Architektonické šílenství ve smogem zešedlé Dubaji

Reportáž z katapultáže na vrch nejvyšší stavby, kterou kdy člověk zbudoval. Měří neskutečných 828 metrů. Jaký to má smysl?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: ©? ČESKÁ POZICE, Martin RychlíkČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Člověku se podlomí kolena, když stojí pod stříbrnou, sluncem rozsvícenou věží, která jakoby nevypadla z Pohádek tisíce a jedné noci, ale spíše z Endeho Příběhu, který nikdy neskončí. Není to ovšem věž ze slonoviny; vypadá jako vytepaná z jednoho kusu stříbra. Burdž Chalífa. Od loňského 4. ledna nejvyšší budova, jakou kdy člověk zbudoval. Oficiálně má 828 metrů neboli 2717 stop, tedy 2717 lidských chodidel postavených na výšku... Obrovská.

Ač ji člověk zná z obrázků, stát na vlastní kůži pod Burdž Chalífa vás stejně zasáhneDubajský div můžete stokrát vidět na fotkách, v televizi a na internetu, ale stát pod rekordní raketou o výši poloviny Sněžky vás stejně zasáhne. Podobně se museli cítit poutníci starověku, když došli k Cheopsově pyramidě v Egyptě, jež byla až do roku 1311 nejvyšší stavbou světa. Tehdy Angličané postavili Lincoln Cathedral vysokou 160 metrů, jež egyptský zázrak překonala o patnáct metrů.

Ztrácí snad teď naopak Západ sílu budovat věci, které člověka přesahují a posouvají jej dále?

Nad největším megamarketem

„Ještě ne. Přijďte prosím až za půl hodiny,“ odpírá nám vstup na nebesa daleko vonící Arab. Tak nějak musel vypadat Ježíš – charismatický, s chytrýma očima, se vzorně zastřiženými vousy a v bílém rouchu. Do nebe nás vezme až za chvíli. Ostraha jedné z největších atrakcí, jež soudobá Dubaj má, dobře ví, co dělá. Na vyhlídku At The Top, která je nejvyšší otevřenou rozhlednou světa, se totiž jezdí přesně na čas. Na „místence“ do oblak máme čas 18:30 – dobu, kdy nad písečným městem luxusu zapadne slunce.

Cena? V internetovém předprodeji stojí lístek přijatelných sto dirhamů (asi 500 korun), kdežto přímo na místě je přirážka čtyřnásobná. Čtyři sta dirhamů však nejsou pro četné postávající Rusy, Japonce, Číňany i Araby „darda“, takže fronta je tu slušná.

Poté, co arabský „Ježíš“, dočasně odepřel českým zvědavcům výjezd do oblak, zbývá trochu času na první obhlídku okolí. Hned vedle vstupu – před gigantickým monstrmarketem The Dubai Mall, rozlohou největším „mallem“ na světě s 1200 obchody – je umělé Chalífovo jezírko, pod jehož hladinou se skrývá největší noční trhák...

Kolem se míhají desítky žen zahalené v černých nikábech, vedle nichž chodí nagelovaní Arabové s rolexkami na rukou. Svět pevných tradic, svět luxusu a svět podivuhodností.

Konečně nastal čas vstoupit do útrob divu. Dlouhými eskalátory se blížíme k patě věže, jež se měla jmenovat Burdž Dubaj, ale vděk k prezidentu Spojených arabských emirátů, k Chalífovi bin Zajíd Al-Nahijanovi, jenž v době finanční krize přispěl k dostavbě domu za neskutečných 25 miliard korun, vedl k jeho loajálnějšímu přejmenování.

Katapult do nebe. Rychlost 64 km/h

Cesta nejrychlejším výtahem světa! Maně vzpomenu na svou katapultáž v Jokohamě, kde se ještě přede dvěma lety v tamní Randomaku Tawá (čili Landmark Tower) pyšnili druhým nejrychlejším „erevátorem“ planety, jak říkají Japonci. Sviští si rychlostí 45 km/h, ale ještě hbitější je výtah na Tchaj-wanu v budově Tchaj-pej 101 o výši 509 metrů, jezdí rychlostí 60,6 kilometrů v hodině.

Nejvyšší budovy světa

  1. Burdž Dubaj, Dubaj/Spojené arabské emiráty – 828 metrů (od 2010)
  2. CN Tower, Toronto/Kanada – 553 m (od 1975)
  3. Tchaj-pej 101, Tchaj-pej/Tchaj-wan – 509 m (od 2004)
  4. Světové finanční středisko, Šanghaj/Čína – 492 (od 2008)
  5. Věže Petronas, Kuala Lumpur/Malajsie – 452 m (od 1998)

Dubajská zdviž je ještě o 3,4 km/h rychlejší, což pro lepší představu dává osmnáct vyjetých metrů za vteřinu; jakoby Pražák vyjel až na vrchol paneláku za jedinou sekundu. Začíná modrá diskotéka. Výtah potemní, rozsvítí se modré LEDky a za zvuků chill-outové hudby míříme vzhůru. 10, 20, 30, 40... 90, 100, 110, 122, 124. Konečná, vystupovat.

Ve 124. patře a ve výšce 452 metrů doslova nad mořem je vyhlídka At The Top, dvě patra pod ní pak restaurace At.mosphere. Celkem má Burdž Chalífa 160 podlaží, přičemž v tom 158. se rozkládá mešita. A je tak vysoko, že muslimové obývající nejvyšší budovu světa musejí během ramadánu čekat na západ slunce o chvilku déle, aby mohli přerušit svůj každodenní půst.

Nejvyšší dubajský duchovní Muhammad Kubajsí uvedl, že obyvatelé Chalífovy věže, kteří obývají vyšší než 80. patro, musejí počítat s dvouminutovým zpožděním pro přerušení půstu. Ten začíná s rozbřeskem a končí s viditelným západem slunce. „O tři minuty delší mají půst obyvatelé od 150. patra výše,“ zdůraznil Kubajsí dle agentury ČTK před pár týdny. Pro úplně staromilské věřící je k cestě na vrchol stříbřité hory k užití i 2909 schodů.

Šedivý Mars. Prach a smog

Ještě než sluníčko zapadne, máme čas se po výstupu z jednoho ze zdejších 57 výtahů rozhlédnout. Upřímně, není to žádná sláva. Na jedné straně obří umělé jezero s hotelem a pseudohistorickou architekturou, na straně opačné Mars. Nikoliv na obloze, ale na zemi. Tak působí písečná žhnoucí krajina, propojená sítí osmiproudových dálnic, makabrózní křižovatkou několika takových superdálnic a nejdelším autonomním metrem s vetřelčími stanicemi, jak už ČESKÁ POZICE popsala. A všude v okolí rostou ze žlutošedého prachu mrakodrapy – z drzé Chalífovy výšky tak maličké, jako by byly z lega...

Na severozápadě se pod zapadající rudou koulí nechají toliko tušit pověstné uměle zbudované ostrovy ve tvaru palmy a také světových světadílů. Možná je jen špatné počasí, prostě nevhodný den, takže všechny ty barvotiskové pohlednice sedmihvězdičkového hotelu Burdž Al-Arab viděného z rekordní výškové stavby jsou jen vzdálenou realitou.

V šedi smogu a písku se proto hodí realita rozšířená; zařízení Behold Telescope, které využívá takzvanou augmented reality, vyvinula montrealská firma gsmprjc°, díky čemuž se návštěvníci mohou virtuálně rozkoukat po okolí – v jakékoliv denní době i počasí.

Fontánka za 3,6 miliardy

Stmívá se. Desítky turistů fotografují a přesunují se v počínající temnotě nad Chalífovo jezírko. V sedm hodin totiž začíná parádní divadlo. Ano, zase něco nej, nej, nej. Pod hladinou se budí onen noční tahák. Show, na jakou se z Dubai Mallu vysypou tisíce zvědavých diváků. Největší fontánový systém světa, který stál 217 milionu dolarů (neboli 3,6 miliardy korun), je dílem kalifornské firmy WET Design a rozehrává dějství, které se bude každou půlhodinu opakovat. Z půlkilometrové výšky se zdá, jakoby malíř kreslil ohnivým štětcem, jenže je to trik využívající 6600 světel, 50 projektorů a chrličů do výšky 150 metrů.

Voda opadává. Je čas vypadnout. Naštěstí ne doslova, byť se to za rok existence stříbrné věže už jednou stalo. Letos 10. května vystoupal „asi pětatřicetiletý Asiat“, jak uvedla dubajská policie, do 147. patra, otevřel okno a skočil... Padal přesně 39 podlaží, než se rozbil o povrch stavby. Důvod? Jeho zaměstnavatel mu prý nechtěl povolit odchod z práce.

Racionálnější pád z vrcholu světa si naplánovali Nasr Al-Nijádí a Umar Al-Hegelan, kteří si již čtyři dny po otevření Chalífy zajistili povolení úřadů a posvěcení pilotní asociace emirátů, aby zlomili světový rekord BASE jumpingu. Využili jeřábu, který čněl nad zemí ve výšce 672 metrů, a skočili. Klesali dolů rychlostí 220 km/h, než se jim otevřely padáky a někde v 39. patře začali míjet budoucí hyperluxusní patnáctipodlažní Armani Hotel...

I s českými inženýry

Takže zpátky na zem. Výtah se řítí šachtou dolů a dává vzpomenout na podíl Čechů, kteří ke zrodu novodobého divu světa dílem přispěli. Pardubická firma Pega Hoist pro Burdž Chalífu dodala systém stavebních výtahů, které až na vrchol mrakodrapu vyvážely stavební materiál. „Byly to čtyři roky nonstop provozu v těžkých klimatických podmínkách. Teploty dosahovaly až přes padesát stupňů Celsia; byla velmi vysoká vlhkost vzduchu, prožili jsme i písečné bouře,“ řekl Mladé frontě DNES jeden z ředitelů firmy Pavel Policar.

U východu z rychlovýtahu jsou ale takových ředitelů stovky. Nástěnné defilé těch, kteří se na stavbě supervěže podíleli, nebere konce. V popředí je Adrian Smith, architekt, jenž se prý inspiroval islámskou architekturou i tvarem květiny rodu Hymenocallis, následuje Bill Baker, hlavní konstruktér.

A další a další manažeři: z architektonického gigantu Skidmore, Owings and Merrill, od hlavního dodavatele stavby Samsung Engineering & Construction i členů stavařského konsorcia – belgického Besixu i arabské společnosti Arabtec. Následují realitní magnáti, finančníci, ale i čínští inženýři, kteří těleso pokryli 26 tisíci skleněných panelů – celkový vnější povrch Chalífovy věže čítá 1,5 milionu čtverečních stop...

Drahé bydlení.

Oslava technologií, píle a tvořivosti. Ale také přepychu, zbytečnosti a pýchy. Aby jí nebylo málo, budovaná hogo-fogo čtvrť jménem Downtown Dubai v okolí ještě dále roste; má mít dva kilometry čtvereční a do výstavbu bude investováno dvacet miliard dolarů. Arabové se rozhodli vykřesat z písku a kamení luxusní magnety, které k sobě mají přitahovat všechno zlato světa. Nehledě na cenu, nehledě na přírodu. Jen denní chlazení Burdž Chalífy je podle vědců z University of Pennsylvania energeticky srovnatelné s rozpuštěním třinácti tisíc tun ledu!

Arabové se rozhodli vykřesat z písku a kamení luxusní magnety, které mají přitahovat zlato světaI díky tomu může skleněné město v zemi, kde jsou čtyřicetistupňová horka, obývat asi 35 tisíc lidí, kteří žijí za 24 348 okny. O ta se zvenku starají automatizované čističe. A zájem o bydlení ve věži je. Podle serveru Zawya.com se ceny za prodaný metr kancelářské plochy vyšplhaly v roce 2008 na 43 tisíc dolarů a byty v Armani Residences už dosáhly 37 tisíc dolarů za metr.

Na podobný koncept spojení atrakce, hotelu, kanceláří a luxusního ubytování sází i nejvyšší budovaná stavba Evropy: londýnský Shard, cosi jako Střep, jenž vyroste do výše 310 metrů, jak už ČESKÁ POZICE z místa referovala.

Jenže ve srovnání s Burdž Chalífou to bude zakrnělý hobit; tím spíše, že před pár dny oznámila firma Kingdom Holding Co. (KHC) saúdskoarabského prince Valída bin Talála projekt ještě megalomanštější. „V Džiddě u Rudého moře by měla do pěti let stát nejméně kilometrová Kingdom Tower za 4,6 miliardy rijálů (20,8 miliardy korun),“ uvedla agentura Reuters.

Takže znovu: Ztrácí snad Západ svůj někdejší „drajv“, a to nejen v budování divů světa? A má ještě vůbec nějaký smysl růst výše a výše? Máme růst až do nebes?

Falkon Nightsdale Nabadá mne jedna taková nepříjemná otázka: 13:17 12.12.2011
pavel_vavra kde stavet mrakodrapy? 8:45 2.9.2011

Počet příspěvků: 2, poslední 12.12.2011 01:17 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.