Antisemitismus může pocházet odevšud. Z politické pravice i levice

Evropská židovská komunita se zmenšuje a radikálně transformuje. Britský odborník na antisemitismus a židovskou kulturu Jonathan Boyd vnímá jako největší hrozbu sílící nevraživost vůči Židům a odcizení uvnitř vlastní komunity.

K nárůstu projevů antisemitismu do velké míry přispěly reakce na konflikt mezi... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy K nárůstu projevů antisemitismu do velké míry přispěly reakce na konflikt mezi... | foto: Twitter / The TelegraphReuters
K nárůstu projevů antisemitismu do velké míry přispěly reakce na konflikt mezi...

Jednou z trvalých výzev antisemitismu je, že může pocházet od politické levice, politické pravice, od křesťanů, muslimů, od nacionalistů i univerzalistů, říká v rozhovoru Jonathan Boyd.

LIDOVÉ NOVINY: U příležitosti 50. výročí deklarace lidských práv zveřejnila Evropská komise zprávu o antisemitismu ve státech EU. Podle ní 90 procent evropských Židů uvedlo, že v jejich zemi v posledních pěti letech vzrostly antisemitské nálady. Co se s Evropou děje? Měli bychom tuto studii brát vážně?

BOYD: Myslím, že studie by měla být brána velmi vážně. Vím to dobře, protože jsem vedl společný tým Institutu pro výzkum židovské politiky a agentury Ipsos, který jej pro Agenturu Evropské unie pro základní práva zpracoval. Je to největší a nejrozsáhlejší průzkum názorů evropských Židů, který se kdy uskutečnil. Zúčastnilo se jej více než 16 tisíc respondentů z celého kontinentu. Jasně ukazuje, že velká část evropských Židů považuje antisemitismus v jejich zemích za významný problém a míní, že se situace v čase zhoršuje. Setkávají se s ním především na internetu, ale stále častěji i v médiích a politice, i když antisemitské násilí a diskriminace jsou i nadále vzácné. Existuje mnoho způsobů měření antisemitismu. Tento průzkum zachycuje názor židovské populace a zjištění by měla být budíčkem pro všechny, kteří se zajímají o dnešní povahu Evropy.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se liší situace židovských komunit napříč jednotlivými státy? Je úroveň nenávisti závislá na velikosti židovské populace?

BOYD: Úroveň antisemitismu nemá nic společného s počtem židovského obyvatelstva v dané zemi. A to proto, že antisemitismus se ve skutečnosti netýká Židů, ale antisemitů. V zemích, kde je rozšířen protižidovský nebo protiizraelský sentiment, to židovská populace nejspíše pocítí bez ohledu na velikost. Jednou z trvalých výzev antisemitismu je, že může pocházet od politické levice, politické pravice, od křesťanů, muslimů, od nacionalistů i univerzalistů. Zcela nezávisle na většinové společenské nebo politické kultuře v dané zemi bude vždy existovat možnost, že některá z těchto forem antižidovských nálad se může začít výrazně projevovat.

LIDOVÉ NOVINY: Co tím myslíte?

Úroveň antisemitismu nemá nic společného s počtem židovského obyvatelstva v dané zemi. A to proto, že antisemitismus se ve skutečnosti netýká Židů, ale antisemitů. V zemích, kde je rozšířen protižidovský nebo protiizraelský sentiment, to židovská populace nejspíše pocítí bez ohledu na velikost.

BOYD: Například v současnosti v Maďarsku přichází antisemitismus z politické pravice z velké části kvůli síle pravicových politických stran a kultuře populismu, nacionalismu a antiimigrantských nálad. Ve Velké Británii pochází od politické levice kvůli popularitě krajně levicových labouristů, kteří jsou poháněni frustrací kvůli ekonomické nerovnosti, ale přichází ve stejné době, kdy je v jejím čele krajně levicový lídr, který si osvojil extrémní protiizraelské myšlenky. Nezdá se tedy, že by záleželo na tom, co Židé dělají nebo kolik jich je. Je to spíše tak, že protižidovské postoje si najdou cestu do většího ideologického myšlení rozličných typů a podle toho, které myšlení dominuje, má určitý druh antižidovských nálad šanci zakořenit.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké typy antisemitismu byly v dnešní Evropě identifikovány? Jsou to variace na stará témata?

BOYD: Většinou mluvíme o třech rozdílných typech. Prvním je „klasický antisemitismus“. Je založen na klasických antisemitských stereotypech. Židé jsou obviňováni ze zneužívání moci, korupce, vydírání, zlovolnosti a podobně, aby zničili nebo „judaizovali“ širší společnost. U tohoto typu antisemitismu existuje i jeho rasistická součást a silný prvek konspiračního myšlení. Najdeme jej dnes hlavně tam, kde mají silnou oporu pravicové nacionalistické strany. Zdá se, že nejnovější výzkum naznačuje, že je pravděpodobné, že se najde v Maďarsku a Polsku. Druhým je „antisemitismus odvozeným od Izraele“ nebo „antiizraelismus“. Někdy je nazýván jako „nový antisemitismus“. Jde o obvinění a útoky na Židy, protože jsou to Židé, s odvoláním na Izrael a kroky izraelského státu. Tento druh antisemitismu má silnou levicovou politickou složku a opět i určitý stupeň konspiračního myšlení. Dnes se zdá, že se projevuje převážně v Itálii, Španělsku, Švédsku, Dánsku, Velké Británii a Francii. Země s velkou populací muslimů jsou k tomuto antisemitismu také často náchylné. Mezi muslimy jsou více zastoupeny nepřátelské názory na Izrael, které se často přetavují do antisemitismu. Třetí typ byl nazván „Aufklärungsantisemitismus“ („osvícenecký antisemitismus“ – pozn. red.), odkazuje se na nějaký druh „osvícené“ formy antisemitismu nebo na druh formovaný humanistickými a liberálními myšlenkami. Zahrnuje kritiku židovských náboženských praktik, jako jsou obřízka a procesy spojené s přípravou košer masa. Je založen na liberálních představách o právu jednotlivce na svobodné rozhodnutí a zájem o životní podmínky zvířat. To jsou hodnotné myšlenky, ale když jsou vyjádřeny formou, která současně popírá náboženskou svobodu, stávají se předsudkem. Tato forma je rozšířena zvláště ve Skandinávii.

LIDOVÉ NOVINY: Židovské komunity v Evropě jsou nyní vystaveny intenzivnějším projevům antisemitismu, ale na pražském semináři jste říkal, že židovská populace čelí mnohem důležitějším výzvám. Jaké to jsou?

Problémy každodenního života jsou tedy méně o antisemitismu a více o tom, jak zachovat židovský komunitní život. Nedávný průzkum evropských židovských představitelů poukázal na demografický úbytek, odcizení od židovského společenského života, nedostatečný zájem členů o život komunity či klesající úroveň znalostí judaismu jako nejvážnější hrozby pro budoucnost židovského života v jednotlivých zkoumaných zemích.

BOYD: Populace evropských Židů mizí. Před 150 lety žilo v Evropě asi 90 procent všech Židů na světě. Dnes to je méně než 10 procent. Mnoho z nich odešlo na přelomu 19. a 20. století. Šlo o velkou vlnu migrace z východní Evropy a carského Ruska převážně do Spojených států. Druhá vlna migrace šla hlavně do Izraele v druhé polovině 20. století. Více než polovina evropské populace byla vyvražděna během holokaustu. Mnozí přeživší následně emigrovali a zanechali za sebou z velké části stárnoucí a zmenšující se komunity. To neznamená, že židovský život je dnes v Evropě mrtvý. Stále zde žije více než milion Židů a zůstávají zde důležitá střediska kulturního a náboženského života. Ale je to zcela jiné, než jaké to kdysi bylo. Hlavními centry dnešního židovského života se staly Izrael a USA. Problémy každodenního života jsou tedy méně o antisemitismu a více o tom, jak zachovat židovský komunitní život. Nedávný průzkum evropských židovských představitelů poukázal na demografický úbytek, odcizení od židovského společenského života, nedostatečný zájem členů o život komunity či klesající úroveň znalostí judaismu jako nejvážnější hrozby pro budoucnost židovského života v jednotlivých zkoumaných zemích. Pokud má židovský život v Evropě pokračovat, budou muset evropští Židé najít způsob, jak pracovat s mimořádným židovským dědictvím, které zde existuje, kultivovat silnější smysl pro jednotu a intimitu a tvůrčím způsobem vytvářet přístup k židovskému životu, který může prosperovat v evropském prostředí. Nebude to snadné. Negativní trendy jsou velmi silné. Vezmeme-li v úvahu mimořádnou roli, kterou Židé hráli v historii všeho, co je současná Evropa, byl by kontinent mnohem chudší, pokud by židovská populace vymizela.

LIDOVÉ NOVINY: Mluvíte o tom, že evropští Židé by měli kultivovat silnější smysl pro jednotu a intimitu. Před 13 lety prošla pražská židovská obec velmi silným vnitřním konfliktem, kdy byla poražena myšlenka jednotné židovské komunity, která by zastřešovala různé náboženské směry judaismu. Může nějaká evropská komunita sloužit jako příklad pro budování jednoty?

BOYD: Obecně platí, že napětí tohoto druhu vykazují známky poklesu v mnoha evropských židovských komunitách. Ale tyto konflikty nemusí být vždy interpretovány jako špatná věc. Někdy to svědčí o vášních a jejich absence je známkou letargie k židovskému životu, za jehož podobu není třeba bojovat. Existuje však mnoho příkladů vzájemné spolupráce mezi komunitami. Jak na mikroúrovni, kde v řadě synagog působí různé typy kongregací pod jednou střechou, tak i na makroúrovni, kde židovské komunity v daném městě, ortodoxní a progresivní, sdružují své zdroje k tomu, aby se setkávaly ve stejných prostorách, i když s různými druhy bohoslužeb, jako je tomu v případě města Oxfordu ve Velké Británii.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud se nějaké konflikty objeví kvůli „dobrým vášním“, je nějaký způsob, jak je moudře řešit?

Mladší evropští Židé jsou ve skutečnosti více nábožensky založení než starší evropští Židé a rovněž spíše méně etnocentričtí. Pokud se podíváme na Židy, kteří se nějak angažují, ale nejsou součástí organizované komunity, tak mladší Židé mnohem více než ti starší věří v Boha, studují náboženské texty a dodržují košer stravování. Mají ale zároveň menší pocit sounáležitosti s jinými Židy ve světě.

BOYD: Existují případy, kdy velké napětí mezi komunitami vedlo k tomu, že jejich představitelé si sedli, aby uzavřeli vzájemnou písemnou dohodu, která definuje pravidla vzájemné spolupráce. Například vedení britské židovské komunity před dvaceti lety podepsalo dokument, který je znám jako „standardní dohoda“. Tato dohoda byla od té doby povětšinou dodržována. Je také třeba poznamenat, že nárůst antisemitismu často spojuje komunity různých směrů. Viděli jsme takový příklad nedávno ve Velké Británii, kdy rabíni od progresivních po ty ortodoxní společně podepsali dopis, který odsuzuje antisemitismus v labouristické straně. Takže existují příklady, z nichž se můžeme učit. Avšak rovněž platí, že sociální a demografické změny v židovských populacích některých evropských zemí přispívají k polarizaci. Vysoká plodnost v přísně ortodoxních komunitách posiluje jejich počet, zatímco sekulární tendence ve společnosti přitahují jiné Židy, aby se stali více nenáboženští. Když se díváme do budoucnosti, tak kvůli tomu, že nejvíce rostou ortodoxní a sekulární skupiny a náboženský střed se vytrácí, vzniká stále více prostoru pro nárůst napětí. Zejména v komunitách se silnou ortodoxní populací.

LIDOVÉ NOVINY: Mluvíme o Židech, ale tato identita má různé formy. Jaká je typická identita dnešních židovských mileniálů v Evropě?

BOYD: Když přemýšlíme o židovské identitě, často rozlišujeme mezi jejími náboženskými a etnickými složkami. Judaismus má obě. Náboženská zahrnuje závazky, jako jsou dodržování šabatu či židovských stravovacích zákonů. Etnická zahrnuje sdílení společného smyslu existence s Židy po celém světě, závazek připomínat společnou minulost a budovat společnou budoucnost. Je zajímavé, že data naznačují, že tyto dva aspekty židovské identity jdou opačnými směry. Mladší evropští Židé jsou ve skutečnosti více nábožensky založení než starší evropští Židé a rovněž spíše méně etnocentričtí. Pokud se podíváme na Židy, kteří se nějak angažují, ale nejsou součástí organizované komunity, tak mladší Židé mnohem více než ti starší věří v Boha, studují náboženské texty a dodržují košer stravování. Mají ale zároveň menší pocit sounáležitosti s jinými Židy ve světě nebo mají pocit, že není tak důležité připomínat holokaust. Avšak obecně etická složka židovství zůstává silná. Většina evropských Židů všech věkových kategorií i nadále věří, že připomínka holokaustu, boj proti antisemitismu, pocit sounáležitosti, podpora Izraele, morální a etické chování jsou středem samotného srdce současného židovství. Důvodem je, že v zásadě judaismus není ve skutečnosti „náboženství“ ve smyslu, jak je tento termín chápán odkazem na křesťanství nebo islám. V judaismu neexistuje dogma. Člověk nemusí v nic věřit, aby byl Židem. To, co určuje židovský původ, je, že se narodí židovské matce či u některých směrů židovskému rodiči. Druhou možností je začlenění do židovské komunity cestou konverze. Ať už věříte v Boha, oslavujete šabat, židovské svátky, nebo navštěvujete synagogu, nemá vůbec žádný vliv na základní status každého Žida, i když tyto prvky typicky posilují židovskou identitu jednotlivce.

Jonathan Boyd

  • Je výkonným ředitelem britské nezávislé organizace Institut pro výzkum židovské politiky.

  • Úkolem tohoto institutu je provádět průzkumy o situaci židovské komunity po celé Evropě a umožňovat dialog mezi jejími zástupci a politiky jednotlivých zemí.

  • Narodil se v roce 1969 v Londýně, získal titul PhD na University of Nottingham, vystudoval také moderní židovskou historii na londýnské University College.

  • V současné pozici působí deset let, ve svých odborných textech se zabývá mimo jiné antisemitismem, židovskou identitou a kulturou a proměnou současné evropské židovské komunity.

Počet příspěvků: 1, poslední 5.1.2019 05:43 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.