Amnestie nové éry: Nakrást a vytrvat!

Klausova a Nečasova amnestie nespočívá v tom, koho pustí, ale koho nezavřou.

István Léko 10.1.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTK, montaž Česka Pozice, Alessandro CanuČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Rok mohl začít dobře, kdyby prezident Václav Klaus a premiér Petr Nečas nenaservírovali občanům tak těžce stravitelné jídlo. Megaamnestii, které profesor ekonomie Klaus říká makroamnestie, tito politici vymysleli, aby vyřešili dva problémy: přeplněná vězení a tunelářské či korupční kauzy vlekoucí se více než osm let. Jelikož jde o řešení nesystémové, nedivme se, že mnoho slušných občanů začíná přemýšlet, zda vůbec platit daně.

V roce 1990 prezident Václav Havel svoji rozsáhlou amnestii, kterou vyhlásil v době nástupu do funkce prezidenta, logicky zdůvodnil a drtivá většina občanů ho časem přijala s pochopením. Václav Klaus amnestii oznámil na konci svého funkčního období a o její zdůvodnění (bez ohledu na to, zda je přijímáme) se pokusil až o dva dny později pod mediálním a politickým tlakem. A premiér Petr Nečas? Kontrasignoval ji, aniž by to široké veřejnosti slovem vysvětlil. Od vrcholných politiků, kteří přistoupí k tak závažnému rozhodnutí, však mají občané právo očekávat odvahu, že své kroky přesvědčivě obhájí. Taková arogance moci je v roce 2013 a v zemi, která je členem Evropské unie, skutečně unikátní.

Ani načasování amnestie, byť na první pohled přirozené v souvislosti s odchodem Václava Klause z Hradu, nesvědčí o respektu k veřejnosti a vcítění do společenské atmosféry. V době, kdy nebývale zesiluje nedůvěra v demokratické procesy, je to nejen netaktické, je to přímo drzost.

Další selhání funkčnosti státu

Tato amnestie je ukázkou slabosti, ne-li selhání, státu, který není schopen zajistit výkon svých funkcí. Takové věci jsme zažili i dříve, stačí vzpomenout jen na loňský seznam: metanolová aféra, skandál s registrem vozidel, se systémem výplaty sociálních dávek, projekt sKarta, nezvládnutí kontroly podpisů pro prezidentské kandidáty, nezájem o vyšetřování kauzy Mostecké uhelné společnosti, o výběru daní ani nemluvě. A nyní nás prezident a vláda chtějí přesvědčit, že přeplněná vězení a vlekoucí se kauzy nejlépe vyřeší amnestie? Kdo jim uvěří?

Amnestie bagatelních zločinů vychází z pochybného předpokladu, že se odsouzení napravili a nebudou dál páchat trestnou činnost. Jenže lidská zkušenost je poněkud jiná: ti, kteří neplatili alimenty, nebudou je pravděpodobně platit ani po opuštění věznice, zlodějíčci krást většinou také nepřestanou. Je otázkou času, kdy se velká část amnestovaných opět ocitne za mřížemi.

Pak je tu argument ekonomický. Je sice pravda, že na svobodu se dostane asi 7 500 lidí, čímž by stát měl údajně ušetřit přes dvě miliardy korun. Jenže na druhé straně více než 5 tisíc odsouzených čeká na nástup trestu. Na tento problém amnestie zjevně lékem není, jen právě potvrzuje selhání státu, neboť tato ani předchozí vlády nebyly schopny přijít se zásadním a systémovým řešením v oblasti vězeňství.

Mocipáni mají pochopení

Prezident a premiér by měli přiznat, že kauzy se vlečou především kvůli dlouhodobě kritizované situaci v české justici

Kromě amnestie pro delikventy „malé“ kriminality však mnohem více pobuřuje, že nepotrestány zůstanou velké zločiny, při nichž zmizely desítky miliard korun. Prezident může tisíckrát opakovat, že při vyhlášení amnestie neměl na mysli žádný konkrétní případ, kterého se to bude týkat. Lidé, poškození v inkriminovaných případech tunelování, ale i sociální demokracie, naopak mají za to, že právě druhý článek amnestie je důkazem, že tunelářská lobby má na politiky stále vliv a že tento článek byl do textu amnestie vsazen zcela úmyslně, ba dokonce jako její hlavní cíl. Nikdo jistě nevěří, že by sám Klaus a jeho spolupracovníci jej vymysleli z rozmaru a na poslední chvíli během Vánoc. Spíše uvěří názorům, že na tomto článku a na nastavení jeho parametrů se dlouhodobě museli podílet i právníci tunelářů a korupčníků mnohem déle a s vědomím všech důsledků.

Zazněl argument nepřiměřené délky stíhání. Prezident a premiér by však měli přiznat, že kauzy se vlečou především kvůli dlouhodobě kritizované situaci v české justici, kvůli práci státních zástupců a soudců. Přitom nejen novináři, ale i Bezpečnostní informační služba opakovaně upozorňují, že žalobci a soudci jsou zkorumpovaní a mají kontakty s podsvětím.

Co říkají při soukromých rozhovorech někteří slušní státní zástupci a policisté, kteří tunelářské a korupční kauzy šetří? Tak to nechtějte ani slyšet.

Například ČESKÁ POZICE jen při odhalování podrobností kauzy Key Investments, v níž figuruje Klausův kancléř Jiří Weigl a prezidentův think-tank Centrum pro ekonomiku a politiku, nabyla podezření, že minimálně tři krajské soudy jsou infikovány. A podobných kauz je mnoho! Nyní, v důsledku amnestie, hrozí, že extraliga konkurzní mafie, jak protagonisté této organizace sami sebe ve zveřejněných odposleších označovali, bude očištěna a začne opět soudit! Jak tohle mají slušní občané a podnikatelé, které insolvenční mafie poškodila, vydýchat?

Jak se cítí a co říkají při soukromých rozhovorech někteří slušní státní zástupci a policisté, kteří velké tunelářské a korupční kauzy šetří? Tak to nechtějte ani slyšet. Nejjemnější reakce, kterou ČESKÁ POZICE v této souvislosti zaznamenala, s prominutím zněla: „Mají pochopení pro zmrdy!“ V očích těchto státních zástupců a vyšetřovatelů znamená amnestie znevážení z velké části velmi kvalitně odvedené práce a zároveň potvrzení bezcharakterního účelového přístupu ke spravedlnosti.

Pro politickou atmosféru v zemi je devastující i další „účinek“ amnestie. Většina občanů ji čte: Když už se policii čas od času podaří někoho chytit a snaží se ho usvědčit, mocipáni z nejvyšších míst zasáhnou a tuneláře očistí. Takovou cestou chce Petr Nečas obnovit důvěru veřejnosti ve svou vládu a v ODS?

Jak se měnila dobová motta

Proti amnestii se vymezila ČSSD a jediná vládní strana, TOP 09. „Pro poškozené lidi v závažných majetkových kauzách se amnestie může jevit jako dovršení procesu z 90. let, z doby symbolu tunelářství,“ prohlásil poslanec Stanislav Polčák s tím, že selhal i premiér Nečas. Jenže za amnestii odpovídá vláda jako celek. Lze předpokládat, že tento krok přinese nejen ODS, ale i TOP 09 citelný pokles preferencí.

Za pár týdnů, možná jen dnů, emoce kolem amnestie vychladnou, nahradí je hysterie kolem volby prezidenta. Jenže Václav Klaus se ještě chystá udělit milosti, což může otevřít další vášnivé diskuse o tom, co bylo skutečnou hybnou silou české politiky v posledních dvaceti letech. I kdyby Klause a Nečase při vyhlášení amnestie vedly nejlepší úmysly, názor většiny občanů bude jasný. Vzpomenou si na Václava Havla, který připomínal Masaryka, totiž že se nemáme bát a nemáme krást. Pak si vzpomenou na další období, kdy mottem doby bylo „Nebát se krást“. A nedivme se, když se po amnestii z ledna 2013 rozšíří heslo „Nakrást a vytrvat!“ Celá záležitost nakonec vejde do historie jako Klausova a Nečasova amnestie, která nebyla o tom, koho pustí, ale koho nezavřou. Ještě že pravděpodobný budoucí prezident Miloš Zeman institut amnestie kategoricky odmítá, považuje ji za feudální přežitek, a na jaře 2013 žádnou nevyhlásí.

István Léko Souhlasím. Souhlasím. 8:55 4.1.2013
Peterczech Vy ale dovedete být moudře věcný... 18:22 3.1.2013
István Léko Díky za odpověď. Díky za odpověď. 16:42 3.1.2013

Počet příspěvků: 76, poslední 7.5.2013 01:10 Zobrazuji posledních 76 příspěvků.

Autor

István Léko

István Léko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články

Není právo jako právo

28.4.2016 - 18.10