Aféra s CS Fondy opět dotírá na Tykače

Policie navrhla miliardáře a pátého nejbohatšího Čecha obžalovat z podílu na možná nejznámější tunelářské kauze z devadesátých let. Zdá se ale, že Pavel Tykač má v celé věci poměrně komfortní pozici. Svědci totiž ztratili paměť a jejich staré výpovědi se dnes už nedají použít.

Pohřeb Svatopluka Potáče. Bez deštníku dorazil třetí nejbohatší Čech Pavel... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pohřeb Svatopluka Potáče. Bez deštníku dorazil třetí nejbohatší Čech Pavel... | foto: MAFRA - Dan Materna
Pohřeb Svatopluka Potáče. Bez deštníku dorazil třetí nejbohatší Čech Pavel...

Kauza CS Fondů trápí miliardáře Pavla Tykače, pátého nejbohatšího Čecha, už bezmála osmnáct let. Jeho noční můra zřejmě jen tak neskončí. Jak informovala Česká televize, policie ho kvůli údajnému podílu na miliardovém tunelu navrhla znovu obžalovat.

„Policejní orgán ve věci předložil státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby,“ řekl státní zástupce Zdeněk Matula. Pro miliardáře jde o nepříjemné déj`a vu. Tykač už kvůli CS Fondům, patrně nejznámější tunelářské kauze devadesátých let, čelil obvinění v letech 2006 až 2008. Jeho tehdejší stíhání ale žalobci zastavili. Podle Matuly se nyní ve vyšetřování objevila nová svědectví.

Podivní svědci

Pokud je řeč o nových svědcích a znovu objevených souvislostech, v tuto chvíli neznáme všechny podrobnosti. S velkou pravděpodobností jde ale o výpovědi tří mužů, kteří se přihlásili v úvodu roku 2012: Františka Buška (dříve Chobota), a dvou německých obchodníků Klause Petera Schimmelpfenniga a Carla Joachima Gerlacha.

Důvěryhodnost svědků je značně pochybná. Sami totiž prohlásili, že se podvodu účastnili, ale že pracovali na zakázku Tykače.

Ti tehdy shodně uvedli, že za vytunelováním CS Fondů stál právě Tykač. Jejich důvěryhodnost je ale značně pochybná. Sami totiž prohlásili, že se podvodu účastnili, ale že pracovali na zakázku Tykače. Všichni tři jsou přitom z obliga. Jejich případná trestní odpovědnost už byla promlčená. Tykačova nikoliv, právě kvůli jeho předchozímu trestnímu stíhání. Miliardář navíc tvrdí, že se ho ona trojice pokoušela vydírat.

„Ani obnovené vyšetřování, zahájené na základě vylhaných svědectví skupiny vyděračů, kteří se přitom sami přiznali k účasti na vykradení CS Fondů, nezjistilo žádný důkaz o podílu Pavla Tykače na podvodu,“ vzkázal miliardářův tiskový mluvčí Jan Chudomel.

Kauza CS Fondů budí emoce i po tolika letech. Způsob, jakým enormně vysoká částka opustila republiku, působí i na poměry devadesátých letech obzvlášť troufale a promyšleně. Kola se začala roztáčet na začátku roku 1997. Agresivní investiční strategie Tykačova Motoinvestu byla trnem v oku centrální bance i některým politikům a stupňující se tlak nakonec neustál. Ohlásil kapitulaci a postupný rozprodej majetku.

Součástí velkého ústupu byl i prodej investiční společnosti C. S. Fond. Tu Motoinvest ovládal ještě 11. února, a to i s 1,23miliardy korun na účtech. Během následujících tří týdnů ovšem třikrát změnila majitele, a to bez vědomí managementu společnosti i podílníků fondů. Právě role Tykačovy skupiny v této úvodní fázi vyvolává otázky dodnes.

Kaskáda transakcí

Další kroky ovšem probíhají v režii zcela jiných osob. Investiční společnost získává zprvu kyperská firma Austel Enterprises, následně putuje k firmě Crassus a definitivně končí u ruské společnosti Kos-Mos. Z rozhodnutí posledně jmenované se správcem fondů stává Václav Franta (dnes Václav Vojtíšek), nezaměstnaný dvacetiletý mladík se základním vzděláním ze severočeské Chrastavy. Dnes víme, že hrál úlohu bílého koně.

Pod jeho vedením nakoupily fondy za jednu a čtvrt miliardy téměř bezcenné a veřejně neobchodované akcie krachující společnosti Drůbež Příšovice. Peníze putovaly na účet makléřské společnosti Umana, která měla být zprostředkovatelem obchodu.

Tykačova historie

  1. Podle posledního žebříčku magazínu Forbes pátý nejbohatší Čech.
  2. V roce 1990 začal dovážet a prodávat výpočetní techniku a později spoluzaložil firmu Vikomt, která se v oboru stala jednou ze tří největších na trhu.
  3. Později byl spoluzakladatelem investiční skupiny Motoinvest, která v polovině 90. let vlastnila několik bankovních domů a investičních fondů (včetně CS Fondů).
  4. Agresivní taktika Motoinvestu, doprovázená známou reklamní kampaní „Drobní akcionáři, plačte“, budila velký odpor. Na přelomu let 1996 a 1997 Motoinvest kapituloval na nátlak centrální banky, velkých bank a státních orgánů. Začal rozprodávat majetek.
  5. Součástí prodeje byla i mateřská společnost CS Fondů, odkud velmi krátce poté zmizelo 1,23 miliardy korun (čtvrt miliardy se podařilo následně získat zpátky).
  6. Na přelomu tisíciletí investoval Pavel Tykač do akcií a obchodu s pohledávkami. Velké peníze vydělal především na akciích ČEZ.
  7. Od roku 2006 je zprostředkovaně akcionářem uhelné společnosti Czech Coal, kterou nyní ovládá.
  8. V kauze CS Fondů čelil Pavel Tykač společně s obchodním partnerem Janem Dienstlem obvinění v letech 2006 až 2008. Státní zástupce stíhání nakonec zastavil.
  9. V roce 2012 se objevili tři noví svědci – František Bušek (dříve Chobot), Klaus Peter Schimmelpfennig a Carl Joachim Gerlach. Shodně označili Tykače za strůjce podvodu.
  10. V lednu 2013 rozhodl soud o obnovení případu.

Tam se ale dlouho neohřály. Umana je krátce poté zaslala na pražské konto firmy Swirglen, která dala pokyn k převodu celé miliardy a čtvrt na účet firmy Treu Union v Lucembursku. Tu mimochodem ovládal výše zmíněný Klaus Peter Schimmelpfennig, který byl rovněž členem představenstva Swirglenu.

Finanční analytický útvar ministerstva financí, který v té době fungoval jen velmi krátce, transakci sice zablokoval, ale nakonec oznámil, že nepodá trestní oznámení. Tím měly peníze volnou cestu opustit Českou republiku.

V kauze CS Fondů byli dosud pravomocně odsouzeni jen lidé, kteří stáli na počátku celého kolotoče podivných transakcí.

V kauze CS Fondů byli dosud pravomocně odsouzeni jen lidé, kteří stáli na počátku celého kolotoče podivných transakcí. Šlo o jednatele makléřské firmy Umana Josefa Matoulka a Vladislava Naďe, jejího makléře Tomáše Roitha a bílého koně Václava Frantu. (dnes Vojtíšek). Vždycky existovala velká neznámá v tom, kdo celý podvod řídil.

Pokud někteří svědci nyní ukazují na Pavla Tykače, pak je třeba zmínit i jiné svědky. Například Lucii Lundeovou, která dnes žije v Dánsku. V devadesátých letech ovšem figurovala jako majoritní vlastník Drůbeže Příšovice, společnosti pro celý podvod naprosto klíčové. Lundeová při výslechu uvedla, že za celým podvodem stál její tehdejší přítel, Petr Sisák. Kontroverzní finančník známý například z kauzy litoměřických fondů nebo Key Investments byl dokonce už v roce 1997 v souvislosti s CS Fondy zatčen. Nikdy ale nebylo vzneseno jediné obvinění.

Těžká pozice policie

Postavit uhlobarona Pavla Tykače před soud kvůli podvodu, jak navrhla policie, nebude vůbec jednoduché. Snaha postihnout možné organizátory tunelování CS Fondů naráží na právní omezení. Obnovené stíhání v jednom z nejznámějších tunelářských případů z 90. let může znovu ztroskotat kvůli chybějícím důkazům.

Případ, který česká justice nedokázala vyřešit od 90. let, v roce 2008 soudy nejprve zastavily. O čtyři roky později však Městský soud v Praze povolil obnovu líčení, což následně potvrdil i pražský vrchní soud. Důvodem byla průlomová výpověď podnikatele Františka Buška, dříve Chobota. Ten totiž soudu vylíčil, jak Tykač údajné vyvádění peněz z fondů organizoval. Podobně vypovídali i dva další svědci z Německa: Klaus Peter Schimmelpfennig a Carl Joachim Gerlach. Ti tvrdili, že společně s Tykačem fondy vytunelovali.

Svědci po promlčení

Trojice své výpovědi učinila ve chvíli, kdy již byla jejich případná trestná činnost promlčená. Nový poznatek o nelegálních finančních machinacích zazněl v procesu s bývalým šéfem Finančního analytického útvaru Janem Kudlíkem a Petrem Müllerem, jednatelem společnosti Crassus, která byla do obchodů s akciemi CS Fondů zapojená. Oba muži však byli pravomocně osvobozeni. Bušek a spol. před třemi lety jasně ukázali na Tykače. Právě to odstartovalo nynější stíhání, které o čtyři roky dříve „dojelo“ na nedostatek důkazů.

V obnoveném trestním řízení proti majiteli těžařské společnosti Czech Coal Tykačovi, které bylo zahájeno v srpnu 2012, však Bušek ani další svědci svá dřívější slova detektivům do protokolu nezopakovali. Prý si již na podrobnosti tunelování z porevolučního období znovu nevzpomněli.

Složité dokazování

Vyšetřovatelé se tak dostali do velmi složité situace. Nemohou u soudu použít jako hlavní důkaz zmíněné výpovědi. Nepřipouští to trestní řád, přestože už u soudu již jednou zazněly. Potíž je v tom, že šlo o jinou trestní kauzu, ve které nebyl Tykač, jehož jmění se odhaduje na 30 miliard korun, obžalován. Slova o organizovaném tunelování mohou v novém procesu posloužit spíše jen jako podpůrný argument.

Postup Buška a dvou Němců je zarážející především proto, že si ještě v roce 2012 při výpovědích u soudu pamatovali události z devadesátých let. Jen o několik týdnů později jim už paměť nesloužila. Právě proto je ve hře i varianta, že by mohli skončit s obviněním z křivé výpovědi. Té by se dopustili, pokud by zamlčeli důležité informace pro trestní řízení.

Tykač už v minulosti otevřeně mluvil o tom, že se stal obětí vydírání. Ještě před soudem v roce 2012 v rozhovoru pro HN uvedl: „Už víc než před rokem mne začala vydírat partička, kterou s velkou pravděpodobností šéfuje František Chobot. Jeden člověk za mnou přišel s tím, že jejich konání v kauze CS Fondy je promlčené, zatímco já mohu být ještě stíhaný.“

Uhlobaron měl pravdu minimálně v tom, že k promlčení kauzy by bylo bývalo došlo nejpozději v únoru 2013.

Problém: Nejvyšší soud

V neprospěch detektivů zástupců hovoří i loňský výrok Nejvyššího soudu. Ten dal za pravdu Tykačovým právníkům. Poslal tak k ledu stížnost pro porušení zákona, kterou podala na popud žalobců tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková.

Šéfka resortu se v ní pozastavovala nad dřívějším verdiktem pražského vrchního soudu, jenž nepovolil státním zástupcům obstavit Tykačův majetek v hodnotě převyšující 100 milionů korun. Soud přitom dle Válkové nezohlednil nový důkaz, a sice nahrávku rozhovoru, z níž vyplývá, že hlavním organizátorem vyvedení peněz z CS Fondů byl údajně Tykač. Podle mínění žalobců si touto operací měl Tykač přijít na 341,7 milionu korun.

Lze už dnes předjímat, že by Tykač s případným odsuzujícím verdiktem - pokud státní zástupci obžalobu podají a soud jim dá za pravdu - nesouhlasil. Justičním kolečkem by s největší pravděpodobností skončil až u Nejvyššího soudu, který dal již jednou najevo, že minimálně ve věci zabavení majetku a použití některých důkazů nesdílí názor Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Redakce žádala o vyjádření dozorového státního zástupce Zdeňka Matulu. Na zaslaný dotaz ohledně použitelnosti svědeckých výpovědí však zatím nereagoval. Advokát Tykače se již dříve nechal slyšet, že případ může dopadnout jak před osmi lety. „Věřím, že se státní zástupce po vyhodnocení celého spisu rozhodne trestní stíhání zastavit,“ uvedl minulý týden Jan Kocina.