Anglický trávník pro včely a ostatní hmyz znamená tragédii

Včely ohrožuje intenzivní zemědělství. Není to jen otázka České republiky, ale celého mírného pásu, říká Miloslav Peroutka, místopředseda Českého svazu včelařů. A to je problém, neboť pokud by včel nebylo, zbyly by nám v supermarketech brambory a chleba a další produkty z obilí, mnoho dalšího by toho nebylo.

Včely | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Včely | foto:  Petr Topič, MAFRA
Včely

Proč jsou včely podvyživené z širých lánů či proč umírají v důsledku užívání nových pesticidů, vysvětluje v rozhovoru dlouholetý pracovník Výzkumného ústavu včelařského.

LIDOVÉ NOVINY: Zdá se, že poslední dobou se na včely valí různá onemocnění, mluví se také o šestém masovém vymírání. Co je pro ně největší riziko?

PEROUTKA: Stavy včelstev ovlivňují čtyři mezinárodně uznávané faktory. Nemoci, otravy, výživa včelstev a hmyzu vůbec. Poslední faktor je nepřímý a jde o falšování medu.

LIDOVÉ NOVINY: Který z nich je zásadní?

PEROUTKA: Nejdůležitější je výživa, respektive podvýživa, která je limitujícím faktorem. Včely mají dva zdroje výživy – pyl, tedy bílkoviny, enzymy, minerály, a nektar, což je energie. Právě s pylem je teď v přírodě problém. Hmyz tak nyní drží monodietu. Pylu je sice dostatek, ale jen z jednoho druhu rostlin. Včely byly přitom po miliony let zvyklé sbírat pyly z různých rostlin, čímž se vyrovnávala jejich biologická hodnota. Dnes však dostávají pyl hlavně z řepky, v jižních oblastech ze slunečnice nebo kukuřice. Pylová pestrost chybí a ovlivňuje kondici včelstev, jejich obranyschopnost. Sebemenší faktor na ně tak víc působí, stejně tak i otravy.

LIDOVÉ NOVINY: Pyl je tedy pro ně základ?

Ke svému životu potřebuje včelstvo během roku 80 až 100 kilogramů medu a 20 až 30 kilo, které získávají včelaři, je přebytek. Pyl také potřebují pro reprodukci.

PEROUTKA: Je to výživa. Med dělají včely z nektaru květů nebo z medovice – co vidíte v létě na autě, když ho necháte stát pod javorem nebo lípou. Ke svému životu potřebuje včelstvo během roku 80 až 100 kilogramů medu a 20 až 30 kilo, které získávají včelaři, je přebytek. Pyl také potřebují pro reprodukci. Jedno včelstvo spotřebuje 20 až 30 kilogramů pylu. V tuto dobu se každý den líhne tisíc až patnáct set mladých včel a potřebují velké množství bílkovin.

LIDOVÉ NOVINY: Monodieta nejspíš souvisí s tím, co trápí celou českou krajinu. Znamená to tedy, že současné intenzivní zemědělství ohrožuje i české včely?

PEROUTKA: Ano, není to však jen otázka České republiky, ale celého mírného pásu, kde intenzivní zemědělství probíhá. Je to ale otázka celkového přístupu člověka ke krajině, tedy i zahrádkářů a chalupářů. První, co člověk udělá, když přijede na chalupu, je posekání zahrady. Anglický trávník pro včely a ostatní hmyz znamená tragédii. Vyjde nastejno, jako kdyby tam byl písek.

LIDOVÉ NOVINY: Jeden váš kolega zmínil, že včely nemají potravu po celý rok, protože když se chvíli po sobě sklidí řepka a pak kukuřice, už nic nezbude. Mají včely co jíst?

PEROUTKA: Stálý pylový přínos jim opravdu chybí a včely pak trpí pylovou podvýživou. Dříve bylo plno plevelů a včelstvo mělo kontinuální příliv potravy.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je včela v přírodě důležitá, je její role opylovače nezaměnitelná?

Málokdo si uvědomí, že i zelenina je závislá na opylení. Některé práce uvádějí, že až 80 procent potravy je ovlivněno včelami, počítají samozřejmě i s nepřímým vlivem přes živočišnou výrobu.

PEROUTKA: Udává se, že třetina potravy lidstva je závislá na opylení hmyzem, ovšem největší tíha opylení je právě na včelách. Výrok, často dávaný do úst Albertu Einsteinovi, říká, že pokud vyhynou včely, pak má lidstvo před sebou pouhé čtyři roky života. Málokdo si uvědomí, že i zelenina je závislá na opylení. Některé práce uvádějí, že až 80 procent potravy je ovlivněno včelami, počítají samozřejmě i s nepřímým vlivem přes živočišnou výrobu. Uváděná třetina potravy je nicméně nezpochybnitelná.

LIDOVÉ NOVINY: Kdybychom přistoupili na zmíněných 80 procent, co nám v supermarketech zbyde?

PEROUTKA: Velmi málo. Brambory a chleba a další produkty z obilí, mnoho dalšího by toho nebylo.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou čtyři roky, které by lidstvo bez včel přežilo, platná úvaha i dnes?

PEROUTKA: Viděl jsem studii, kde se říká, že za budoucích 50 let spotřebuje lidstvo tolik potravin, co za minulých deset tisíc let. Nejsem si jistý, zda by moderní technologie dokázala opylovače a další věci nahradit. Když jsem zmiňoval brambory, někdo by mohl namítnout, že rajčata jsou podobná plodina. Ve sklenících je ale nesmírně důležitý čmelák.

LIDOVÉ NOVINY: Je pro nějaké rostliny včela nenahraditelná?

PEROUTKA: Mandloně jsou stoprocentně odkázané na opylení včelami, a proto američtí včelaři jezdí na Floridu na mandloňové plantáže. Jeden Čech žijící v Americe říkal, že med je pro něj nezajímavá komodita, ekonomika jeho včelařství vězí právě v opylení mandloní. V USA je nákazová situace horší a včelstva se léčí antibiotiky. Je velká pravděpodobnost, že by byla obsažená v medu, což by zákazník neocenil.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno vyšla varovná studie vědců OSN o šestém masovém vymírání druhů. Jak moc se to týká také včel?

Za posledních deset let se celosvětové stavy včelstev zvedly asi jenom o osm procent. To jen díky subtropickým a rozvojovým zemím, kde včelařství hraje značnou roli, i co se týče výživy národa. Konzumuje se tam vše, co ze včelstev je, od medu po trubčí plod. V mírném pásmu, v intenzivně obdělávané oblasti hmyzu ubývá a to je na pováženou.

PEROUTKA: Celosvětově je s tím velký problém, Česká republika je na tom ale dobře. Jsme na třetím místě v hustotě včelstev v EU, na prvním jsou Řekové, na druhém Maďaři. Řekl bych, že vzhledem k tomu, že včela je v péči člověka, je na tom přece jen trochu lépe než ostatní hmyz. Trend je ale jednoznačný. Za posledních deset let se celosvětové stavy včelstev zvedly asi jenom o osm procent. To jen díky subtropickým a rozvojovým zemím, kde včelařství hraje značnou roli, i co se týče výživy národa. Konzumuje se tam vše, co ze včelstev je, od medu po trubčí plod. V mírném pásmu, v intenzivně obdělávané oblasti hmyzu ubývá a to je na pováženou.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou důvody?

PEROUTKA: Hlavní jsou dva. Bezprostřední používání pesticidů a sekundární vliv výživy, o které jsme mluvili. Látky, jež byly v minulosti zakázány, například DDT, jsou sedmtisíckrát méně toxické než dnes používané neonikotinoidy. Používají se na moření a přecházejí do rostliny. Ta má pak nektar nejen jedovatý, ale i vodu na svých listech – ranní rosa už není jen kondenzovaná voda, rostliny se potí. Nebezpečí neonikotinoidů je v tom, že neuhyne hromada včel najednou, protože koncentrace je nepatrná. Ale včely ztratí orientaci v přírodě a nevrátí se do úlu. Včelař to pak ani nezpozoruje, protože se včely ztrácí postupně.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou roli dosud sehrály pesticidy v životě včel?

PEROUTKA: Před padesáti lety měly pesticidy vliv přímý, docházelo k otravě včelstev. Dlouhodobé působení a sekundární efekt ale nebyl nijak markantní. V současnosti převládá druhá negativní stránka, tedy pozvolné, subtoxické působení na hmyz. Nepřímo pak to, že pesticidy vyhubily veškeré plevele, které jsou ve většině případů pylodárné a nektarodárné pro všechen hmyz. Nejen pesticidy, ale i určité technologie jsou problém. Dnes se sekají louky velmi brzo, dříve se nesekalo před Antonínem. I tam, kde se na loukách pesticidy nepoužívají, není život.

LIDOVÉ NOVINY: Včely jsou tedy tráveny plíživě, může tak dojít k jejich úplnému konci?

PEROUTKA: Možné je vše. Včelaři teď bijí na poplach. Dnes už se dělají různé biopásy, kde se uměle vysévá svazenka, jeteloviny a člověk se tam snaží pěstovat jiné kulturní rostliny, které dokážou hmyzu pyl a nektar poskytnout a udělat plynulý pás výživy během celého roku.

LIDOVÉ NOVINY: Dělá se podobných opatření dostatek?

Včelaři teď bijí na poplach. Dnes už se dělají různé biopásy, kde se uměle vysévá svazenka, jeteloviny a člověk se tam snaží pěstovat jiné kulturní rostliny, které dokážou hmyzu pyl a nektar poskytnout a udělat plynulý pás výživy během celého roku.

PEROUTKA: Velmi málo. Taková opatření by měla být nejen v několika málo podnicích, ale stát se základem celé zemědělské výroby. Podmínky k tomu jsou.

LIDOVÉ NOVINY: V souvislosti s vymíráním druhů se hodně mluví o čmelácích. Jsou ohroženější než včely, třeba i právě proto, že nemají lidskou nápomoc?

PEROUTKA: Ano, jsou odkázáni jen na přírodu. Zjara jsou navíc často na silnicích vidět sražení čmeláci. I automobilismus sehrává roli. U čmeláků přezimuje jenom samička, ta si zjara hledá vhodnou dutinu na vytvoření celé kolonie. Kolem škarep, třeba v norách po myších, a pokud auto samičku srazí, je to, jako by zlikvidovalo celé čmeláčí společenství. Přitom kolem silnic jsou nejčastěji.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou z těch čtyř faktorů z úvodu druhou největší potíží nemoci?

PEROUTKA: Ano a i ty souvisí s výživou a s pesticidy. Je-li včelstvo ve špatné kondici, je náchylnější. Trápí je nemoci, které tu byly odjakživa a pak nové, jako je varroóza, která včelstva decimuje.

LIDOVÉ NOVINY: Na boj s varroózou jde poměrně velká suma peněz. Je to účinný boj?

PEROUTKA: Jsem veterinář a z tohoto pohledu se žádné parazitární onemocnění úplně vyléčit nedá ani u lidí, ani u zvířat. U varoy se nepředpokládá, že by se jí včelstva stoprocentně zbavila. Pokud se neléčí, včelstva za dva roky uhynou. Zajímavé je, že každý živočich má nějakého predátora, hyena nebo supi neonemocní nemocemi, na které uhyne zebra. Ve včelařství je to jinak, včelstvo se stává obětí druhého včelstva, dochází tak k dominovému efektu. Když včelstvo hyne, dobře si nestřeží svoje zásoby a ostatní včely ze zdravých včelstev ho vyloupí. Tím, že do včelstva proniknou, na sebe ale nachytají roztoče a původce si přenesou. Účinný boj je v tom, že dokážeme potlačit klinické příznaky. U léčiv se udává účinnost 95 procent. Je to otázka nejen účinnosti léků, ale i přístupu včelařů, kteří by všichni měli léčit ve stejný čas, aby nedošlo k dominovému efektu. Je to tedy i otázka vzdělávání včelařů. V poslední době je hodně nových a ti někdy podlehnou informacím z neověřených zdrojů na internetu.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste, že včely důsledkem používání neonikotinoidů ztrácejí orientaci. Na jejich orientační smysl mají prý vliv i 5G sítě. Jak se na to díváte?

Včelaři u nás vyprodukují asi deset tisíc tun medu, což je zhruba spotřeba České republiky. Vůbec bychom nepotřebovali med dovážet.

PEROUTKA: Kdyby to tak bylo, zapůsobily by na všechna včelstva u všech včelařů, to se ale nestalo. Když ještě nebyl internet a tyto vysílače, diskutovalo se, jestli na včely nepůsobí i vysoké napětí, kde je určité elektrické pole.

LIDOVÉ NOVINY: Máme třetí největší hustotu včelstev díky velké tradici?

PEROUTKA: Slovanské národy ke včelaření přímo inklinují. Navíc jsou vysoce organizované, dávají se do spolků. Je to jeden z předpokladů k organizovanému hubení nemocí včelstev. Včelaři u nás vyprodukují asi deset tisíc tun medu, což je zhruba spotřeba České republiky. Vůbec bychom nepotřebovali med dovážet. Zatímco v potravinách soběstační nejsme, s medem si vystačíme. Je to také otázka ekonomiky – náš kvalitní med se vyveze, ze zemí EU se doveze směs medů. Nejsem proti dovozu, ale vypadalo by to jinak, kdyby se třeba z Austrálie dovážel eukalyptový med, z jižní oblasti citrusový med.

LIDOVÉ NOVINY: Je o včelaření zájem mezi mladými?

PEROUTKA: Český svaz včelařů sdružuje 95 procent všech chovatelů a jen za loňský rok jsme měli dva tisíce nových členů. Máme přes dvě stě včelařských kroužků v republice. Což je dohromady dva tisíce dětí, které možná nebudou včelaři, ale minimálně budou mít ke včelám a k přírodě vztah. I já jsem absolvent včelařského kroužku. Scházíme se také se včelaři ze zemí visegrádské čtyřky. Maďaři a Poláci na nás a na Slováky nechápavě koukají, protože organizujeme kroužky, děláme soutěže pro děti a jsme i zakladateli IMYB – mezinárodních dětských soutěží. Naši sousedi s dětmi tak intenzivně nepracují.

LIDOVÉ NOVINY: Mají s nastupující generací ty země problémy?

PEROUTKA: Například v Maďarsku měli ohromný nárůst dospělých včelařů. Po osmdesátých letech najednou lidé, kteří žili na venkově, v pustě, ztratili zaměstnání. Když uměli včelařit, začali se tím živit. Byli ekonomicky donuceni.

Miloslav Peroutka

  • Už na základní škole chodil do včelařského kroužku, včely ho pak provázely i na střední.

  • Na vysoké škole vystudoval veterinářství, kde se ve své vědecké práci zabýval nemocemi včel.

  • Působil ve Výzkumném ústavu včelařském, kde byl 15 let výzkumným pracovníkem.

  • Byl i tajemníkem Českého svazu včelařů, kde pracoval do roku 2010. Po pěti letech v důchodu byl v roce 2015 zvolený místopředsedou svazu. Funkci vykonává dodnes.

  • Dvanáct let působil také ve výkonném výboru mezinárodní včelařské organizace Apimondia.