozírné. Minimálně by se pan Malloch musel vrátit do USA. Měl by se tedy v takových prohlášeních mírnit.

Schäuble: Musíme lidem dokázat, že Evropa může znamenat rozdíl

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Evropská unie stojí před možná největší zkouškou ve své historii. A zdá se, že na její zvládnutí nemá mnoho času. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble, jeden z nejvlivnějších evropských politiků, v exkluzivním rozhovoru nezastírá, že situace unie je velmi vážná. Podle něho čas velkých vizí je pryč. A nastává doba pragmatismu.

Petr Kain 9.8.2016

Šéf ECB prospět může. Nesmí to ale přehánět.

Mario Draghi představuje politickou vizi pro Evropu.

Guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi opakovaně vystupuje ze své čistě ekonomické role a nabízí řešení v politické a institucionální oblasti. Spolupracovník LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: Kam jsme se to dostali, že politickou vizi pro Evropu představuje centrální bankéř?

Když eurozóna naráží na německé představy...

Německo versus Evropská unie a eurozóna.

Německo si nejnověji stěžuje na negativní úrokové míry a kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky. Evropská komise by naopak měla být kritičtější k německým přebytkům. Spolupracovník LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: Co si myslíte o roli Německa?

Draghi by měl na deflaci reagovat opatrně

Mario Draghi má problém, deflaci.

Deflace v eurozóně přidělává Mariu Draghimu starosti. Otázka zní, má-li ECB na deflaci reagovat. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Není možné tuto deflaci považovat za dobrou a užitečnou?

Jiří Rusnok: Budeme se vracet k řízenému plovoucímu kurzu

Jiří Rusnok, člen bankovní rady České národní banky.

Je jen otázkou času, kdy padne hranice pro posilování české měny a lidé budou moci koupit jedno euro za méně než 27 korun. Jiří Rusnok – ekonom, který se za pár měsíců nejspíš stane příštím guvernérem České národní banky – v rozhovoru říká: „Nepřipustíme žádné velké skoky.“

Konec devizových intervencí ČNB...

Devizové intervence ČNB.

Intervence z listopadu 2013 stále vyvolává emoce. V souvislosti s výrokem guvernéra ČNB Miroslava Singera, že konec kontroly kurzu koruny přijde „pravděpodobně až na konci roku 2016“, se Jan Macháček ptá: Jaké jsou předpoklady úspěšného exitu ČNB z této politiky?

Co by zvýšení úroků v USA způsobilo ve světě?

Odloží americká centrální banka zvýšení úroků? Bude brát ohled na svět?

Po sedmi letech může dojít ke zpřísnění americké měnové politiky, ke zvýšení úrokových sazeb. Americké ekonomice se daří, jenže se zbytkem světa to tak slavné není. Do jaké míry má a může americký Fed ve svých rozhodnutích zohledňovat světový vývoj?