Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Američané a Íránci se setkali v ženevské „zóně možné dohody“

V neděli se ukázalo, že i po letech vzájemné agresivní rétoriky je kompromis vlád USA a Íránu o íránském jaderném programu reálný.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
J

Jezkovyvoci

27. 11. 2013 10:17
Pane Turečku, můžete napsat
Pane Turečku, můžete napsat něco o té tzv. "Grand Bargain" kterou prý Irán navrhl Americe už v roce 2003 a kterou Bushovi neokonzervativní poradci údajně smetli ze stolu? Byla už tehdy možnost uzavřít s Iránem všestrannou dohodu zahrnující iránský jaderný program, podporu teroristům a dokonce i uznání Izraele nebo to bylo jen zbožné přání několika lidí?
0 0
možnosti
BT

B Turecek

27. 11. 2013 15:35
Íránský dopis, na který
Íránský dopis, na který odkazujete, je faktem a ani nikdo z tehdejších amerických činitelů jeho existenci nepopírá; mnozí připouštějí, že bez souhlasu nejvyššího vůdce ájatolláha Chámemeího by z Teheránu nikdy neodešel. I na stránce, na niž odkazujete, jsou ostatně jen výroky, které dokument nanejvýš jen relativizují. O íránské nabídce "všeobjímajícícho smíru" z jara 2003 se píše v řadě seriózních knih (bohužel právě v tuto chvíli nemohu posloužit přesnými odkazy), které ji v podstatě shrnují ve smyslu íránského poselství: "Co jsme si, to jsme si, teď už nechte žít vy nás, přestaňte podkopávat náš režim, a my necháme napokoji americké zájmy na Blízkém východě." Jako člověk, který tuto íránskou nabídku rozhodl ignorovat, je uváděn tehdejší Bushův neokonzervativní vicepreprezident Dick Cheney,  který prý měl postupovat v duchu teze, že s teroristickým státem náležejícím k ose zla, se jednat nemá a nebude (na ministerstvu zahraničí USA však převažoval spíš opačný názor, jakkoli opatrný). Jelikož USA na dopis opravdu nijak nereagovaly (alespoň to dosud není známo), můžeme jen spekulovat, zda by v případě dohody před deseti lety skutečně Teherán utlumil podporu Hizballáhu a Hamásu, zda by Američané přestali poskytovat prostor a možná i tajně spolupracovat s protiíránskou organizací Modžáhedíne chalk, kterou sami  považovali za teroristickou (nedávno se Lidovým modžáhedům a jejich podporovatelům v řadách českých politiků věnovala ČP), atd... Možná by dnes Blízký východ vypadal o dost jinak, než vypadá. Možná ale také, že by to byla jedna z mnoha dohod, které se i přes historický význam a potenciál dříve nebo později zase zhroutily (tak jako třeba izraelsko-palestinské dohody z Osla).
0 0
možnosti
MK
A co na to Arabové?
Zajímala by mě reakce arabských států, zejména Saúdské Arábie a emirátů, na výsledek ženevských rozhovorů. Pomineme-li ideologicky motivovanou nenávist k Izraeli (kterou je ale také dobré nepodceňovat, neboť historický precedent ukazuje, že taková nenávist může motivovat ke zcela iracionálníhmu chování), jde tady přece o šachovou partii, v níž se hraje o dominantní vliv na Blízkém východě. Jak budou ústupky Západu vnímat západní arabští spojenci, kteří se snaží íránské expanzi čelit?  
0 0
možnosti