Věda

Čekáme na katastrofu

Dobro a zlo.

Lidská povaha, věčný zápas dobra a zla ve světě i v každém člověku, dobro a zlo v moderních či postmoderních přetechnizovaných společnostech, ztráta vnitřního kompasu lidí, strach z atomových zbraní, věda, internet nebo čínský sledovací systém. Nejen těmto problémům, ale i svým básním se v rozhovoru věnuje čínský básník Jidi Majia.

V poezii hledám čistotu, světlo a soucit mezi dušemi

Manicheismus – dobro a zlo.

Střet dobra a zla je věčný. Tomuto dualistickému pojetí se v rozhovoru věnuje v kontextu své země i Abolghasem Esmailpour, íránský mytolog, básník a profesor íránských studií na Univerzitě v Teheránu. Podle něho síly zla v současnosti opětovně ohrožují říši světla a dobra a jedinými mastmi na naše rány jsou umění a poezie. Píše Zuzana Kříhová.

V tuzemských vodních tocích narůstá množství léčivých látek

Léky (ilustrační foto)

Vodohospodáři loni objevili v českých říčních tocích přinejmenším jednu léčivou látku ve sto procentech měření, tedy pokaždé. Koktejl čtrnácti různých léků pak přesně v polovině všech odebraných vzorků z tuzemských řek. Poukazuje na to vládní zpráva o vodním hospodářství Česka v roce 2017, která zmiňuje tuto kontaminaci vůbec poprvé.

Pavel Bartošek 19.10.2018

Zachrání demokracii a západní kulturu antielitářská rétorika?

Liberální demokracie.

Pohled na elity jako na neformálního hybatele zavání revolucí. Revoltovat proti střední a vyšší třídě je nesmyslné, proti elitě složité a nepřesvědčivé. Smysl nyní i do budoucna dává jen boj o veřejné instituce.

Jan Frank 6.10.2018

Chceme, aby se Praha stala centrem umělé inteligence

Michal Pěchouček

„Umělá inteligence je v Česku už prakticky tradiční disciplína, v níž vynikáme. Rozhodně to není jen buzzword nebo trend, který se objevil a rychle opadne a zmizí,“ říká v rozhovoru profesor Michal Pěchouček, vedoucí katedry počítačů FEL ČvUT a Artificial Intelligence Center.

Mnozí zemědělci už nemají vodu. To je nejlepší motivace ke změně

Richard Brabec.

Letošní léto přineslo největší suchopár od roku 1961. Nejde o výkyv, vedra jsou už pátý rok. „Reálné dopady změny klimatu jsou hlubší a rychlejší, než jsme čekali. Proto si musíme připustit, že neběžíme tak rychle, jak bychom měli,“ říká v rozhovoru ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Očekávání spouští biochemické děje, jež ho mohou naplnit

Placebo.

Na využití placebového principu jsou založeny úspěchy léčitelů, vědomě, či nevědomě dobrých psychologů. Tyto psychologické techniky by si měli lépe osvojit i standardní lékaři. V rámci boje proti šarlatánům by se nemělo ničit, co mnoha pacientům pomáhá.

Známé osobnosti dělají z kouření náhražky cigaret trend

Do konce letoška by měl být IQOS k mání už zhruba ve 20 zemích.

„Cigareta“ Iqos se na rozdíl od tradiční nezapaluje, tabák se v ní zahřívá. Proces probíhá v krabičce, jež je k mání v mnoha barvách. Tato náhražka cigarety se v poslední době stala hitem sociální sítě, když ji podpořilo zhruba deset celebrit. Odborníky ale kampaň zneklidnila a lékaři varují: Obsahuje nikotin a způsobuje závislost.

Neúroda kvůli suchu žene ceny pšenice nejvýš za čtyři roky

Vlivem nedostatku vláhy půda puká. (Cheshire, Británie)

Kvůli suchu se v Česku sklízí méně obilí. Agrární komora čeká pokles o 10 až 15 procent. Tlak na růst jeho ceny ale vzniká prakticky v celém světě. Počasí zemědělce trápí v celé Evropě, stejné téma jako Češi řeší v sousedních zemích. Sucho míří do obchodů. Zdraží chléb i maso. Čeští vědci pracují na odrůdách odolnějších vůči suchu.

Roman Šitner 24.8.2018

Tetování: Cesta, jak definovat a uchovat vlastní identitu

Tetování.

„Člověk musel být nějak omalovaný, aby byl člověkem. Ten, kdo zůstával v přirozeném stavu, nelišil se nijak od zvířete.“ Tak slavný francouzský kulturní antropolog Claude Lévi-Strauss vysvětluje, proč si lidé v různých kulturách začali vytvářet na vlastním těle roztodivné ornamenty.

Petr Kain 19.8.2018

Přírodní národy neměly tetováže jen pro parádu

Až po sto letech v Britském muzeu vědci zjistili, že takzvaný Zrzek z...

Kulturní antropolog Lars Krutak a prehistorik Aaron DeterWolf oslovili vědce od Ameriky po Filipíny, aby sepsali dílo, jež přináší poznatky z pradějin tetování i je tatérům zdrojem původních „magických“ vzorů.

Michal Pěchouček: Propojme umělou inteligenci a výrobu

Michal Pěchouček

Autoprůmysl, kybernetická bezpečnost, ale i Praha či právo a etika jsou výhody, které má česká ekonomika při příchodu technologie přezdívané elektřina 21. století. Výzkum a vývoj umělé inteligence se ale neobejdou bez domácího kapitálu a podpory státu.

Jan Klesla 5.8.2018

Feminizace ničí společnost

Chaos.

Ve své nové knize 12 Rules for Life: An Antidote to Chaos (Dvanáct pravidel pro život. Nástroj proti chaosu) vystupuje kanadský profesor psychologie Jordan Peterson jako velekněz řádu. V některých tezích se ale shoduje s americkou feministkou Judith Butlerovou, dle níž je rodina největším současným problémem. Píše Tereza Matějčková.

Zahraniční politiku neurčuje jen ministerstvo zahraničí

Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů.

„Česko je malé, nejsme titáni světové politiky, nedáváme si velké úkoly. Což neznamená, že bychom masarykovskou ,drobnou prací‘ nemohli do světové politiky přispívat. V multilaterálních institucích, v nichž jsme, bude náš hlas vždy silnější než v koncertu velmocí,“ říká v rozhovoru Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů.

Západ se stává postZápadem. Pravda se nenalézá, ale vyrábí

Moderní společnost.

Západní společnost postupně ztrácí schopnost rozlišovat dobré a zlé, pravdivé a lživé i vůli posuzovat. Vytrácí se hlavní předpoklad pro fungování společnosti – společná kultura. To, co považujeme za objektivní realitu, je prý jen předsudek a stereotyp. Ideál objektivní pravdy nahradil ideál subjektivního konsensu. Píše Andrej Duhan.