Akademická sféra slabého podnikatelského ducha nemá

Mnoho analýz kritizuje chabou spolupráci škol či ústavů s byznysem. Odlišný pohled nabízí studie think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV v rámci institutu CERGE-EI.

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež... | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pokud bychom v ČR hledali success story, jež vedla z vědeckého prostředí až k byznysu, transferu vědomostí a novému odvětví, byl by to případ profesora Armina Delonga (91). Dlouholetý šéf Ústavu přístrojové techniky Akademie věd v Brně rozjel už roku 1992 firmu Delong Instruments, jež vyvíjí elektronové mikroskopy. Delong dostal vědeckou cenu Česká hlava a medaili Za zásluhy, nicméně je za ním i podnik s desetimilionovými tržbami...

Takových příběhů však není příliš. Anebo o nich nevíme. Mnohé analýzy kritizují chabou spolupráci škol či ústavů s byznysem. Odlišný pohled teď nabízí studie think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV (v rámci institutu CERGE-EI): badatelé dost možná podnikají v oboru, ale věnují se tomu nikoliv na univerzitě či ve spin-off firmě, ale mimo ně.

„Naše studie přináší první kvantitativní vhled do rozsahu a forem transferu znalostí přes podnikatelské aktivity akademiků v Česku. Ukazuje, že akademici se podnikatelským příležitostem nevyhýbají. Zjištění kontrastují s rozšířeným povědomím o slabém podnikatelském duchu akademické sféry formovaném statistikami o nízkém objemu peněz vydávaných podnikatelskými subjekty na smluvní výzkum a nákup licencí od výzkumných organizací,“ píší Martin Srholec a Vít Macháček.

Socializace nákladů a privatizace zisků

Autoři na základě rešerší zmiňují devět různých případů (viz box), kdy byly podnikající subjekty nějak (personálně, historicky, majetkově) napojeny na původní prostředí – školu či ústav. „Akademickému podnikání se nejvíce daří v přírodovědeckých a technických oborech,“ píší autoři, přičemž připomínají, že se mohou objevovat i třecí plochy mezi zájmy akademiků a mateřských organizací.

V Česku stále panují nejasnosti kolem takzvané socializace nákladů a privatizace zisků – tedy v eventualitě, že řada nápadů se zrodí na akademické půdě, ale přináší pak profit jinde

Podle Srholce panují u nás stále nejasnosti kolem takzvané socializace nákladů a privatizace zisků – tedy v eventualitě, že řada nápadů se zrodí na akademické půdě, ale přináší pak profit jinde. Například týdeník Euro loni tvrdil, že vědci připravují svá pracoviště až o pětinu výnosů z komercializace objevů, neboť si dostatečně nechrání duševní vlastnictví. Podnikající akademici bývají občas v podezření i z „vynášení“ výsledků do privátních firem.

Vědci z think tanku IDEA nyní přišli s analýzou, jež nastiňuje, o jak velký fenomén může jít. Za modelový případ si vzali jednu vysokou školu s technickým zaměřením. Z obchodního rejstříku zjistili, kteří docenti a profesoři (mezi lety 2003 až 2015 šlo o 383 osob) podnikali v oborech souvisejících s jejich zaměřením. Bylo jich 61.

„V technologických firmách tak působilo odhadem 16 procent akademiků. Je to podstatně vyšší sklon k podnikání než v celé dospělé populaci, který činí okolo šesti procent. Zaznamenali jsme však pouze jediný pravý spin-off, v němž má vlastnický podíl i sama škola,“ řekl LN Srholec. „Jde každopádně o překvapivě úctyhodný výkon, který kontrastuje s představou o slabém podnikatelském duchu mezi akademiky,“ uvádí Macháček.

Potenciál pro rozvoj ekonomiky

Analýza ukazuje, že jde předně o firmičky do pěti zaměstnanců. Spin-off firem, jež by se rozrostly do většího podnikání, moc není. „Pro většinu akademiků podnikání asi představuje spíše příležitostný přivýdělek... Potřebujeme ale více akademiků, kteří se do podnikání pustí s plnou vervou a podaří se jim rozjet technologické firmy. Spočívá v tom potenciál pro rozvoj ekonomiky,“ dodává Srholec.

Potřebujeme více akademiků, kteří se do podnikání pustí s plnou vervou a podaří se jim rozjet technologické firmy. Spočívá v tom potenciál pro rozvoj ekonomiky.

Podle Aleše Vlka, jenž vyučuje vysokoškolskou politiku na Univerzitě Karlově, přináší studie užitečné zmapování komplexní problematiky, nicméně doporučuje obezřetnost při interpretaci závěrů. Budou se lišit obor od oboru; kromě účasti v obchodních společnostech bude ještě rozšířenější podnikání na živnostenský list.

„Podle mého názoru je situace existujícím právním rámcem dostatečně regulována, není třeba nových zákonů, kodexů ani metodik. Je to jako v ostatních oblastech lidské činnosti – je pouze třeba pravidla dodržovat a jejich obcházení sankcionovat,“ sdělil LN Vlk s odkazem na právní pokrytí smluvních vztahů i takzvanou veřejnou podporu.

V Česku působí přes 4500 lidí s habilitací či profesurou a další tisíce akademiků s nižší hodností. „Samozřejmostí by se měla stát ohlašovací povinnost podnikatelských aktivit pro lidi s významnějším pracovním úvazkem ve veřejné výzkumné organizaci,“ doporučují autoři z CERGE-EI. Přispělo by to prý k transparentnosti i k lepšímu zacílení podpory vědy.

Příklady akademického podnikání v ČR

Známé společnosti s přímou vazbou na vědecké či univerzitní prostředí:

  • Delong Instruments (Akademie věd ČR, Brno) – elektronová mikroskopie (od roku 1992)
  • Flowmon Networks, dříve Invea-Tech (Masarykova univerzita a VUT, Brno) – software (od 2007)
  • CertiCon (ČVUT, Praha) – software, elektronika (od 1996)
  • Cognitive Security (ČVUT, Praha) – software, bezpečnost (od 2009)
  • Eydea Recognition (ČVUT, Praha) – IT, strojové vidění (od 2006)
  • Enantis (Masarykova univerzita, Brno) – biotechnologie (od 2006)
  • AB Pharma (Univerzita Hradec Králové) – léčiva (od 2008)
  • Bioinova (Akademie věd ČR, Praha) – biotechnologie (od 2008)
  • Omega3kapr (Jihočeská univerzita, České Budějovice) – rybářství, potravinářství (od 2011)

Pramen: studie IDEA, CERGE-EI



Počet příspěvků: 2, poslední 17.1.2017 09:10 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.