Andrej Babiš: Musíme být jednotní v odmítání nelegálních migrantů

„Francouzský prezident Macron i maďarský premiér Orbán cestují po Evropě a připravují se na evropské volby. Migrace bude jejich zásadní téma,“ říká v rozhovoru premiér a šéf ANO Andrej Babiš.

Martin Hampejs 14.9.2018
S kancléřkou hovořil Babiš především o evropských otázkách, vztazích mezi EU a... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy S kancléřkou hovořil Babiš především o evropských otázkách, vztazích mezi EU a... | foto: Reuters
S kancléřkou hovořil Babiš především o evropských otázkách, vztazích mezi EU a...

Volby do Evropského parlamentu se sice uskuteční až ve druhé půli května příštího roku, politická scéna na celém kontinentu však kvůli tomu vře již nyní. Intenzita setkání lídrů členských zemí Evropské unie narůstá, přičemž všem jednáním bez výjimky dominuje jedno stěžejní téma – migrace. Právě tento motiv bude podle českého premiéra Andreje Babiše nejdůležitější otázkou i samotných eurovoleb. Proto je rozhodnut se do nich aktivně zapojit. „Povedu kampaň, i když nebudu kandidovat,“ uvedl v rozhovoru šéf hnutí ANO.

Babiš se jen v průběhu týdne na přelomu srpna a září setkal s premiéry Maďarska, Itálie a Malty, aby s nimi o českém postoji k nelegální migraci hovořil. A následně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Nynější sérii jednání, která se odehrávají v celé EU, pak 20. září uzavře neformální summit hlav států v Salcburku. Častá vyjednávání evropských lídrů podle českého premiéra ukazují, že kampaň do eurovoleb již začala. Unie je v současnosti rozdělená na dva tábory.

Unie je v současnosti rozdělená na dva tábory. Polovina lídrů zdůrazňuje nutnost zastavit přistěhovaleckou vlnu do EU, druhá polovina je přesvědčená o správnosti přijímání a přerozdělování migrantů.

Polovina lídrů zdůrazňuje nutnost zastavit přistěhovaleckou vlnu do EU, druhá polovina je přesvědčená o správnosti přijímání a přerozdělování migrantů. V čele prvního tábora stojí maďarský premiér Viktor Orbán, který již teď jedná s lídry unijních pravicových stran, aby je získal na svou stranu. Samotná volební kampaň v zemi přitom vypukne až v prosinci. V úterý 28. srpna se například setkal s italským ministrem vnitra a předsedou protiimigrační strany Liga Matteem Salvinim. Podobně prý také touží po podpoře rakouského kancléře Sebastiana Kurze.

Na druhé straně spektra se nachází francouzský prezident Emmanuel Macron, který chce podle Babiše „získat na svou stranu evropské liberální levicové vlády například z Dánska či Španělska“. Eurovolby totiž rozhodnou o rozložení sil na politické mapě Evropy, a tudíž i o směru, kterým se bude řešení migrace ubírat. Právě proto prezident Macron i premiér Orbán chtějí získat podporu co nejvíce předsedů evropských stran.

Premiér Andrej Babiš se na zahraničních cestách také chtěl na vlastní oči přesvědčit, jak funguje boj proti pašerákům. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, proč by podle něho měla EU vypadat jako Asterixova vesnička, pro kterou používá francouzský termín Asterix et Obelix village, ale i kde chce vzít peníze na pomoc státům jižní Evropy, severoafrickým zemím i státům, odkud migranti pocházejí.

LIDOVÉ NOVINY: V úterý 28. srpna jste mezi čtyřma očima hovořil o českém postoji k nelegální migraci s italským premiérem Giuseppem Contem, kterému jste zopakoval, že Česko nepřijme jediného ilegálního migranta. S jakými pocity jste se z tohoto jednání vrátil?

Rozhodně si nemyslím, že je strategie rozdělovat si běžence z lodí správná a dlouhodobě udržitelná. To je cesta do pekel. Pokud si budou evropské státy migranty stále přerozdělovat, je to pro ně jen pozvánka do EU – pozvání k ilegální migraci.

BABIŠ: S dobrými. Na Evropské radě bohužel nemáme tolik času jednat, a proto jsem rád za tyto bilaterální návštěvy a jsem v jejich vyhledávání aktivní. Máme totiž podstatně větší prostor si vyměnit názory a informace.

LIDOVÉ NOVINY: Přesvědčil jste italského předsedu vlády o svém přístupu k migraci?

BABIŠ: Řekl jsem, že mu chci pomoci. Premiér Conte má s nelegální migrací problém a podle mého názoru jde o problém celoevropský. Chci mu pomoci tak, že v rámci evropského rozpočtu vytyčímenovou strategii na zastavení ilegální migrace a najdeme na ni finance. Musíme být hlavně jednotní v odmítání nelegálních migrantů. Rozhodně si nemyslím, že je strategie rozdělovat si běžence z lodí správná a dlouhodobě udržitelná. To je cesta do pekel. Pokud si budou evropské státy migranty stále přerozdělovat, je to pro ně jen pozvánka do EU – pozvání k ilegální migraci.

LIDOVÉ NOVINY: Podle vás tedy není přístup České republiky k migračním problémům nesolidární?

BABIŠ: Naopak jsme od počátku migrační krize velmi solidární. Česko pomáhá v řadě zemí. Poskytujeme finanční pomoc, v rámci níž například posíláme policisty a vojáky do zahraničí. Celková finanční podpora z českého rozpočtu na řešení migrační krize a relevantních otázek se od roku 2015 pohybuje nad 2,1 miliardy korun. To přece není nesolidární. Pomáháme, ale nebudeme brát ani jednoho nelegálního migranta.

Česká republika má nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Každý, kdo k nám ale z venku přichází pracovat, musí mít pracovní vízum. Ročně je to více než 30 tisíc lidí, které naše firmy zaměstnávají, a ony si vybírají své zaměstnance, ne někdo z Bruselu nebo jiného členského státu EU.

Česká republika má nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Každý, kdo k nám ale z venku přichází pracovat, musí mít pracovní vízum. Ročně je to více než 30 tisíc lidí, které naše firmy zaměstnávají, a ony si vybírají své zaměstnance, ne někdo z Bruselu nebo jiného členského státu EU.

LIDOVÉ NOVINY: V Itálii jste navštívil i velení operace Sofia, jež má bojovat proti pašerákům lidí. Jak se k jejímu fungování stavíte?

BABIŠ: Operace Sofia má velký smysl a bude efektivnější, pokud dosáhneme souhlasu libyjské vlády a Bezpečnostní rady OSN. Evropská unie by se prostřednictvím Itálie měla v současnosti dohodnout s Libyí. Tato dohoda je priorita zastavení ilegální imigrace. Doufejme, že politická situace se vyvine tak, že bude jasné, kdo zemi vede.

Přál bych si, aby operace Sofia bojovala proti pašerákům v severoafrických zemích předtím, než vyplují jejich lodě. Namísto toho boj probíhá tím způsobem, že lodě operace Sofia musejí uprchlíky na moři nejprve nalodit a dovést loď do bezpečného přístavu. Tam migranti vystoupí na pevninu a v euforii jsou ochotni sdělit, že za cestu do Evropy zaplatili dva až pět tisíc dolarů, a také ukázat na pašeráky, kteří s nimi byli na lodi. To je zvláštní způsob boje proti pašerákům.

LIDOVÉ NOVINY: Při jednáních s evropskými lídry předkládáte jako řešení migrační krize bilaterální dohody se severoafrickými státy a takzvaný Marshallův plán pro Afriku. Má se tedy Evropa přiklonit k řešení, jako byla dohoda s Tureckem?

Evropská unie by se prostřednictvím Itálie měla v současnosti dohodnout s Libyí. Tato dohoda je priorita zastavení ilegální imigrace. Doufejme, že politická situace se vyvine tak, že bude jasné, kdo zemi vede.

BABIŠ: Rozhodně. Potřebujeme finanční dohodu EU se všemi severoafrickými státy, hlavně s Libyí a Marokem. Následně očekáváme, že se situace normalizuje, stejně jako tomu bylo po dohodě s Tureckem.

LIDOVÉ NOVINY: Kde by měla EU vzít peníze na finanční dohodu se státy severní Afriky?

BABIŠ: Máme před sebou jednání o rozpočtu EU na roky 2021 až 2027, tedy na dalších sedm let. Na ochranu hranic jsou plánovány výdaje 35 miliard eur. Oproti předcházejícímu období je zde navýšení téměř o 25 miliard. Z toho má jít celých deset miliard na Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž – pozn. red.), který měl v dosavadním rozpočtu jen necelé dvě miliardy eur. Dle mého názoru je to zbytečné navýšení a právě to je jedno z míst, kde by se dalo ušetřit, a odkud bychom mohli financovat tyto dohody.

Dále je v plánu navýšení rozpočtu v programu Bezpečnost a obrana o 25,5 miliardy, přičemž tento program měl v posledním období pouhé dvě miliardy. Ušetřit lze také na nákladech na evropskou administrativu. Ty podle návrhu Evropské komise rostou o 23 procent, namísto aby o 15 procent klesly po odchodu Velké Británie z EU.

Potřebujeme finanční dohodu EU se všemi severoafrickými státy, hlavně s Libyí a Marokem. Následně očekáváme, že se situace normalizuje, stejně jako tomu bylo po dohodě s Tureckem.

Celkem se tak dá použít přibližně až 75 miliard eur na sedmileté období pro globální projekt migrace z evropského rozpočtu, namísto aby peníze šly z rozpočtů členských států. Ročně bychom mohli dát více než deset miliard eur na finanční pomoc africkým státům v boji s nelegální migrací. Navíc máme ještě program na pomoc sousedním státům (EU – pozn. red.) a státům ve světě, hlavně v Africe, ve kterém je 123 miliard eur.

LIDOVÉ NOVINY: Před cestou na Maltu jste uvedl, že podle vás není třeba, aby byly uprchlické tábory ve státech severní Afriky, ale stačí, aby tyto země kontrolovaly svou jižní hranici. Jak si tyto kontroly představujete?

BABIŠ: Stejně jako to řešilo Turecko – penězi. Dostanou od nás finanční podporu, aby své jižní hranice uhlídali. Můžeme ale také pomoci vysláním policistů nebo vojáků. Ostatně máme v Sahelu jednotky, které by se na tom mohly podílet.

LIDOVÉ NOVINY: Máme záruku, že se velká část takové finanční injekce v afrických státech nerozkrade?

BABIŠ: A jakou máme záruku v Turecku? Těm jsme také dali peníze a od té doby je migrace minimální. Jde ve výsledku hlavně o poselství, že EU bude pro nelegální migranty zavřená. Pokud v tomto nebude v Evropě shoda, nenajdeme řešení. A pokud tento plán vyjde, můžeme zároveň přejít k dlouhodobé ekonomické pomoci severoafrickým státům na principu Marshallova plánu. Ale to je na několik dekád.

LIDOVÉ NOVINY: Je visegrádská čtyřka v otázce migrace jednotná?

Celkem se tak dá použít přibližně až 75 miliard eur na sedmileté období pro globální projekt migrace z evropského rozpočtu, namísto aby peníze šly z rozpočtů členských států. Ročně bychom mohli dát více než deset miliard eur na finanční pomoc africkým státům v boji s nelegální migrací.

BABIŠ: Myslím, že ano.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě před odletem do Itálie jste v pondělí 27. srpna hovořil s premiérem Viktorem Orbánem. Konzultovali jste spolu vaše tehdy nadcházející cesty do Říma, respektive Milána?

BABIŠ: Musíme si říct, že každá z těchto cest měla naprosto jiný charakter. Já jsem byl pozván premiérem Giuseppem Contem, abychom si promluvili o otázkách migrace, zatímco premiér Orbán byl v Itálii jako předseda vládní strany Fidesz. Cesty do Itálie jsme spolu nekonzultovali, byť se chvíli uvažovalo, že bychom se tam setkali.

LIDOVÉ NOVINY: V pátek 31. srpna jste se nakonec setkal s premiérem Orbánem v Budapešti. Jaký byl účel této cesty?

BABIŠ: Jel jsem tam, abychom se primárně bavili o evropském rozpočtu a následně si vyměnili názory na současnou situaci v otázce nelegální migrace, která je s tím úzce spojená. Zatím jsme svého dosáhli. Já jsem splnil to, co jsem slíbil českým občanům, tedy že nepřijmeme migranty a zrušíme kvóty.

Jde ve výsledku hlavně o poselství, že EU bude pro nelegální migranty zavřená. Pokud v tomto nebude v Evropě shoda, nenajdeme řešení. A pokud tento plán vyjde, můžeme zároveň přejít k dlouhodobé ekonomické pomoci severoafrickým státům na principu Marshallova plánu. Ale to je na několik dekád.

Premiér Orbán byl první, kdo zastavil nelegální migraci. Zavedl speciální opatření, postavil plot a postupoval podle Dublinských dohod (Dublinské dohody upravovaly evropskou legislativu v otázce přijetí uprchlíků – pozn. red.). Domnívám se proto, že je důležité, abychom probrali strategii ohledně návrhu rozpočtu a další strategii v řešení migrace.

LIDOVÉ NOVINY: Když jste zmínil speciální opatření, jak se stavíte k pohraničním kontrolám na vnitřních hranicích EU, které zavádí Bavorsko?

BABIŠ: Je to samozřejmě špatně. Chci řešení nelegální migrace už na jihu. Pokud ji zastaví severní Afrika a jihoevropské státy, žádné kontroly nebudou třeba. EU má být vesnička Asterixe a Obelixe, o tom jsem přesvědčený. Měli bychom usilovat, abychom se vevnitř mohli pohybovat volně, volně obchodovat, poskytovat služby a pracovat v celé EU. Měli bychom společně bránit naše hranice na pobřeží.

Už Jacques Delors (předseda Evropské komise v letech 1985 až 1995 – pozn. red.) chtěl úplně volný vnitřní trh a stále jej nemáme. V současnosti se máme bavit o Schengenu, ne o eurozóně. Jsem přesvědčen, že jedno z důležitých témat, jimž evropské struktury nevěnují dostatečnou pozornost, je schengenský prostor. Ten má být podle mého názoru rozšířený na celý kontinent. Nepovažuji totiž za logické, že Řecko je v Schengenu, zatímco Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko nejsou. Evropa by také měla usilovat o začlenění západobalkánských států do evropských struktur a Schengenu.

LIDOVÉ NOVINY: Blíží se volby do Evropského parlamentu. Bude migrace zásadním tématem těchto voleb? Přivede právě toto téma lidi k volebním urnám?

EU má být vesnička Asterixe a Obelixe, o tom jsem přesvědčený. Měli bychom usilovat, abychom se vevnitř mohli pohybovat volně, volně obchodovat, poskytovat služby a pracovat v celé EU. Měli bychom společně bránit naše hranice na pobřeží.

BABIŠ: Určitě bude. Zda to přitáhne lidi, to je otázka schopností jednotlivých lídrů. Již teď prezident Emmanuel Macron i premiér Viktor Orbán cestují po Evropě a připravují se na evropské volby. Macron chce získat na svou stranu evropské liberální levicové vlády například z Dánska nebo Španělska. Naopak Orbán se snaží o podporu lidovců a pravicových lídrů, jako třeba Salviniho nebo Kurze (italský ministr vnitra, respektive rakouský kancléř – pozn. red.). Je to debata, kdo s kým půjde do voleb, ale názor na migraci bude důležitý.

LIDOVÉ NOVINY: Bude hnutí ANO akcentovat ve volbách právě tuto otázku?

BABIŠ: Samozřejmě. Povedu kampaň, i když nebudu kandidovat.

LIDOVÉ NOVINY: Mění se přístup evropských lídrů k problematice migrace?

BABIŠ: Jednoznačně. Původně jsme se domnívali, že to bude prezident Macron, kdo pochopí postoje visegrádské čtyřky, ale to se nestalo. Teď se ukazuje, že v té otázce je nejvíce aktivní kancléřka Merkelová, která v současnosti absolvuje jednání s významnými africkými zeměmi. Předpokládám, že migrace při těchto jednáních může být jedním z hlavních témat.

LIDOVÉ NOVINY: Je-li migrace takto významná priorita české zahraniční politiky, nepotřebuje vláda ministra zahraničí, který se bude naplno věnovat této problematice?

Původně jsme se domnívali, že to bude prezident Macron, kdo pochopí postoje visegrádské čtyřky, ale to se nestalo. Teď se ukazuje, že v té otázce je nejvíce aktivní kancléřka Merkelová, která v současnosti absolvuje jednání s významnými africkými zeměmi.

BABIŠ: Teď se odehrávají akce na úrovni předsedů vlád. Já beru s sebou náměstky a spolupracujeme s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, který vede ministerstvo vnitra i zahraničí. Naše spolupráce měla premiéru hned po hlasování o důvěře vlády, kdy jsme společně letěli na summit NATO, kde si premiéři na formátu 1+1 nechávali s sebou velvyslance.

Já jsem na jednání vzal Jana Hamáčka, jehož jsem představil všem premiérům a prezidentům, které znám. Ministr zahraničí chybí na ekonomické mise, to je pravda, ale já předpokládám, že Jan Hamáček a sociální demokracie tento problém vyřeší.

Počet příspěvků: 1, poslední 17.9.2018 11:15 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.