Alena Vitásková: Bez ruského plynu to nepůjde

Dohodla jsem se na společném postupu s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, navzdory tomu čelím obviněním od některých jemu podřízených státních zástupců, říká mimo jiné v rozhovoru předsedkyně Energetického regulačního úřadu.

Jan Žižka 5.1.2015
Alena Vitásková, šéfka Energetického regulačního úřadu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Alena Vitásková, šéfka Energetického regulačního úřadu | foto: MAFRA- Tomáš Krist
Alena Vitásková, šéfka Energetického regulačního úřadu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Současná předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková je sice v tomto psotu až od 1. srpna 2011, ale o to více se potýkala s dědictvím fotovoltaického průšvihu doby před rokem 2010 – zpochybněna byla tak či onak řada licencí, které solární podnikatelé získali.

„Hrozilo nám, že ať uděláme cokoliv, bude to špatně. Když některé solární elektrárně odebereme licenci a soud rozhodne jinak, hrozí nám, že zaplatíme škodu. Když naopak nezahájím nové licenční řízení, budu mít na krku trestní oznámení právě od některého státního zástupce,“ argumentuje v rozhovoru Vitásková.

S nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem se dohodla, že mu bude předávat případy, v nichž má její úřad jakákoliv podezření. „Teď nás ale paradoxně někteří státní zástupci obviňují, že jsme nekonali my, což jsme podle nich měli,“ uvádí šéfka ERÚ. Mírný pokles cen elektřiny v roce 2015 považuje za úspěch.

„Kdybychom tu nebyli, byl by tu naopak třeba 15procentní nárůst cen,“ domnívá se Vitásková. A upozorňuje, že razantnějšímu poklesu cen brání rozvoj nestabilních obnovitelných zdrojů, který změnil celý systém výroby a dodávek elektřiny. „Nemůžeme pominout riziko blackoutu,“ říká šéfka ERÚ. Zajištění bezpečných dodávek si podle ní žádá rozsáhlé investice do distribuční sítě, aby byla připravená na nové poměry.

Ke snížení nákladů mohlo podle Vitáskové přispět rozsáhlé šetření ERÚ, kdy regulátoři zkoumali oprávněnost licencí starších solárních elektráren. A dále uvádí, že někteří solárníci se pravděpodobně „umírnili ve výrobě, aby moc nevyčnívali“. Celkové výdaje na podporované zdroje energie včetně obnovitelných, které v roce 2014 dosáhly 44 miliard korun, letos poklesnou o dvě miliardy.

Další nepříznivý dopad pro kapsy českých občanů může mít ukrajinská krize. To se obzvlášť týká cen plynu, který z velké části putuje z Ruska do Evropy právě přes Ukrajinu. Vitásková připomíná, že na riziko přerušených dodávek suroviny poukazuje i ruský plynárenský gigant Gazprom.

Země Visegrádské čtyřky včetně Česka proto chystají investice do nových propojení plynovodů. A ty částečně zaplatí v cenách plynu koncový spotřebitel – tedy domácnosti a firmy. Vitásková považuje budování nových plynovodů za správné, zároveň ale v rozhovoru zastává názor, že Evropa se bez ruského plynu neobejde.

Bezpečné dodávky za dobrou cenu

ČESKÁ POZICE: Cena elektřiny mírně poklesne. Když jste ale nastupovala do úřadu, asi jste měla větší ambice. Proč není pokles nákladů energetických firem, a tedy i cen, pro konečné spotřebitele elektřiny razantnější?

VITÁSKOVÁ: Je možné, že kdybychom tu nebyli, byl by tu naopak třeba 15procentní nárůst cen. Musíme se ale bavit i o tom, nakolik rozsáhlé investice energetických firem jsou v dnešní situaci nezbytné z hlediska zajištění energetické bezpečnosti. Pokud jsme zajistili mírný pokles cen, myslím, že jsme udělali dobrý kus práce.

Klíčovým cílem do budoucna je zajistit bezpečné dodávky elektřiny pro konečné spotřebitele za přijatelnou cenu

ČESKÁ POZICE: Není vaším cílem razantně snížit poplatky za distribuci elektřiny, které zákazníci platí jakou součást celkové ceny?

VITÁSKOVÁ: Nemůžeme prohlásit, že teď snížíme o deset procent poplatky za distribuci. Náš postup musí odpovídat nastaveným pravidlům – vycházet z určitého výpočtu. Naším klíčovým cílem do budoucna je zajistit bezpečné dodávky elektřiny pro konečné spotřebitele za přijatelnou cenu. To jsou dva zásadní aspekty.

ČESKÁ POZICE: Existuje tedy prostor pro snižování cen u distribuce elektřiny?

VITÁSKOVÁ: Vzhledem k rozvoji obnovitelných zdrojů se změnil celý systém výroby a dodávek elektřiny. Vznikly tu desetitisíce nových zdrojů. To si žádá rozsáhlé investice do distribuční sítě, aby byla spolehlivá. Je nutné investovat do takzvaných chytrých sítí a dalších technologií. Tyto investice bude muset zaplatit zákazník.

A je na regulátorovi – ale jen do jisté míry –, aby s distributory citlivě projednával tyto dlouholeté investice. Jde o to, aby investice byla úměrná dopadu do cen. Nemůžeme ale pominout bezpečnost dodávek a riziko blackoutu, o kterém se stále více hovoří.

ČESKÁ POZICE: Myslíte, že to je reálné riziko?

VITÁSKOVÁ: Dnes se mluví velmi nahlas o tom, že blackout nastane. Akorát nevíme kdy.

Je nutné investovat do takzvaných chytrých sítí a dalších technologií. Tyto investice bude muset zaplatit zákazník.

ČESKÁ POZICE: Souhlasíte s tím?

VITÁSKOVÁ: Asi si vzpomínáte, jaká kalamita nedávno vznikla na drahách, když trochu popršelo a namrzlo. A když třeba více zavane vítr v Německu, nebo se stane něco obdobného, pak skutečně můžeme být jen krůček k blackoutu i v Česku. Proti náhlým přetokům elektřiny z Německa dosud nejsme zajištěni, ochranné transformátory na hranicích se teprve budou stavět. Dnes nikdo nedokáže odhadnout, co se může v podobné situaci přihodit.

Ukrajina stále nejistá

ČESKÁ POZICE: Zatím jsme mluvili o elektřině. Jak je to v případě plynu? Mluvili jste o podezření, že vznikla kartelová dohoda v poskytování takzvaných systémových služeb, které mají zajišťovat bezpečný chod přepravní soustavy, tedy dodávek či skladování suroviny pro provozovatele plynovodů Net4Gas. Vidíte tady větší potenciál pro snižování nákladů?

VITÁSKOVÁ: U plynu je situace možná ještě složitější vzhledem k ukrajinské krizi. Přes Ukrajinu vedou největší tranzitní plynovody přepravující plyn z Ruska do Evropy, nejen do Česka. Byla jsem asi před měsícem na jednání v Moskvě, kde nás představitelé Gazpromu ujistili, že jsou schopní zajistit dodávky třeba pro Česko i v případě výpadků přepravy přes Ukrajinu.

Země Visegrádské čtyřky připravují investice do nové infrastruktury a severojižního propojení plynovodů. Cílem je posílit bezpečnost dodávek.

Například díky tomu, že mají zásoby v podzemních zásobnících v Německu. To, že může být ohrožena přeprava přes Ukrajinu, ale nevylučuje ani Gazprom. Proto země Visegrádské čtyřky připravují investice do nové infrastruktury a severojižního propojení plynovodů. Cílem je posílit bezpečnost dodávek.

ČESKÁ POZICE: Nezpochybňovala jste v minulosti, že by bylo možné přes chystaný terminál zkapalněného plynu ve Svinoústí na severu Polska dodávat větší množství plynu třeba do Česka?

VITÁSKOVÁ: Terminál ve Svinoústí bude mít kapacitu možná o něco více než pět miliard metrů krychlových plynu ročně. Kdyby nastala nějaká větší krize, nepokryje ani potřeby Polska. Severojižní propojení má smysl především kvůli napojení na plynovody, které vedou z Ruska, ale nikoliv přes Ukrajinu – tedy plynovody Jamal, Nord Stream. Důležitá bude také možnost dopravovat plyn z jihu – přes Černé moře a chorvatský terminál na ostrově Krk. Ale celkově jsem přesvědčena, že bez ruského plynu to ani do budoucna nejde.

ČESKÁ POZICE: Na kartelové dohodě se měly podílet i firmy, jako je RWE či ČEZ. Máte to podezření pořád?

VITÁSKOVÁ: O problému jsem se dozvěděla přímo od šéfa Net4Gas. Andreas Rau nám řekl na pracovním jednání, že navýšení nákladů jeho firmy ovlivňuje i tento takzvaný flexikontrakt. Také on sám byl podle vlastních slov překvapený, že cena v tomto případě oproti předchozímu roku výrazně vzrostla. Podezření, že se firmy mezi sebou mohly domlouvat, přitom nepopřel.

Je třeba občanům ukázat, zda kartelová dohoda byla, nebo nebyla uzavřena

Šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj nás pak obvinil, že jsme šetření takového podezření ztížili, protože jsme o něm informovali média. To si rozhodně nemyslím, protože jde o šetření, zda už se něco stalo, nebo nestalo. A to, že o tom média vědí, je v pořádku. Teď je třeba občanům ukázat, zda kartelová dohoda byla, nebo nebyla uzavřena.

ČESKÁ POZICE: Pokud jde o samotnou firmu Net4Gas, máte ještě pochybnosti o její finanční stabilitě?

VITÁSKOVÁ: Vypracovali jsme analýzu finanční stability Net4Gas, kterou obdržel i premiér a ministr průmyslu. Na jejím základě jsme rozhodli, že jako regulátor budeme měsíčně kontrolovat vývoj v oblasti finanční stability Net4Gas a připravujeme za tímto účelem stresové testy. Slíbila jsem premiéru Sobotkovi, že ho o výsledcích budeme každý měsíc informovat. Faktem je, že tato společnost je hodně zadlužená.

Jako regulátor máme zájem, aby český provozovatel plynovodů evropské peníze získal, protože operátoři ze Slovenska a Polska podobné přísliby mají

ČESKÁ POZICE: Vyplývá z toho riziko, že by společnost Net4Gas, nebo její zahraniční vlastníci – tedy investoři ze skupiny německé skupiny Allianz a kanadské Borealis – mohli odmítnout budovat plynovody, které mají posílit severojižní propojení?

VITÁSKOVÁ: Odmítnout by mohli, ale podmínky jsou pro investora velmi lukrativní. Určitě by se našel jiný investor, který by ten plynovod rád stavěl. Pokud jde o Net4Gas, před časem požádal o podporu z fondů Evropské unie právě na tyto projekty. Pak tuto žádost z nějakého neznámého důvodu stáhl. Teď ale o evropskou podporu opět žádá a my tuto žádost silně podporujeme. Jako regulátor máme zájem, aby český provozovatel plynovodů evropské peníze získal, protože operátoři ze Slovenska a Polska podobné přísliby mají.

Stopka pro soláry

ČESKÁ POZICE: Věnujme se dalším nákladům, které musejí zaplatit spotřebitelé v cenách elektřiny. Nikdo asi nemohl očekávat, že srazíte obrovské náklady na obnovitelné zdroje, o nichž bylo rozhodnuto v minulosti. Vy jste ale neuspěli ani s mnoha podněty, které jste předali státnímu zastupitelství kvůli podezřením ze spuštění řady solárních elektráren.

VITÁSKOVÁ: V některých případech nejvyšší státní zástupce žalobu podal, jiné podněty nám vrátil, další případy byly odloženy. My se teď zajímáme o to, proč byly odloženy. Nicméně náklady na obnovitelné zdroje pro rok 2015 klesly o více než dvě miliardy korun. Těch důvodů bude několik. Nebudu říkat, že to je jen díky tomu, že někdo z provozovatelů solárních elektráren přišel o licenci.

ČESKÁ POZICE: Berete to jako zásluhu vašeho úřadu? To, že někdo přišel v důsledku vašeho podnětu o licenci, nějakou roli hrát mohlo?

VITÁSKOVÁ: Mohlo. Je také možné, že někteří provozovatelé vyráběli méně elektřiny, když viděli, že jsme spustili větší šetření – umírnili se ve výrobě, aby moc nevyčnívali. To nedokážu úplně posoudit. Možná také trochu méně svítilo sluníčko, ale faktem je, že o ty dvě miliardy náklady klesly.

Považovala bych za velmi špatné, kdybychom teď začali odebírat licence jen kvůli tomu, že stát v minulosti udělal v oblasti podpory obnovitelných zdrojů špatné rozhodnutí

Také jsme zastavili podporu pro nové obnovitelné zdroje. To je velká úleva, náklady už neporostou. Považovala bych ale za velmi špatné, kdybychom teď začali odebírat licence jen kvůli tomu, že stát v minulosti udělal v oblasti podpory obnovitelných zdrojů špatné rozhodnutí. Nemůžeme nikoho perzekvovat, odebrání licence je možné, jen když k tomu jsou pádné důvody. Třeba že v době, kdy solární elektrárna licenci získala, ještě vůbec neexistovala.

ČESKÁ POZICE: Nemají pravdu ti, kdo říkají, že jste měli šetření dělat především vy sami, a ne vše přehazovat na státní zastupitelství?

VITÁSKOVÁ: V této oblasti tady byl velký nepořádek, kolem vydávání licencí byla spousta pochybností. Šlo o velké systémové selhání – počínaje zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů a konče neřízeným solárním boomem v roce 2010. Na tomto selhání se podíleli také naši předchůdci ve vedení ERÚ. Když jsem později zjistila, co vše se tu odehrávalo, informovala jsem vládu i prezidenta. A byla nám poskytnuta pomoc.

ČESKÁ POZICE: To znamená, že jste dostala zelenou, abyste podněty předávala státnímu zastupitelství?

VITÁSKOVÁ: Byla tu samozřejmě také dohoda s nejvyšším státním zástupcem. Naše dohoda s vládou a prezidentem spočívala v tom, že mi umožnili vytvořit pracovní tým, který se těmito záležitostmi zabýval a byl schopný komunikovat s policií a se státními zástupci. Snažili jsme se rozuzlit problematiku vydaných licencí, a proto jsem také jednala s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem.

Snažili jsme se rozuzlit problematiku vydaných licencí, a proto jsem také jednala s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem

Hrozilo nám, že ať uděláme cokoliv, bude to špatně. Když některé solární elektrárně odebereme licenci a soud rozhodne jinak, hrozí nám, že zaplatíme škodu. Když naopak nezahájím nové licenční řízení, budu mít na krku trestní oznámení právě od některého státního zástupce.

S nejvyšším státním zástupcem jsem se dohodla, že mu budeme předávat případy, v nichž máme jakákoliv podezření. Závažnější případy jsme předávali přímo na policii. Teď nás ale paradoxně někteří státní zástupci obviňují, že jsme nekonali my, což jsme podle nich měli.

ČESKÁ POZICE: Vy sama jste také obviněna v jednom případě sporného udělení solárních licencí. To asi dost omezuje váš manévrovací prostor? Nemáte pocit, že to zpochybňuje vaši práci?

VITÁSKOVÁ: Podívejte, to bychom byli zpochybněni všichni. Když to trochu přeženu, řeknu, že ten, na koho nebylo podáno nějaké trestní oznámení, skoro jako by nebyl. Mnozí čekali, že když mě začnou obviňovat, při prvním nárazu řeknu – nemám to zapotřebí a odcházím. Nečekali, že vydržím i obžalobu a soudní líčení. Vláčejí mě bahnem. Ale neuvědomili si, že mě vlastně zatlačili do situace, kdy to prostě nevzdám.

ČESKÁ POZICE: Připouštíte, že jste přece jenom mohla v něčem pochybit?

VITÁSKOVÁ: Ne, neudělala jsem nic nezákonného. Bohužel nemohu říkat podrobnosti, protože celá věc je u soudu. Ale není vůbec žádný důvod mě takto vláčet bahnem. A myslím, že to všichni, kteří v této záležitosti hrají nějakou roli, dobře vědí. Jenom pro dokreslení situace – my tady máme sérii trestních oznámení kvůli tomu, že jsme na základě nařízení soudu odebrali licenci. Ať uděláme cokoliv, přichází trestní oznámení.

Mnozí čekali, že když mě začnou obviňovat, při prvním nárazu řeknu – nemám to zapotřebí a odcházím. Nečekali, že vydržím i obžalobu a soudní líčení.

ČESKÁ POZICE: Jste ve válce se státním zastupitelstvím?

VITÁSKOVÁ: To ne, ve válce ne. Možná s některými státními zástupci. Ale víte, co je největší záhada? My jsme honěni za něco, co se stalo v roce 2010 – dávno předtím, než jsme přišli do Energetického regulačního úřadu. Ti, kdo u toho byli v aktivní roli, jsou váženými svědky v mém procesu.

Vesecké jsem vděčná

ČESKÁ POZICE: Když se vaší místopředsedkyní stala bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, zřejmě jste ztratila důvěru mnoha těch, kteří vám dosud věřili...

VITÁSKOVÁ: Obávám se, že mnoho těchto lidí neví nic o tom, co je Renatě Vesecké vytýkáno. To, že je odborník, jí ale nikdo upřít nemůže. Jako nejvyšší státní zástupkyně má obrovské zkušenosti s trestním právem i se správním řízením. A my dnes řešíme spoustu trestních oznámení, správních žalob a soudních sporů. Opravdu ve velkém. To tu nikdy dříve nebylo, začalo to s boomem obnovitelných zdrojů.

Jsem paní Vesecké vděčná, že nastoupila, protože k nám teď mnoho lidí s takovou kvalifikací nastoupit nechce, když vidí, co se kolem nás děje. Dlouho jsem žádala o pomoc při personálním posílení našeho úřadu Soudcovskou unii a Unii státních zástupců. Nikdo nás nevyslyšel.

Jsem paní Vesecké vděčná, že nastoupila, protože k nám teď mnoho lidí s takovou kvalifikací nastoupit nechce, když vidí, co se kolem nás děje

ČESKÁ POZICE: Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek řekl, že v úřadě máte samoděržaví. Proč se bráníte jeho návrhu, aby v něm působila rada – podobná třeba bankovní radě České národní banky?

VITÁSKOVÁ: Napadlo vás někdy, proč tu radu chtějí? V roce 2011 vznikal na základě začlenění evropské legislativy nový zákon, který upravoval fungování ERÚ. Ten měl být – a v tuto chvíli také je – politicky nezávislý. V té době se ovšem nevědělo, že tu bude sedět Vitásková.

ČESKÁ POZICE: Tehdy ale rozhodovala jiná politická reprezentace.

VITÁSKOVÁ: To je úplně jedno. Beru to jako princip. Ministr Mládek chce radu, ale její navržené kompetence v novele energetického zákona jsou takové, že úřad fakticky nebude řízen. Není jasné, kdo co bude dělat. Jasné jenom je, že Vitásková okamžitě končí. Tady ale není žádné samoděržaví.

Jakmile vstoupí novela v platnost, okamžitě všichni skončíme a nastupuje rada

Mám pět místopředsedů, kteří přímo odpovídají za jasně stanovenou oblast, což tu nikdy nebylo. Jakmile vstoupí novela v platnost, okamžitě všichni skončíme a nastupuje rada. Ta sice podle novely úřad neřídí, ale je v jeho čele. Takže se neví, kdo bude podepisovat vyhlášky, kdo bude dělat cenová rozhodnutí. Řízení úřadu se ze dne na den rozpadne.

Alena Vitásková

Vystudovala Vysoké učení technické v Brně, fakultu pozemních staveb. Od roku 1974 pracovala v plynárenství. V letech 2001 až 2003 byla generální ředitelkou společnosti Transgas – po její privatizaci RWE Transgas. Další období do roku 2006 strávila v postu předsedkyně představenstva Pražské teplárenské. Byla také prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů. Má dospělého syna, ráda cestuje a hraje golf.

V. Novák A platit to bude kdo? ... 11:54 6.1.2015
J. Václav 261 Myslím, že by to byl mazec. 17:00 5.1.2015

Počet příspěvků: 19, poslední 7.1.2015 03:36 Zobrazuji posledních 19 příspěvků.